Dlouho očekávané jednání zástupců odborů, zaměstnavatelů a nové vlády o růstu platů ve veřejných službách a správě pro rok 2026 se uskutečnilo v pondělí 12. ledna odpoledne po jednání tripartity. Jednání vedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Za vládní stranu byli dále přítomni ministr kultury Oto Klempíř, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministr školství Robert Plaga. Ministerstvo financí zastupoval vrchní ředitel a náměstek pro řízení sekce rozpočtu Karel Tyll, který odpovídá za tvorbu státního rozpočtu a fiskální politiku. Za Ministerstvo práce a sociálních věcí se jednání zúčastnila také vrchní ředitelka Dana Roučková.
Za odbory se jednání zúčastnil vyjednávací tým ve složení Josef Středula (předseda ČMKOS), Jiří Vaňásek (místopředseda ČMKOS), Pavel Bednář (předseda OS státních orgánů a organizací), Jiří Jílek (předseda OS hasičů), Dagmar Žitníková (předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR), František Dobšík (předseda Českomoravského OS pracovníků školství) a Jiří Dokoupil (prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR).
Zaměstnavatele zastupoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký.
Odborová delegace v úvodu jednání shrnula průběh jednání s minulou vládou a poukázala na její neochotu řešit platy zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě.
Odbory jednoznačně zdůraznily své základní požadavky. Požadují:
- navýšení platových tarifů u přílohy č. 1 a u státních zaměstnanců podléhajících zákonu o státní službě o 9 %,
- u ostatních zaměstnanců veřejných služeb a správy o 6 %.
- Zároveň kategoricky odmítly nominální (paušální) zvyšování platových tarifů.
- Další prioritou odborů je postupné sloučení přílohy č. 1 a přílohy č. 2 nařízení vlády v horizontu 2 až 3 let.
Zástupce zaměstnavatelů Jiří Horecký návrhy odborů částečně podpořil.
- Vyjádřil souhlas s růstem platových tarifů u přílohy č. 1 a u státních zaměstnanců o 9 %.
- Rovněž odmítl nominální navýšení tarifů.
- Zdůraznil také, že podle průzkumu mezi kraji, městy a obcemi jsou územně samosprávné celky na zvýšení platových tarifů o 9 % připraveny.
- Pokud jde o zvýšení platových tarifů v příloze č. 2 (zdravotníci, pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci) a v příloze č. 3 (lékaři), uvedl, že u pracovníků v sociální oblasti souhlasí s takovým nárůstem tarifů, který bude kryt zvýšením dotací. Konkrétní návrh však neuvedl. U zdravotníků připustil pouze růst v rozsahu, který umožní úhradová vyhláška.
Vrchní ředitel Ministerstva financí Karel Tyll, který zastupoval ministryni financí Alenu Schillerovou, informoval, že
- ve stávající verzi návrhu státního rozpočtu je na zvýšení platů alokováno 27 mld. Kč.
- Tato částka odpovídá průměrnému navýšení ve výši přibližně 2200 Kč na jednoho zaměstnance odměňovaného ze státního rozpočtu.
- Ministerstvo financí se v tuto chvíli přiklání spíše k nominálnímu zvýšení platových tarifů, zároveň je však otevřeno diskuzi o procentním navýšení.
- Upozornil také, že uvedená částka nezahrnuje prostředky na mimotarifní složky platu.
V diskuzi zazněla řada argumentů ze strany vlády, odborů i zaměstnavatelů, zejména k vývoji platů, konkurenceschopnosti veřejného sektoru na trhu práce a nutnosti valorizace platů.
Vládní strana jednoznačně deklarovala připravenost platy zvýšit, avšak uvedla, že nejprve musí být v rámci vlády připraven a schválen nový návrh státního rozpočtu (předpoklad 26. ledna 2026). Teprve poté bude možné jednat o konkrétních parametrech zvýšení platů. V tuto chvíli tedy vláda není připravena uzavřít dohodu.
Odbory sdělily, že předpokládají zvýšení platových tarifů od 1. února 2026.
Vládní strana i zaměstnavatelé však uvedli, že ke zvýšení platů by mělo dojít nejpozději od 1. dubna 2026, a to až po schválení státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, zejména z důvodu rozpočtového provizoria.
Odboráři v této souvislosti vznesli zásadní požadavek:
- Pokud by ke zvýšení platů došlo až od 1. dubna 2026, odbory očekávají kompenzaci za první čtvrtletí roku, tedy vyšší navýšení platových tarifů, než je požadovaných 9 % a 6 %.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková uvedla, že očekávání zaměstnanců ve veřejných službách, včetně zdravotnictví a sociálních služeb, jsou velmi vysoká.
- Upozornila na alarmující vývoj reálných příjmů zaměstnanců: reálný propad mezd oproti roku 2021 činí přibližně 4 %, zatímco reálný propad platů ve veřejné sféře přesahuje 12 %.
- Zdůraznila, že situace je nejkritičtější v příloze č. 1 nařízení vlády.
- V současné době je zde pod úrovní minimální mzdy 68 platových tarifů, což představuje více než 35 % z celkového počtu tarifů.
- Pod úrovní zaručených platů se nachází dokonce 144 tarifů, což v nejnižší tabulce znamená 75 % všech tarifů.
- Za legitimní označila také očekávání zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, přičemž zvýšení platových tarifů o 6 % považuje za nepodkročitelné.
Jednání bylo uzavřeno s tím, že k dalšímu setkání dojde ještě před jednáním vlády o státním rozpočtu, které je plánováno na 26. ledna 2026.
Odbory nadále trvají na systémovém a spravedlivém řešení růstu platů a budou v jednáních důsledně prosazovat oprávněné požadavky zaměstnanců.
