Na 120 tisíc lidí zcela zaplnilo v sobotu 21. dubna 2012 ve 13 hodin pražské Václavské náměstí na demonstraci organizované odbory a více než dvacítkou občanských iniciativ. Hlavním heslem akce bylo STOP vládě, STOP asociálním reformám, chceme nové volby. Šlo o největší demonstraci od roku 1989. Akci pořádala platforma odborů a občanských inicitiv a sdružení Stop vládě. Jejími hlavními členy jsou Českomoravská konfederace odborových svazů včetně všech svých svazů, Asociace samostatných odborů, iniciativa ProAlt, Národní rada osob se zdravotním postižením, Svaz pacientů ČR, Rada seniorů či zástupci vysokých škol.
Demonstrací vyvrcholil týden protestů, které se od 16. dubna konaly ve městech po celé republice a měly podobu veřejných shromáždění, happeningů, hyde parků a besed na nejrůznější témata.
Největší část demonstrantů se shromáždila na Žižkově v okolí Domu odborových svazů a odtud přes magistrálu a ulice Politických vězňů a Jindřišská šla na Václavské náměstí. V době, kdy na Václavské náměstí mířila závěrečná část tohoto průvodu, bylo již po celé své délce i šířce tak zaplněné, že spousta lidí musela zůstat v přilehlých ulicích.
Již na shromaždišti na Žižkově byl tlak masy lidí takový, že průvod se na pochod vydal dříve než v plánovaných 12 hodin. V čele průvodu šli představitelé odborů – předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil spolu s generální tajemnicí Evropské odborové konfederace, předsedové jednotlivých odborových svazů včetně Dagmar Žitníkové i bývalý předseda ČMKOS a dnešní europoslanec Richard Falbr.
V obrovském počtu přišli na demonstraci kováci, kteří již tradičně tvořili úvod průvodu, k nepřehlédnutí byli horníci, učitelé a další zaměstnanci škol, odboráři ze státních orgánů a organizací a další. V čele členů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR šli místopředsedkyně Ivana Břeňková a místopředseda Ladislav Kucharský, mnozí přišli v zelených čepičkách, sestřičky z opavské nemocnice v celých jednorázových oblecích. V obdivuhodném počtu na demonstraci přijeli ti, co to měli nejdál – odboráři z nemocnic a sociálních služeb Moravskoslezského kraje.
Ve třináct hodin na Václavském náměstí zahájila demonstraci moderátorka Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS. Připomněla, že přesně před 11 měsíci na Václavském náměstí protestovaly odbory proti zákeřným reformám, před 5 měsíci zde proti reformám demonstrovaly občanské iniciativy a nyní jsou tu všichni společně.
Všechny projevy byly překládány do znakové řeči.
Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil promluvil jako první: „Tato vláda, která je zmítaná od počátku samou krizí, se rozhodla pokračovat dál, i když má jen 10% důvěru obyvatel. Co si vlastně myslí? Chtějí nadále snižovat životních úroveň byvatel. Necháme si to líbit? Devastovat státní struktury a ponižovat bezbranné svými reformami. Slibovali rozpočtovou zodpovědnost. A jaký je výsledek? Další zadlužování republiky! Slibovali boj s korupcí a jak to dopadlo? Korupce zachvacuje jejich strany i byznys. To není boj proti korupci, to je její schvalování. Jedna strana druhou nazývá slizkou a odpornou. Není snad slizká a odporná celá vláda? Slibovali, že nebudou zvyšovat daně. A co je DPH? To je ta nejtvrdší daň vůči lidem. A to jenom proto, aby se nažraly kapitálové fondy protřednictvím důchodové reformy. Odbory předložily vlastní kvalitní návrh, který pochválil i ministr Drábek, ale údajně proto není politická podpora. Kým je vlastně placena tato vláda? Námi, nebo někým jiným? My nemůžeme tyto reformy podpořit, my je chceme zrušit. Tím neříkáme, že nechceme reformy, ale tyto jsou nepřijatelné. Když to vláda nechce slyšet, tak bude muset odejít.“
Zároveň odmítl názory, že jde o demonstraci politickou. „No kterej blbec na tohle přišel? Je sociální, je to demonstrace naštvaných lidí, kteří už nemůžou dál trpět, co se tady děje, to panoptikum ve vládě, to jakým způsobem se připravují reformy, jak dopadají na lidi.“
Své vystoupení Zavadil ukončil slovy: „Premiér by měl konečně uznat, že s tímhle spolkem dál vládnout nemůže, měl jít na Hrad podat demisi a pan prezident tím ukradeným chilským perem by ji měl podepsat.“
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása zdůraznil, že „všechny reformy, které dosud byly udělané v oblasti sociálních služeb a sociální péče, jsou namířeny proti nám. Zhoršila se možnost zaměstnání, možnost poskytování služeb, zhoršily se nám podmínky života. My proti tomu protestujeme. Ministr Heger teď připravuje další zákony, které nám prakticky znemožní, bychom měli v dosahu zdravotní péči, kterou tolik potřebujeme. Každá slušná demokratická země je solidární s těmi, kteří potřebují pomoc. Vláda ale dělá takové reformy, že rodiny s dětmi, senioři a zdravotně postižení se dostávají mezi chudinskou vrstvu.“
Krása uvedl, že Ministr Kalousek stále mluví o potřebě utahovat si opasky. Přitom v příštím roce má být zrušena daň z dividend – to je 9 miliard korun ročně. Důchodová reforma vyčerpá 20 miliard ročně, ti nejbohatší neplatí zdravotní a sociální pojištění nad určitou výši. Jsou tady možnosti, kde jinde hledat peníze, než u důchodců, postižených a rodin s dětmi. „Vláda nám neustále lže a známe všichni české přísloví: kdo lže, ten krade. Nesmíme si to nechat líbit. Je čas na změnu. Vláda by měla podat demisi.“
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, připomněl, že korupce se jako rakovina šíří naší zemí. Jediný rok stačil vládě, aby zdevastovala hodnoty slušného chování a klientelismus v politice dosáhl vrcholu. „Vládní strany a jejich poslanci jsou jako klíšťata přisátá na naše peněženky a ještě nám ubírají právo rozhodovat o této zemi. Kdo za to může? Současná vláda. Proto je na čase, zbavit se Nečase. Demonstrujeme proto, aby byly nové volby. Demonstrujeme proto, že neplníte volební programy a národu jenom lžete. Přišli jsme proto, abychom vyzvali občany České republiky, aby se ozvali a aktivně přispěli ke změně. Chceme být aktivní a zodpovědní. Nedopustíme, aby našim dětem zůstala zubožená a rozkradená zem. Když nebudou volby, chceme generální stávku a paralizujme tuto zem, dokud ta vláda nepadne.“
Mluvčí iniciativy Alternativy zdola ekonomka Ilona Švihlíková připomněla, že vláda řekla, že lid v ulicích je prý folklór. Podobně pohrdavě o lidu mluvil Ludvík XVI. a opravdu nepřeje panu Nečasovi, aby dopadl stejně. „Nemůže nám jít jen o odchod této vlády. No vždyť se na ně podívejme. Ti lidé, co tam sedí na ministerstvech, ti sociopati, co patří spíš do svěracích kazajky. Je dobře, že se občanská společnost vzbudila. Už neupadneme do žádného spánku. Už se nikdy nebudeme dívat na stejné politické divadlo, snad jenom s jinými loutkami. Tohle je teprve začátek našeho velkého boje, ještě nás čeká hodně práce. Musíme získat zpátky tenhle stát. Protože je náš. Náš! Nepatří žádným kolibříkům, mazánkům a podobné havěti. Musíme se postavit za své práva a nedopustit jejich ohrožování a zmenšování.“
Za Koalici dopravních odborových svazů, která loni zorganizovala stávku v dopravě, promluvili prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas, předseda Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (OS DOSIA) Jan Rejský a předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
Odmítli chystané reformy, likvidaci veřejných služeb a ožebračování lidí. Uvedli, že vláda se lidí tak bojí, že dokonce vymýšlí nové zákony, jako je zákon o stávce. Požadovali spravedlivé potrestání politických gangsterů a zabavení jejich naloupených majetků.
Za občanskou inciativu PoAlt vystoupil Ondřej Lánský. Připomněl, že po roce 1989 byla v zemi jednotná a rozhodná vůle po změně, „věřili jsme v demokracii, utahovali si opasky a byli jsme léčeni šoky, věřili, že tyto oběti jsou nutné proto, aby se naplnila přání o lepší společnosti. Tato důvěra byla ale zrazena. Po dvaceti letech a všech obětech jsme občany okradeného státu, jehož vláda po nás vyžaduje nové a nové oběti, tentokrát ne ve jménu demokracie, ale ve jménu finančních spekulantů. Jejich cílem je pouze rozklad sociálního státu, cíl udržet u moci a blahobytu mocné, na úkor společnosti, na úkor nás všech! Máme platit stále více za stále méně. Proč? Je to snad proto, abychom poslušně zajistili trhům patřičné zisky, abychom ve jménu trhů sami sebe změnili na pouhou položku nákladů? Ano, tato země se nachází v krizi. Jsme součástí krize, která zasáhla celou Evropu a která je krizí globálního kapitalismu, systému, který se chová jako gambler, který když prohrává, jde a vezme si peníze od každého, kdo je slabší než on. Vládní politici naše varování neslyší, nabízí jen recepty, které tuto krizi vyvolaly. Po dvaceti letech jsme opět na začátku. Rozdíl je ale v tom, že v listpadu existovala určitá naděje. Nebojme se žádat věci, o kterých nám říkají, že jsou nemožné. Chtějme zemi, kde stát jsou občané, kde občané mají právo projevovat svou vůli referendem a politické strany nejsou pod vlivem nebo dokoce majetkem kmotrů. Ne naše země, ale tato vláda zbankrotovala. Vede zemi ke kolapsu a musí odejít. Společnost se škrtnou nedá!“
Prorektor Karlovy univerzity profesor Stanislav Štech připomněl, že před rokem 1989 existovali čtyři nepřátelé socialismu – jaro, léto, podzim a zima. „Tato vláda se ukázala opět jako úspornější a efektivnější. Má jen jediného nepřítele, a tím je člověk. Podle této vlády vlastně když se narodíme, žijeme a zestárneme, tak jaksi zadlužujeme tuto zemi. Musíme rázně odmítnout past, kterou na nás nastražili, a to past oblbování dluhem. Vytvořili ten dluh matky na mateřské? Lidé nemocni a potřební? Lidé nezaměstnací či studenti? Nebo snad rozežraní důchodoci. Tato vláda přitom právě na těchto lidech, údajných vinících, už skoro dva roky škrtá. Ale dluh narůstá. Rozeběhli řadu údajných reforem. Měli jsme už dávno být za vodou. A co se dozvídáme? Místo toho vláda připravuje náhlé záplaty, Kalouskovy balíčky, které zase půjdou na úkor těch nejslabších. Omítněme, aby nám vnutili svůj dluh. Dluh těch, jejichž zájmy přednostně hájí. Proti tomu máme plné právo protestovat. Ale nejen to. Máme právo naléhat na to, aby byla vypracována nová, spravedlivější pravidla hry. Je třeba začít ekonomikou a finančními kasíny. Tohle je třeba požadovat nejen po této vládě, ale i po každé příští vládě. Je třeba skončit se štěpením společnosti na bohaté a chudé. Není totiž jiné cesty, alternativou už je jenom boj každého s každým. Tahle vláda neměla nikdy legitimitu – hlavně proto, že vyhlásila válku lidem, a to těm neslabším.“
Mluvčí iniciativy Za svobodné vysoké školy Lukáš Matoška, zdůraznil, že jestliže je tato vláda v něčem zběhlá, tak je to schopnost nazývat věci klamnými jmény a schopnost lhát. „Tato vláda zavádí nucené práce a říká jim veřejná služba, školné přejmenovala na zápisné, ale je to totéž, a sociálně vyloučené a nezaměstnané nazývá nepřizpůsobivými. To si necháme líbit? Omezování akademických svobod podává vláda jako zefektivňování chodu vysokých škol. Všem těmto opatřením jsou společné dvě věci. Zužování společného veřejného prostoru, který dosud všichni máme, a představa, že máme skákat tak, jak si zrovna trh zamane. Jak to vypadá, když se zavádí tržní principy do prostředí, kde nemají co dělat, to nám ukázala kauza plzeňských práv. Milan Kindl a jeho mafie rozdávali tituli přesně podle zákona nabídky a poptávky, přesně podle zákona trhu. A to na školách nechceme! Je mi líto, že mnozí naši politici by nenabyli svého vzdělání, nebýt takovéto školy. Chceme vládu, která věří, že na vzdělávání by měl dosáhnout jen ten, kdo si to dokáže zaplatit? Chceme vládu, která plánuje radikálně omezit počet pracovníků školství na všech stupních škol? Zdá se, že vláda nechává školy, vysoké, střední i základní, vyhladovět, aby potom mohla prohlásit, že je třeba sem pustit privátní sektor, že je třeba školy privatizovat, změnit veřejné školy na soukromé. Dnes jsme tady společně. Vláda tohoto typu může vládnout jedině na základě: rozděl a panuj. Ale my se nenecháme rozdělovat. Byl bych rád, aby toto spojenectví vládu premiéra Nečase přežilo.“
Za slovenskou Konfederaci odborových svazů pozdravil účastníky demonstrace předseda slovenských kováků Emil Machyna. „Někteří politici říkají, že když se vládne, není čas na morálku. Ale ta je motivací a motorem ekonomiky. Když někdo vládne bez morálky, potápí ekonomiku. Politici zapomínají na dvě významná slova: pokora a skromnost. Možná i proto, že skromnost je přímo úměrná míře poznání a nepřímo výši polické funkce.“
Generální tajemnice Evropské odborové konfederace (EOK) Bernadette Ségol přečetla své poselství roztomilou češtinou. „Zdravím vás jménem 63 milionů odborářů z celé Evropy. Jsme s vámi. Společně hájíme evropské hodnoty, sociální spravedlnost, práva zaměstnaců a všech občanů. Žádáme ekonomický růst, zaměstnanost a důstojné pracovní podmínky. To je naše budoucnost, ne antisociální reformy. Alternativy existují! Přeji velký úspěch vašim akcím. Vytrvejte!“
Společné prohlášení účastníků demonstrace přečetl předseda OS KOVO Josef Středula.
Závěrečné chvíle demonstrace provázelo cinkání klíčů nad hlavami účastníků.
Akci ukončila státní hymna.
Foto Marie Klírová