Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví se v krátkém časovém období dvakrát sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem, a to 10. a 19. září. Cílem bylo informovat ho jako místopředsedu vlády a předsedu koaliční ČSSD o aktuální situaci ve zdravotnictví.
Zástupci z domácí péče, sociálních služeb a nemocnic sdělili své poznatky o nedostatku financí a své zkušenosti s vyjednáváním s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o nutnosti finančně posílit jednotlivé segmenty.
Zástupci pacientů informovali o oddalování péče o pacienty a stěžovali si, že se na ně stále častěji obracejí lidé s tím, že klesá kvalita poskytované péče.
Odboráři potvrdili slova jak zástupců pacientů, tak zaměstnavatelů. Informovali o pokračující personální krizi, přetížení personálu, neúnosném množství přesčasů a porušování předpisů. Připomněli podfinancování resortu zdravotnictví a to, že nedostatek financí postihuje všechny.
Nemocnice nedostávaly nejvíc, byly to ambulance
Nemocnice objektivně dlouhodobě nemají peníze. V uplynulých letech, pokud si vezmeme jako výchozí rok 2010, vidíme na statistických údajích zdravotních pojišťoven, že nemocnice v žádném případě nejsou těmi, kdo dostával nejvíce peněz. Ambulantní sektor na tom byl procentuálně lépe. Příjmy nemocnic nevykrývají náklady.
A dopady? Nemocnice jsou personálně poddimenzované, zaměstnancům přibývá práce a pacientů neubývá, spíše naopak. To vše jsou doložitelná čísla ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Pacienti si v mnoha případech stěžují na zdravotníky „oprávněně“, protože opravdu dlouho čekají, ale…. Může se jedna sestra dobře postarat o 30 pacientů v léčebně dlouhodobě nemocných? Může jedna lékařka s jednou sestrou stíhat kvalitně ošetřit za noc pacienty, kteří přicházejí do nemocnice s akutními problémy? Na ambulanci se přijímají pacienti do nemocnice, slouží jako interní ambulance, lékařská služba první pomoci (LSPP), příjmové pracoviště pro rychlou lékařskou pomoc (RLP) a samozřejmě pro rychlou zdravotnickou pomoc (RZP). Kdo chce soudit dvě přetížené zdravotnice, které dělají vše, co je v jejich silách?
Nespokojený pacient, uštvaný personál
Je jen otázkou času, kdy dojde k problému a chybě. Výsledek? Nespokojený pacient, uštvaný a nespokojený personál zvažující, zda ještě zůstat. Lékařka odchází do privátu a sestra mimo obor.
Velkým problémem jsou i nezdravotníci. Zaměstnavatelé poptávají kuchaře, vrátné, údržbáře. A nabídka na odměnu ve zdravotnictví? Většinou směšná v porovnání s nabídkami okolních firem. Jak dlouho mohou vařit pro 300 pacientů a zaměstnance dva kuchaři?
Domácí péče? Extrémně nízké platy sester, které dotuje Charita, Diakonie a další poskytovatelé. Sestřička také zvažuje, zda za almužnu zůstat, či hledat jinou práci. Nedostatek personálu se odráží na nemožnosti přijmout další pacienty a některé organizace dokonce musely kvůli nedostatku sester zavřít svá působiště.
A ani v sociálních službách to není lepší. V noci jedna sestra na celé zařízení, které navíc dostává na její mzdové náklady necelou polovinu potřebné částky, ale i daleko méně.
Čím více ošetříte, tím méně za to dostanete
Zdravotnická zařízení, kde se regulují výkony, se brání ošetřit více pacientů. Paradoxy se projevují naplno. Čím více pacientů ošetříte, tím méně peněz za jednotlivého pacienta dostanete.
Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví má řešení. Opakovaně navrhoval konkrétním způsobem upravit úhradovou vyhlášku a alokovat do podfinancovaného zdravotnictví více peněz. Profitovali by z toho všichni – personál i pacienti.
A největší paradox: Na účtech zdravotních pojišťoven leží ladem miliardy. Na některých fondech jsou podle názoru odborů dokonce protiprávně.
Bohužel ze strany ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha není politická vůle peníze do zdravotnictví přidat.
Vicepremiér Jan Hamáček si na prvním jednání v úterý 10. září vše pozorně vyslechl a sdělil, že i on dostává stejné informace od zdravotníků a pacientů, a proto jako koaliční strana vyvolá jednání s premiérem.
Na druhém jednání ve čtvrtek 19. září vicepremiér Jan Hamáček informoval o proběhlém koaličním jednání. Sdělil, že se koalice dohodla, že Ministerstvo zdravotnictví poskytne ČSSD podklady k úhradové vyhlášce a informace o finanční situaci – zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. Následovat bude další jednání.
Za podporu ministerstva? Na úhradu dluhů?
Členové Krizového štábu znovu zopakovali, že je nutné nad rámec přislíbených financí alokovat do nemocnic, domácí péče a sociálních služeb minimálně dalších 8 mld. Kč. Vše se musí rozdělit přes úhradovou vyhlášku. Obávají se totiž, že by ministerstvo mohlo rozdělit finance netransparentně, podle toho, jak byl kdo v současné situaci k ministerstvu vstřícný.
Obávají se také toho, že přes navýšené úhrady především splatí dluhy u Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL). Konec konců ministr Vojtěch jim to už v květnu napsal.
Splácení dluhů je samozřejmě v pořádku, ale není možné splácet dluhy na úkor zaměstnanců a to za situace, kdy jsou na pokrytí dluhů, které vznikly přičiněním ministerstva, finance na účtech zdravotních pojišťoven. Ať ministerstvo přizná, že vloni udělalo chybu, že se špatně domluvili. A ať dluhy zaplatí sice přes zvýšené úhrady, ale zvlášť.
Členové krizového štábu z odborů zdůraznili, že je naprosto zřejmé, že pokud zůstane úhradová vyhláška v současné podobě, tak se finanční a personální situace nemocnic plošně zhorší. Zaměstnanci nemocnic, domácí péče a zdravotní péče v sociálních službách pak „hlasují nohama“. Současná kritická situace se může ještě zhoršit a od kolapsu jsme jen krůček.
Vicepremiér Jan Hamáček slíbil, že ČSSD znovu vyvolá koaliční jednání a podpoří oprávněné požadavky krizového štábu.
V pondělí 9. září na podnět ČSSD o zdravotnictví jednala vláda a poté více než tři hodiny koaliční rada.
Foto Jana Hnyková
