Jak je všeobecně známo, v současné době se připravuje nový zákon o podmínkách výkonu zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví s výjimkou výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, který má nahradit zákon 96/2004 Sb., tzv. zákon o nelékařích. Tento návrh byl rozeslán dne 1. 6. 2015 k připomínkám mezi cca 60 subjektů. K 22. 6. 2015 bylo na Ministerstvo zdravotnictví doručeno 1256 připomínek, z nichž si mnohé protiřečí. I z tohoto důvodu byla na Ministerstvu zdravotnictví ustanovena pracovní skupina pro nelékařská zdravotnická povolání, která se měla těmito připomínkami zabývat. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR byla do skupiny jmenována předsedkyně Dagmar Žitníková a jako náhradník jsem byl jmenován já.
Protože jsem se zatím všech třech jednání pracovní skupiny zúčastnil, dovolte mi, abych se s vámi podělil o některé informace a dojmy.
Prvního jednání skupiny jsem se zúčastnil dne 2. 9. 2015. Na tomto jednání se diskutovalo jen o některých připomínkách a návrzích změn ve vzdělávání nelékařů. Hlavním problémem, o němž se diskutovalo, byl požadavek členů skupiny zastupující Poslaneckou sněmovnu Jany Pastuchové (ANO) a Davida Kasala (ANO), aby se kvalifikační vzdělávání všeobecných sester vrátilo do systému středoškolského vzdělávání.
Za OS byl vysloven nesouhlas s tímto návrhem, ke kterému se přidali i další členové skupiny. Domníval jsem se, že na jednání této pracovní skupiny se bude řešit zákon jako celek, ale z vyjádření zástupců Poslanecké sněmovny bylo zřejmé, že je ostatní problematika nezajímá a že chtějí řešit jen výše zmíněné vzdělávání sester. Zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy slíbili, že na příští jednání připraví stanovisko MŠMT, jestli je vůbec tato varianta možná. S tím první jednání pracovní skupiny skončilo.
Druhé jednání bylo svoláno na 16. 9. 2015. Bohužel musím říci, že pokračovalo ve stejném duchu jako první. Na úvod zástupce MŠMT sdělil, že prozatím nemůže prezentovat stanovisko MŠMT k jednotlivým variantním návrhům vzdělávání všeobecných sester na středoškolské úrovni. Čeká se na vyjádření ministryně školství. Opět se diskutovalo o vzdělávání sester a zdravotnických asistentů. Návrh poslanců Pastuchové a Kasala počítá s tím, že se zdravotničtí asistenti přejmenují (zazněly návrhy praktická sestra nebo zdravotní sestra), zvýší se jejich kompetence, a tím se vyřeší v současné době již kritický nedostatek sester u lůžka ve zdravotnických zařízeních. Podle tohoto návrhu je jedním z hlavních problémů, že pro zdravotnické asistenty je dehonestující pracovat pod odborným dohledem. Pokud jim budou zvýšeny kompetence a bude zrušen odborný dohled, rádi budou pracovat u lůžek.
Na můj dotaz, zda při zvýšení kompetencí a tím i odpovědnosti budou dále pracovat za plat nebo mzdu zdravotnického asistenta, zněla odpověď, že ano!
Na dotaz, zda je navrhováno navrátit vzdělávání na středoškolskou úroveň pouze u profese všeobecné sestry nebo i u profesí, které se taktéž dříve vzdělávaly na SZŠ, navrhovatelé této změny odpověděli, že zástupci zdravotního výboru se nebudou prozatím vyjadřovat, dokud nebude stanovisko MŠMT, primárně je změna pro vzdělávání všeobecné sestry.
Názorem našeho OS je, že není vhodné bourat vzdělávací systém, který se budoval 11 let, je nutné spíše posílit praxi, změnit průběh praktického vyučování, který v současnosti na většině vysokých škol, které vzdělávají v oboru všeobecná sestra, není ideální, měl by se vrátit model, který funguje na VOŠ. Důvody, proč je nedostatek sester, jsou úplně jinde. Je to jednak odměňování, protože platy a hlavně mzdy jsou neadekvátně nízké, ale v současnosti ještě větším problémem jsou pracovní podmínky. Po zavedení vyhlášky o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb v roce se v mnoha zařízeních stalo minimum optimem, počty zdravotnického personálu se snížily a sestry (a nejen sestry) odcházejí právě pro velmi vysoké pracovní zatížení.
Po další diskusi na téma, jestli vyřeší nedostatek sester jen změna vzdělávání a na dotaz, kolik sester do praxe nám přinese navrhovaná změna ve vzdělávání, zaznělo, že navrhovatelé nechtějí rušit vysokoškolské studium pro všeobecné sestry. Cílem je dát šanci pracovat u lůžka děvčatům, která nechtějí studovat VŠ.
Jaké jsou hlavní problémy tohoto návrhu?
► Ať jsme zastánci nebo odpůrci vysokoškolského typu kvalifikačního vzdělávání, pravdou je, že všeobecná sestra je v rámci EU regulovaná profese a pro ČR je pro tuto profesi schváleno bakalářské studium. Proto nejde hovořit o návratu vzdělávání všeobecné sestry na střední školy.
► V případě, že budeme měnit systém vzdělávání, musíme tuto změnu oznámit evropské komisi.
► Ovšem v kontextu toho, že po letech přistoupily k vysokoškolskému typu studia další evropské země, by byl v rámci EU tento krok přinejmenším podivuhodný.
► Další hrozbou je, že návrat na středoškolský stupeň vzdělání povede k dalšímu snížení ohodnocení práce sester.
Dále se diskutovalo o variantě, že nemusíme mít jen všeobecnou sestru, můžeme mít i jinou sestru, která nebude mít vzdělání dle směrnice EU. Žádný předpis EU neurčuje jaké vzdělání tato sestra, která bude vedle všeobecné sestry, má mít.
Takový návrh je ale velice nekoncepční a spíše svědčí o „schopnosti“ Čechů obcházet platná pravidla.
Dá se říci, že jediným závěrem, na kterém se všichni členové skupiny shodli, byl ten, že budou připraveny návrhy kompetencí ošetřovatele, zdravotnického asistenta (praktické sestry) a všeobecné sestry a tyto návrhy budou prodiskutovány na příštím jednání.
Na závěr druhého jednání skupiny zástupci Ministerstva zdravotnictví sdělili, že Ministerstvo zdravotnictví určilo jako termín vypořádání všech 1256 připomínek do konce října 2015 tak, aby v listopadu mohl jít návrh zákona do vlády.
Zástupce asociace krajů sdělil, že termín není možné dodržet a že o tom bude s ministrem zdravotnictví jednat.
Třetí jednání se konalo dne 5. 10. 2015. Tohoto jednání se zúčastnila i předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. V úvodu bylo potvrzeno, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček trvá na vypořádání připomínek do konce října.
Předsedkyně Žitníková vznesla zásadní námitku, že vypořádání připomínek má svá daná legislativní pravidla a že není možné, aby vypořádání připomínek prováděla tato skupina.
Na to odpověděl náměstek ministra Vymazal, že samozřejmě vypořádání připomínek probíhá standardním způsobem.
Poslankyně Pastuchová uvedla, že tato pracovní skupina by měla dojít ke konsensu tak, aby návrh zákona v parlamentu prošel, což pro mne bylo dost překvapující sdělení.
Jinak diskuse se stále točila kolem toho, zda vzdělávat sestry na vysokých nebo středních školách.
Předsedkyně Žitníková znovu připomněla, že problém nedostatku sester a jiných nelékařů není primárně problémem systému vzdělávání, ale především problémem stále se zhoršujících pracovních podmínek a špatně nastavených personálních standardů, které umožňují překračovat zákoník práce a další právní předpisy.
Dále vznesla dotaz, kolik chybí v nemocnicích všeobecných sester, kolik zdravotnických asistentů v ČR pracuje ve zdravotnických zařízeních a kolik nastupuje do nemocnic absolventů těchto profesí.
Tuto informaci nebyl schopen nikdo z přítomných relevantně poskytnout.
Proto předsedkyně OS navrhla, aby Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím ÚZIS oslovilo nemocnice s dotazem, kolik jim chybí zaměstnanců v jednotlivých kategoriích, kolik letos přijali absolventů – všeobecných sester a zdravotnických asistentů z jednotlivých typů škol. Předsedkyně zdůraznila, že OS trvá na tom, aby pokračovaly práce na personální vyhlášce. Změna personální vyhlášky, která by stanovila vyšší počty pracovníků na jednotlivých pracovištích by spolu se zvýšením platů mohla vrátit některé sestry do nemocnic. Mimo počtů sester je nutné upravit počty nižšího zdravotnického personálu, a tím umožnit, aby se sestry věnovaly kvalifikované práci.
Odbory dlouhodobě upozorňují na kritickou personální situaci, opakovaně žádaly, aby do nemocnic šlo více financí, a tím se vyrovnaly finanční ztráty z uplynulých let. Podfinancované nemocnice logicky přistoupily k tomu, co jim umožňovala legislativa – snižovaly počty zaměstnanců.
Žitníková znovu upozornila na to, že většina českých nemocnic porušuje zákon, protože nízké počty zdravotníků neumožňují legislativu dodržovat. Pokud Ministerstvo zdravotnictví nebude kritickou situaci urychleně řešit, tak je reálné, že se začnou zavírat nejen oddělení, ale nemocnice.
Jednání skupiny skončilo s tím, že Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že osloví ÚZIS k získání požadovaných dat a vysoké školy se pokusí ve spolupráci s VOŠ ze svých databází zjistit, kolik absolventů nastupuje do zdravotnictví. Další jednání bude svoláno poté, co budou k dispozici výsledky šetření ÚZIS.
Co říci závěrem? Nejsem proti změnám, které povedou ke zlepšení pracovních podmínek, ohodnocení pracovníků a v konečném důsledku ke zlepšení podmínek poskytování zdravotní péče, ale tyto změny musí být podepřeny konkrétními argumenty a ne jen přesvědčením, že dané řešení je výborné a vyřeší všechny problémy ihned a definitivně