V úterý 26. března uspořádala Kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví sympózium k nedostatku středního zdravotnického personálu v České republice se zaměřením na integrovanou péči. Akce měla ambici, aby informace a názory z tohoto setkání byly výstupem pro přípravu politického shrnutí, které bude Ministerstvu zdravotnictví sloužit jako podpůrný materiál k dalším politickým rozhodnutím.
Setkání nebylo první, neboť již v červenci 2018 pozval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zástupce Regionální úřadovny WHO pro Evropu na misi do České republiky, aby diskutovali o kapacitách stávajícího zdravotnického personálu poskytovat integrované zdravotnické služby zaměřené na pacienta. Výsledkem mise byla shoda mezi Ministerstvem zdravotnictví a Regionální úřadovnou WHO, že priority, které by Českou republiku v této oblasti posunuly kupředu, jsou především tyto dvě:
1. Stabilizovat pohyb zdravotních sester v rámci sektoru zdravotnictví – odliv nemocničního personálu ve prospěch primární péče; zajistit udržitelné kapacity do budoucna.
2. Jasně formulovat, jak přistoupit k integraci poskytování zdravotních služeb.
Sympózium si do svých závěrů předem formulovalo velmi ambiciózní cíl – formulaci politik stabilizace středního zdravotnického personálu v rámci sektoru zdravotnictví a zároveň projednat, co se má udělat pro vytvoření udržitelných kapacit i do budoucna. Vše se mělo zhodnotit v kontextu poskytování integrované zdravotní péče.
Jednání sympozia zahájila náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D, MPH, a ředitel české Kanceláře WHO Srđan Matić. V průběhu sympozia vystoupila s prezentacemi řada zástupců Kanceláře WHO a dalších mezinárodních organizací, například Mezinárodní organizace sester. V jednotlivých prezentacích byl kladen důraz na vzdělávání sester, na jejich dostatečné počty při péči o pacienta, na dodržování předepsaných postupů při péči, na rozsah jejich kompetencí a byly představeny systémy integrované péče z okolních evropských zemí.
Za Ministerstvo zdravotnictví byly představené návrhy ministerstva pro personální stabilizaci. Náměstkyně Šteflová představila kroky ministerstva, které byly realizovány. Uvedla, že sestry ve směnách obdržely stabilizační příplatek ve výši 5000 Kč. Dále hovořila o práci pracovní skupiny k personální stabilizaci, sdělila, co podle ministerstva může personálně stabilizovat nemocnice. Představila návrhy na výsluhy, přičemž zmínila, že proti tomuto návrhu vystoupilo Ministerstvo financí.
Následně hovořila o možnosti stabilizovat sestry přes příplatky za bydlení a vyjádřila se, že jedním ze základních problémů, jak ho vnímá ministerstvo, je současný systém odměňování přes platové tabulky. Ministerstvo vidí nutnost změny v odměňování zaměstnanců v nemocnicích příspěvkových organizacích. Podle náměstkyně je současný systém nevyhovující a ministerstvo ho chce změnit. Není prý možné dále odměňovat všechny stejně a zaměstnavatelé by měli mít možnost odměnit lepší zaměstnance.
Názor náměstkyně podpořili také zástupci WHO, kteří sdělili, že podporují „zásluhovostní“ odměňování.
V diskuzi následně vystoupila řada zástupců z českých organizací, včetně odborového svazu. Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se velmi ostře ohradila proti některým navrhovaným opatřením. Sdělila, že předložené informace k odměňování jsou zavádějící. Platové tarify jsou základem a tvoří pouze část odměn. Tarify jako jediné garantují naplnění rozhodnutí vlády, když se chtějí platy zvýšit. Rozdíly v odměňování sester podle právních forem nemocnic dosahují na základních platech až deseti tisíc korun. Odbory naopak prosazují odměňování sjednotit. Regulovat mzdy v soukromých zařízeních doporučuje i OECD.
V plné nahotě se možnost ovlivnit odměňování v případě konkrétního záměru projevila právě letos, a to u příplatků. Pokud je příplatek stanoven v rozpětí, tak zaměstnavatelé ve většině případů používají minimální hranici. Příplatek ve výši 5000 Kč, jak o něm hovořila náměstkyně, obdržely pouze sestry ve fakultních nemocnicích a Ministerstvem zdravotnictví přímo řízených organizacích, a to ještě ne ve všech.
Změny v odměňování navrhované ministerstvem jsou pro odbory absolutně nepřijatelné!
Předsedkyně OS znovu připomněla zásadní problém, a tím je podfinancování českého zdravotnictví. Připomněla, že na podfinancování a nutnost zvýšení financí upozorňuje i zpráva OECD, o čemž se nyní nikdo nezmiňuje.
Předsedkyně OS nechápe, proč Ministerstvo zdravotnictví neprosazuje zájmy resortu. Zdravotnictví bohužel není vládní prioritou a ostatní resorty jsou zcela jistě důraznější. V nemocnicích chybějí sestry, protože jsou extrémně přetížené, a to fyzicky i psychicky. Zdejší personální vyhláška přetěžování sester paradoxně umožňuje a podporuje. Není únosné, aby se o 30 pacientů starala jedna sestra, a to úplně sama.
Další vystupující potvrdili informace předsedkyně OS a vznesli další námitky.
Zásadní dotaz zazněl například od České asociace sester. O jakých sestrách se na sympoziu hovoří? České všeobecné sestry nejsou středoškolsky vzdělávané. Současný systém pro kvalifikaci sestry určuje buď vysokou, nebo vyšší odbornou školu. Dosažené vzdělání je pro kvalitu poskytované zdravotní péče zásadní.
K názoru ČAS se přidala i Asociace zdravotnických škol a hlavní sestra.
V části jednání také vystoupila doc. MUDr. Iva Holmerová, která ve své prezentaci představila problémy v poskytování dlouhodobé péče a znovu upozornila na chybějící propojení zdravotní a sociální péče.