Česká společnost stárne. Lidí, kteří budou potřebovat služby a pomoc, bude přibývat. Podle demografů nejvýraznější změnou příštích let a desetiletí bude právě růst počtu i podílu žen a mužů v hodně vysokém věku. Práce v sociální oblasti je přitom stále finančně i společensky nedoceněná. Chybějí kvalifikovaní lidé a rozumný dotační a vzdělávací systém.
Odbory na tuto tíživou situaci každoročně poukazují, žádají personální a mzdové zabezpečení pracovníků. Ohlásily, že o přidání do platů a mezd budou pro rok 2019 znovu usilovat. Dále žádají stejné podmínky bez ohledu na právní formu sociálních služeb.
Odměňování v sociálních službách je i přes zvýšení v posledních letech stále nízké. Také poskytovatelé služeb si každoročně stěžují na to, že jim finance na platy/mzdy zaměstnanců a provoz chybějí. Upozorňují na to, že ceny energií, vybavení a dalšího materiálu rostou. Několikrát již pohrozili, že pokud nedostanou víc finančních prostředků, budou muset nabídku služeb omezit. Tím dojde k výraznému omezení kvality a především dostupnosti sociálních služeb, zejména pro klienty v pobytových zařízeních poskytujících zdravotní a sociální péči.
V České republice pracuje cca 100 tisíc zaměstnanců v odvětví sociálních služeb. Ptáme se, zda je tento počet dostačující – odpověď zní ne. Zaměstnanců na počet seniorů, kteří jsou odkázáni na seniorská zařízení, je opravdu nedostatek. Scházejí tak stovky pečovatelek a pečovatelů, kteří by se o potřebné starali.
V České republice je zhruba 2000 poskytovatelů sociálních služeb. Reálné náklady na tuto činnost jsou podle poskytovatelů 200 až 250 Kč/hodinu, ve skutečnosti za ni dostávají maximálně 130 Kč/hodinu. Rozdíl ve většině případů platí stát či samospráva.
Dotace do roku 2015 na doporučení krajů rozdělovalo provozovatelům Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od roku 2016 resort poskytuje celou sumu krajům, které pak samy rozhodují o jejím rozdělení mezi poskytovatele sociálních služeb.
Dotace v roce 2008, kdy začala krize v ČR, činily 8,2 mld. Kč, dále klesaly až na 6,2 mld. Kč v roce 2011 (přehled v tabulce číslo 1), poté částka začala opět mírně narůstat. V roce 2014 dotace činila 7,7 mld. Kč (tedy byla nižší než v roce 2008), v roce 2015 byla ve výši 8,6 mld. Kč, v roce 2016 činila 8,9 mld. Kč, loni dosáhla částky 11,2 mld. Kč a letos má činit 15,2 mld. Kč.
MPSV proto muselo každý rok dodatečně do regionů posílat další stovky milionů Kč. V říjnu 2014 proběhlo dofinancování ve výši 335 mil. Kč, v červenci 2015 v celkové výši 720 mil. Kč. V roce 2016 došlo 2x k dofinancování ve výši 350 mil. Kč a 270 mil. Kč – celkové dofinancování v roce 2016 tedy dosáhlo výše 620 mil. Kč.
V roce 2017 byl sektor sociálních služeb dofinancován částkou ve výši 1,16 mld. Kč. V návrhu letošního státního rozpočtu scházely na sektor sociálních služeb zhruba 3 mld. Kč, a to na nařízené zvýšení výdělků. O přidání na zvýšení výdělků rozhodla loni bývalá koaliční vláda, ale neudala, kde potřebné finance nalezne. Situaci napravili poslanci, když při schvalování zákona o státním rozpočtu přesunuli do sociálních služeb chybějící částku 3,3 mld. Kč, o kterou zdravotnické odbory dlouhodobě usilovaly.
Z výše uvedených důvodů MPSV letos chystá novelu zákona o sociálních službách, která by měla financování do budoucna upravit. Podle plánu by poskytovatelé služeb, které kraj zařadí do své sítě potřebných zařízení, měli mít na dotaci nárok.
Vývoj celkových dotací ze státního rozpočtu a finanční prostředky na dofinancování z MPSV a krajů
Tabulka číslo 1
|
Roky |
Dotace ze státního rozpočtu v mld. Kč |
Dofinancování MPSV a kraji v mld. Kč |
Celkem dotace a dofinancování v mld. Kč |
|
2011 |
6,22 |
– |
6,22 |
|
2012 |
6,38 |
– |
6,38 |
|
2013 |
6,56 |
– |
6,56 |
|
2014 |
7,70 |
0,33 |
8,03 |
|
2015 |
8,57 |
0,72 |
9,29 |
|
2016 |
8,92 |
0,62 |
9,54 |
|
2017 |
10,0 |
1,16 |
11,16 |
|
2018 |
11,9 |
3,3 |
15,20 |
Přestože od roku 2014 platy a mzdy v oblasti sociálních služeb rostly, stále za rok 2017 nedosahují průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, která činila 29 504 Kč, reálně se oproti předchozímu období zvýšila o 4,4 %.
V odvětví sociálních služeb pracuje za plat zhruba 55 % zaměstnanců, zbytek pracuje za mzdu. Ačkoliv za rok 2017 v sociálních službách došlo k navýšení prostředků na platy o 14,9 %, průměrný měsíční plat na zaměstnance činil pouze 23 876 Kč, tedy o 23,6 % méně, než je průměrná mzda v České republice. Pracovníci odměňovaní mzdou (neziskové a církevní organizace) na tom byli cca o 1000 Kč hůře, jak nás o situaci informují jednotliví pracovníci.
Vše o počtech pracovníků a jejich odměňování tedy závisí na kolektivním vyjednávání. Protože MPSV nevede vypovídající statistiku o počtu pracovníků a jejich odměňování mzdou, nemáme ani my z těchto zařízení k dispozici vypovídající statistiku a údaje o jejich mzdách.
Celková výše platů zaměstnanců byla ovlivněna skladbou odvětví sociální péče a strukturou kategorií zaměstnanců, včetně jejich odborností a specializací.
Průměrné měsíční platy v odvětví sociální péče v období 2015 – 2017 dokumentuje tabulka číslo 2. Za rok 2017 nedošlo k propadu platu v žádné kategorii zaměstnanců, tak jako v minulém období, naopak byl zachován trend, kdy se platy meziročně navyšují. Průměrný plat celkem se meziročně zvýšil o 2811 Kč na 23 876 Kč, což je o 13,3 %.
Průměrný měsíční plat – vývoj v letech 2015 až 2017
Odvětví sociální péče celkem (KÚ, statutární města, obce s rozšířenou působností a CSS řízená MPSV)
Tabulka číslo 2
|
|
Průměrný měsíční plat na 1 zaměstnance v Kč |
Meziroční nárůst/pokles průměrného měsíčního platu v % |
||||
|
2015 |
2016 |
2017 |
2015/2014 |
2016/2015 |
2017/2016 |
|
|
A) služby sociální pracovníci sociální péče |
18 136 |
18 849 |
21 917 |
107,3 |
103,9 |
116,3 |
|
v tom: – přímá obslužná péče |
17 952 |
18 707 |
21 902 |
106,9 |
104,2 |
117,1 |
|
– základní výchovná neped. činnost |
18 906 |
19 683 |
22 744 |
108,5 |
104,1 |
115,6 |
|
– pečovatelská činnost |
17 856 |
18 279 |
20 636 |
107,3 |
102,4 |
112,9 |
|
sociální pracovníci |
23 984 |
25 276 |
28 608 |
105,1 |
105,4 |
113,2 |
|
zaměstnanci odborných sociálních poraden |
25 930 |
27 822 |
32 119 |
100,9 |
107,3 |
118,4 |
|
B) služby pedagogické |
|
|
|
|
|
|
|
vychovatelé |
25 619 |
26 439 |
29 546 |
107,8 |
103,2 |
111,8 |
|
učitelé odborného výcviku |
24 514 |
25 389 |
29 737 |
98,5 |
103,6 |
117,1 |
|
speciální pedagogové |
29 035 |
29 710 |
32 204 |
999 |
102,3 |
108,4 |
|
C) služby zdravotnické |
|
|
|
|
|
|
|
sanitáři |
20 730 |
21 231 |
23 163 |
112,0 |
102,4 |
109,1 |
|
maséři |
17 912 |
19 292 |
21 686 |
99,5 |
107,7 |
112,4 |
|
ošetřovatelé |
21 433 |
21 912 |
24 973 |
102,3 |
102,2 |
114,0 |
|
zdravotničtí asistenti |
22 547 |
23 851 |
27 940 |
97,0 |
105,8 |
117,1 |
|
všeobecné sestry |
29 377 |
31 157 |
34 633 |
104,6 |
106,1 |
111,2 |
|
nutriční terapeuti |
25 570 |
27 249 |
29 753 |
107,3 |
106,6 |
109,2 |
|
ergoterapeuti |
22 260 |
22 336 |
27 188 |
110,3 |
100,3 |
121,7 |
|
fyzioterapeuti |
25 117 |
26 383 |
29 241 |
111,8 |
105,0 |
110,8 |
|
lékaři |
39 048 |
43 797 |
47 170 |
96,5 |
112,2 |
107,7 |
|
D) ostatní |
|
|
|
|
|
|
|
hospodářskosprávní a provoznětechničtí zam. |
29 432 |
31 065 |
33 512 |
102,4 |
105,5 |
107,9 |
|
zaměstnanci převážně manuálně pracující |
15 508 |
16 248 |
17 984 |
105,0 |
104,8 |
110,7 |
|
zaměstnanci zařízení soc. služeb celkem |
20 186 |
21 065 |
23 876 |
105,7 |
104,6 |
113,3 |
Zdroj: MPSV ČR
Tabulka číslo 3 přináší pohled na průměrný počet zaměstnanců a meziroční nárůst či pokles, jak se situace vyvíjela za poslední tři roky. Ačkoliv se jeví, že došlo k meziročnímu nárůstu průměrného počtu zaměstnanců o 633 na 45 171 osob, tedy o 1,4 % více, v některých kategoriích zaměstnanců došlo meziročně k citelným poklesům, jak dokládá tabulka.
Počet zaměstnanců – vývoj v letech 2015 až 2017
Odvětví sociální péče celkem (KÚ, statutární města, obce s rozšířenou působností a CSS řízená MPSV)
Tabulka číslo 3
|
|
Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) v Kč |
Meziroční nárůst/pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (přepočtený) v % |
||||
|
2015 |
2016 |
2017 |
2015/2014 |
2016/2015 |
2017/2016 |
|
|
A) služby sociální pracovníci sociální péče |
22 428,7 |
23 373,4 |
23 878,4 |
105,0 |
104,2 |
102,2 |
|
v tom: – přímá obslužná péče |
14 958,6 |
15 728,7 |
16 057,0 |
105,0 |
105,1 |
102,1 |
|
– základní výchovná neped. činnost |
4 605,6 |
4 700,3 |
4 867,0 |
108,7 |
102,1 |
103,5 |
|
– pečovatelská činnost |
2 864,5 |
2 944,4 |
2 954,4 |
99,3 |
102,8 |
100,3 |
|
sociální pracovníci |
1 874,0 |
1 953,2 |
2 051,4 |
107,7 |
104,2 |
105,0 |
|
zaměstnanci odborných sociálních poraden |
196,9 |
200,5 |
210,8 |
99,7 |
101,8 |
105,1 |
|
B) služby pedagogické |
|
|
|
|
|
|
|
vychovatelé |
331,1 |
282,0 |
261,5 |
86,7 |
85,1 |
92,7 |
|
učitelé odborného výcviku |
6,8 |
6,8 |
6,3 |
101,5 |
100,0 |
92,6 |
|
speciální pedagogové |
45,1 |
37,5 |
36,2 |
111,9 |
83,1 |
96,5 |
|
C) služby zdravotnické |
|
|
|
|
|
|
|
sanitáři |
91,3 |
73,3 |
50,7 |
78,4 |
80,3 |
69,2 |
|
maséři |
21,9 |
22,6 |
24,6 |
82,3 |
103,2 |
108,8 |
|
ošetřovatelé |
86,6 |
58,5 |
42,0 |
85,4 |
67,6 |
71,8 |
|
zdravotničtí asistenti |
121,6 |
115,6 |
158,6 |
91,1 |
95,1 |
137,2 |
|
všeobecné sestry |
4 721,9 |
4 652,3 |
4 626,5 |
100,7 |
98,5 |
99,4 |
|
nutriční terapeuti |
77,8 |
88,5 |
90,8 |
104,7 |
113,8 |
102,6 |
|
ergoterapeuti |
68,5 |
75,4 |
66,1 |
95,8 |
110,0 |
87,7 |
|
fyzioterapeuti |
293,5 |
291,7 |
303,4 |
91,1 |
99,4 |
104,0 |
|
lékaři |
22,5 |
21,8 |
22,6 |
124,3 |
96,9 |
103,7 |
|
D) ostatní |
|
|
|
|
|
|
|
hospodářskosprávní a provoznětechničtí zam. |
3 722,6 |
3 668,1 |
3 789,4 |
104,8 |
98,5 |
103,3 |
|
zaměstnanci převážně manuálně pracující |
9 648,1 |
9 617,7 |
9 552,5 |
99,1 |
99,7 |
99,3 |
|
zaměstnanci zařízení soc. služeb celkem |
43 758,9 |
44 538,9 |
45 171,8 |
102,8 |
101,8 |
101,4 |
Zdroj: MPSV ČR
Citelný odliv je meziročně zaznamenáván například u sanitářů, ošetřovatelů, ergoterapeutů, atd. Ačkoliv průměrné platy se v těchto profesích meziročně zvýšily, přesto se nezastavil odchod těchto zaměstnanců. Jde totiž o fyzicky i psychicky velmi náročné profese, proto zaměstnanci odcházejí za méně stresujícími podmínkami a výrazným mzdovým ohodnocením do jiných oborů. Zaměstnanci, kteří na pracovištích zůstávají, zvažují odchod, protože jsou přetěžováni a navíc i dosud nedostatečně odměňováni. V důsledku toho pak mnohde dochází ke snižování kvality poskytovaných sociálních služeb.