Dozvěděli jsme se, že v roce 2026 by měl zaměstnavatel povinně poskytovat zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění, pokud jsou zaměstnanci zařazeni do kategorie třetí z důvodu hluku. Zaměstnavatel nám tvrdí, že žádnou takovou povinnost nemá. Je to pravda? P. L., Olomouc
Od roku 2026 skutečně vzniká zaměstnavatelům za určitých podmínek povinnost poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří (například na penzijní připojištění se státním příspěvkem). Tato povinnost je upravena zákonem č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří).
Zaměstnavatel je povinen hradit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, pokud zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Za rizikovou práci se však podle § 2 písm. e) uvedeného zákona považuje pouze práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.
Hluk v daném výčtu faktorů pracovních podmínek uveden není. Pokud jsou tedy zaměstnanci zařazeni do třetí kategorie výlučně z důvodu hluku, zákonná povinnost zaměstnavatele poskytovat povinný příspěvek na produkty spoření na stáří se na něj nevztahuje. V takovém případě má zaměstnavatel pravdu, že mu tato povinnost ze zákona nevzniká.
To však neznamená, že zaměstnavatel příspěvek zaměstnancům poskytovat nemůže. Může tak učinit dobrovolně. Právě zde se otevírá prostor pro odborovou organizaci, která může v rámci kolektivního vyjednávání usilovat o sjednání příspěvku na produkty spoření na stáří pro zaměstnance, případně i o stanovení jeho konkrétní výše.
