Brífink Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví se konal ve čtvrtek 29. srpna před budovou Ministerstva zdravotnictví s cílem dosáhnout změny v úhradové vyhlášce, která rozhodne o tom, kolik peněz půjde v příštím roce do zdravotnictví. Termín pro možné změny v úhradové vyhlášce totiž končil v pátek 30. srpna.
Záznam celého brífinku najdete na webu ČMKOS: https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/krizovy-stab-proti-kolapsu-zdravotnictvi/149630
Ministerstvem zdravotnictví předložený návrh vyhlášky je podle Krizového štábu likvidační pro fungování mnoha nemocnic v regionech a pro poskytovatele domácí péče. Ani dalším segmentům zdravotnictví neumožňuje slibovaný rozvoj. Hrozí odchody dalších zdravotníků a péče o pacienty bude ještě více ohrožena, protože ji nebude mít kdo poskytovat.
Přitom už dnes se leckde citelně zhoršila její kvalita i dostupnost, jsou uzavřené operační sály, část pokojů na nemocničních odděleních, nelze zajistit domácí péči, dlouho se čeká i na naléhavá vyšetření. Ministerstvo zdravotnictví však přes všechna jednání a přes všechny prokazatelné argumenty problém bagatelizuje, s poskytovateli péče jedná jen z pozice síly a pacienty obelhává.
Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala připomněl, že asociace letos odmítla podepsat předložený návrh dohody se zdravotními pojišťovnami. Úhradová vyhláška, kterou se chystá Ministerstvo zdravotnictví vydat, podle AČMN rozhodně nezajistí pokrytí skutečně vynaložených nákladů na zdravotní péči v jednotlivých regionech. Nemocnice tak budou vystaveny nemalým problémům. AČMN v dohodovacím řízení vždy a všude jasně uváděla, že považuje za nezbytné navýšení v akutní péči o 12 procent meziročně, tedy nárůst o 17 procent vůči roku 2018, a v následné péči zvýšení o 1000 Kč na jeden ošetřovací den, což vychází z rozdílu mezi reálnými náklady a úhradami zdravotních pojišťoven. Asociace rovněž požadovala a stále požaduje narovnání úhrad za stejnou práci mezi fakultními a regionálními nemocnicemi. AČMN požaduje trvalý růst prostředků pro zdravotnictví tak, aby došlo ke zvýšení podílu na HDP do zdravotnictví ze stávajících 7 procent na minimálně 9 procent, což je průměr OECD.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková zdůraznila, že péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty, ani pro zaměstnance, kteří ji poskytují. „Pan ministr plánuje uvolnit na péči do nemocnic zhruba 19 miliard. Jsme přesvědčeni, že aby byla péče zajištěna, je potřeba uvolnit dalších 26 miliard korun ze zdrojů zdravotních pojišťoven. Zmapovali jsme si situaci v nemocnicích, ale také v domácí péči, sociálních službách a v jiných segmentech. Je to pouze na vůli politika, kolik peněz se uvolní a jaká ta péče bude. Jestli budou pacienti bezcílně bloudit systémem, budou hledat nemocnici, jestli budou dál čekat až tři měsíce na vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí, jestli budou dál odcházet z nemocnic lékaři a sestry, to vše je v rukou ministra zdravotnictví.“
Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na letošní navýšení platů, chybějí peníze na další rozvoj. Fakultní nemocnice navíc Ministerstvo zdravotnictví zatížilo špatnými rozhodnutími. Zvýšily se ceny za energie, obrovské sumy se dluží dodavatelům zdravotnického materiálu a léků. Nedostatek financí už pociťují i pacienti, i když o tom mnohdy ani nevědí. „Prodlužují se čekací doby na výkony, pacienti sedí v čekárnách u doktora x hodin, než se na ně dostane řada. Například na CT může být ta doba pro objednání i tři měsíce,“ upozornila.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel uvedl: „Jsme hluboce nespokojeni s prací pana ministra, protože se nám jeví poměrně nekompetentní. Minulý rok dal nejzkušenějším lékařům dvě procenta do tarifu a pro příští rok chce tuto skandální záležitost opakovat. Jestliže chce lidi ve zdravotnictví, kteří jsou přetížení, pracují protizákonně, a je jich velký nedostatek, odměnit jen dvěma procenty, která nekryjí ani inflaci, považuji to za skandální.“
Ludmila Kučerová z Charity Česká republika, největšího poskytovatel domácí péče, popsala kritickou situaci v domácí péči: „Se statistikami chodíme už rok a půl dokládat, že je domácí péče podfinancovaná. V současnosti nám zdravotní pojišťovny hradí zhruba 60 procent nákladů na hodinu péče. Před rokem jsme začali se stávkovou pohotovostí, abychom veřejnosti ukázali, že je v domácí péči velký problém, který hrozí kolapsem. Při dohodovacím řízení jsme nebyli jako rovnocenní partneři, byl to diktát zdravotních pojišťoven. I nyní se do návrhu úhradové vyhlášky dostal návrh zdravotních pojišťoven, který pokračuje v tom, že domácí zdravotní péče bude kolabovat.“
Kritickou situaci v poskytování zdravotní péče popsali i další zástupci organizací sdružených v Krizovém štábu.
Akce před Ministerstvem zdravotnictví se zúčastnila také poslankyně a 1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR Alena Gajdůšková (ČSSD). Ve svém vystoupení na závěr brífinku uvedla, že kvůli situaci ve zdravotnictví požádá o svolání mimořádného jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.
Tiskovou zprávu odborového svazu viz níže jako soubor ke stažení.
Na brífinku byla zahájena Petice proti zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče – petici viz níže jako soubor ke stažení.
Po brífinku se jeho účastníci stali terčem nejrůznějších nařčení ze strany ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Charita Česká republika se proti tomu ohradila tiskovou zprávou – viz níže jako soubor ke stažení.
Foto autorka