Při naší činnosti se nesetkáváme pouze s otázkami z oblasti pracovního práva a BOZP. Odborové organizace řeší také řadu praktických záležitostí spojených se svou činností a správou majetku. Jednou z nich je například provoz a údržba chat a rekreačních objektů odborové organizace. Nedávno jsme se v této souvislosti setkali s dotazem, zda musí být chata odborové organizace vybavena hromosvodem, případně zda je možné starý a nevyhovující hromosvod jednoduše odstranit. Odpověď není pro všechny objekty stejná a záleží na konkrétních okolnostech.
Ne každá chata musí mít automaticky hromosvod. Vycházíme hlavně z § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, ve kterém máme definováno, že „ochrana před bleskem musí být provedena tam, kde by zásah mohl: ohrozit život nebo zdraví lidí či zvířat, nebo způsobit značnou škodu.“ Potřebu ochrany před bleskem proto musíme posuzovat podle konkrétní stavby a rizik s ní spojených.
U chaty – stavby pro rodinnou rekreaci – se potřebnost posuzuje podle konkrétního rizika, obvykle výpočtem podle příslušné části souboru ČSN EN 62305-1 ED.2 (341390) Ochrana před bleskem, zejména části 2. Zohledňuje se například poloha chaty, její výška a konstrukce, četnost pobytu, okolní zástavba, přívod elektřiny nebo riziko požáru.
Z výše uvedeného plyne:
- nová nebo zásadně rekonstruovaná chata: projektant má potřebu ochrany posoudit a doložit;
- starší chata bez hromosvodu: samotná existence chaty obvykle neznamená, že jej musíte dodatečně namontovat;
- pokud už hromosvod má: musí být funkční a pravidelně kontrolovaný/revidovaný; dá se předpokládat, že je i v dokumentaci;
- důležitá je také vnitřní ochrana proti přepětí, nejen dráty na střeše.
Hromosvod bez odborného výpočtu rozhodně neodstraňujte. U takové chaty je poměrně vysoká pravděpodobnost, že ochrana před bleskem vyjde jako nutná.
Při posouzení mohou být významné například tyto okolnosti:
- objekt je pronajímán rekreantům, tedy v něm pobývají osoby, za jejichž bezpečnost provozovatel odpovídá;
- chalupa má dřevěnou část, takže zásah může způsobit požár;
- stojí v horské oblasti a ve svahu;
- má elektrickou instalaci, internet a satelit na střeše;
- nejde pouze o malou soukromou chatu užívanou několikrát ročně.
Stromy ani výše položené sousední stavby nejsou dostatečným důkazem, že hromosvod není potřeba. Blesk nemusí vždy zasáhnout nejvyšší bod a v úvahu se bere také zásah do přívodu elektřiny nebo datového vedení. To, že sousední stavby hromosvod nemají, navíc neznamená, že jej podle posouzení mít nemají.
Jak postupovat, aby odborová organizace zbytečně neplatila za kompletně nový systém?
Nechte si od nezávislého projektanta elektro se specializací na ochranu před bleskem zpracovat:
- výpočet rizika podle ČSN EN IEC 62305-2,
- posouzení současného hromosvodu a jeho původního provedení,
- variantu minimální opravy stávajícího systému,
- případně variantu jeho řádného odstranění, pokud výpočet prokáže, že není nutný.
Důležitá věc: starý hromosvod se při pravidelné revizi neposuzuje automaticky tak, že musí být celý předělán podle nejnovější normy. Podle § 10 odst. 1 písm. l) nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, se hodnotí také soulad s předpisy platnými v době jeho zřízení a zda jeho části stále bezpečně plní svou funkci.
Pokud tedy někdo tvrdí, že je nutné bez dalšího vybudovat úplně nový moderní systém, je dobré požadovat od něj písemné zdůvodnění jednotlivých závad.
Pokud by výpočet ukázal, že hromosvod není nutný, nelze jej jen ponechat nefunkční nebo částečně odpojit.
Musel by být:
- odborně odstraněn,
- změna zaznamenána v dokumentaci,
- provedena revize po změně ochrany,
- vyřešena ochrana proti přepětí a satelitní anténa.
V této souvislosti je vhodné prověřit také případné požadavky pojišťovny. Ty totiž mohou mít význam z hlediska pojistných podmínek konkrétního objektu, i když samy o sobě neurčují, zda podle stavebních a technických předpisů musí být stavba vybavena ochranou před bleskem.
Závěrem lze tedy shrnout, že pokud odborová organizace řeší technický stav hromosvodu na své chatě či jiném rekreačním objektu, neměla by se rozhodovat pouze podle jeho stáří nebo nákladů na opravu. Stejně tak není vhodné vycházet z toho, zda hromosvod mají okolní objekty. Rozhodující je odborné posouzení konkrétní stavby, způsobu jejího užívání a rizik, která jsou s jejím provozem spojena. Teprve na jeho základě lze odpovědně rozhodnout, zda stávající systém opravit či upravit, nebo zda jsou splněny podmínky pro jiné řešení.
Mgr. et Ing. Štěpánka DESORTOVÁ, právnička OS
Barbora VANČUROVÁ, svazová inspektorka BOZP
