Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi pár vět k události, nad níž mi spadla brada. A chtělo se mi hodně moc říci spoustu neslušných slov nahlas. V neděli 18. října 2020 sleduji televizní zpravodajství a jeden z příspěvků patřil demonstraci proti vládním protiepidemickým opatřením, která se konala v Praze na Staroměstském náměstí. Redaktoři komentovali a sdělovali národu, co se na náměstí dělo a k čemu tam došlo po skončení akce, kdy střet policie a demonstrantů nazvali doslova bitkou.
Nemohla jsem uvěřit, že se něco takového mohlo vůbec stát a zajímám se dál. Ze zpráv ČTK čtu: ,,Část protestujících z řad fotbalových fanoušků se pokusila prolomit policejní kordon a na policisty házela pyrotechniku. Policie nasadila vodní dělo a některé z útočníků zadržela. Záchranáři ošetřili devět lidí. Protestu se podle odhadu pražského magistrátu zúčastnilo zhruba 2000 lidí, ačkoliv povolený počet byl 500. Většina z účastníků neměla roušku.“
Na místě byly čtyři záchranářské posádky a devět lidí bylo odvezeno do nemocnic s různými druhy poranění, která se týkala úrazů hlavy, řezných ran, dušnosti a také opilosti. Místo toho, aby posádky rychlé záchranné služby mohly mít volno, nebo posílit jiná stanoviště, musely být někde, kde si lidé zodpovědnost pletou s anarchií. Nedodržováním základních protiepidemiologických pravidel v době pandemie COVID-19 a nerespektováním nařízení vlády ohrozili nejen sebe, ale i záchranáře, policisty a hasiče. Vystavili je možné nákaze.
Mám pro všechny demonstranty návrh: pokud si chtějí z těla vybít přebytečnou energii, mohli reagovat na výzvy lůžkových zdravotnických zařízení nebo pobytových zařízení sociálních služeb, která shánějí dobrovolníky na zajištění péče. Když nedodržovali platná nařízení, mající za cíl chránit celou společnost, nemusela by jim vadit práce u lidí, kteří onemocněli COVID-19. Možná kdyby si odsloužili pár služeb na odděleních s COVID nakaženými pacienty, by se jejich energie vyčerpala. Třeba by si více vážili práce zdravotníků, hasičů i policistů.
Shodou okolností jsme den před touto událostí obdrželi e-mail, který napsala jedna naše kolegyně a žádala o pomoc. Vzpomněla jsem si na něj, když jsem byla roztrpčena jednáním a chováním demonstrantů na Staroměstském náměstí. Chtěla bych se s vámi podělit o jeho část jeho obsahu: ,,Pár dnů už jsme Covid ARO a začínají se dít věci, ze kterých mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě a otevírá se mi kudla v kapse. Teď nemluvím o viru, ale o jednoznačném pochybení, o vystavování personálu nákaze, psychickému a fyzickému vyčerpání. Ano, personálu je málo, a proto budeme po stávajícím personálu chtít, aby to táhl za ty chybějící a to bez ohledu na to, že mají doma rodiny. S otevřeným srdcem vám upřímně říkám, že více než viru se bojím tohoto trendu. Trendu přestavování lidí ve stroje, bez nároku na obstojné zacházení, bez nároku na osobní a třeba i milostný život. Čekají nás boje, lidé moji zlatí, kruté a nelítostné boje s vedením nemocnic, které za mnohdy aktivního přispění vrchních sester začínají se ,,zdravým personálem,, saturovat nedostatek zbývajícího či již před tím chybějícího personálu“.
Před pár dny nám naše kolegyně z hygienické služby napsala: ,,Věřte tomu, že i u nás se mele z posledního, psychicky je to opravdu náročné a odpoledne už nemůžu mluvit. Domů chodím s tím, jestli jsem všechno udělala správně a na něco jsem nezapomněla.“
Možná byste všichni, kdo teď pracujete v nemocnicích, na hygienické službě, na záchrance a v sociálních službách mohli psát podobné řádky a vůbec by se nelišily, jestli byly napsány na Moravě, ve středních Čechách nebo v Karlovarském kraji.
Na druhé straně tu je hrstka lidí, kteří mají potřebu se projevit a ohánějí se svobodou slova a demokracií. Podle mě je demokracie o zodpovědnosti vůči druhým lidem a naší zemi.
Také ráda chodím na fotbal a hokej a sytím svoje tělo energií, která se na stadionu uvolňuje, ale to neznamená, že v době nouzového stavu, kdy je koronavirus na masivním vzestupu, během případné demonstrace nebudu dodržovat závazná nařízení týkající se COVID-19. Denně se zvyšují počty umírajících lidí a přibývá množství nakažených tímto zrádným virem. Vystoupením na Staroměstském náměstí došlo především k možnému ohrožení všech zúčastněných, včetně zbytečně nasazených záchranářů, policistů a hasičů.
Každá doba něco přináší, každá generace musí projít zkouškou a bude záležet na tom, jak obstojíme. V této době je třeba více odpovědnosti, disciplíny i ohleduplnosti každého člověka vůči sobě a ostatním. Žádám vás: pomozte zdravotníkům a zaměstnancům v sociálních službách zvládnout tuto těžkou dobu.
Vážené kolegyně a kolegové, pokud víte o někom, že byl v neděli 18. října na pražském Staroměstském náměstí, dejte mu tento článek přečíst. Děkuji.