Náhrada mzdy v nemoci aneb Od 1. 1. 2014 zpět ke 14 dnům

Jednou z novinek v pracovněprávních vztazích po 1. 1. 2014 je změna v době poskytování náhrady mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelem podle § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „náhrada mzdy v nemoci“). Není pro zaměstnance žádnou novou informací, že v prvních dnech uznané dočasné pracovní neschopnosti je mu vyplácena zaměstnavatelem náhrada mzdy v nemoci, od 1. 1. 2014 se délka doby jejího vyplácení zkrátila, a to z 21 kalendářních dnů pouze na 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Ostatní pravidla spojená s poskytováním náhrady mzdy v nemoci zůstávají beze změny, ale základní znaky právní úpravy si připomeňme.

Náhrada mzdy v nemoci:

► Poskytuje se zaměstnanci dočasně práce neschopnému, který splňuje podmínky nároku na nemocenské, po dobu trvání pracovního poměru a do vyčerpání tzv. podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

► V rámci prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti přísluší jen ve dnech pracovních nebo ve dnech svátků, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

► Nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.

Výše náhrady mzdy v nemoci je stanovena ve výši 60 % průměrného výdělku, který se dále redukuje obdobně jako nemocenské. Po uplynutí uvedených 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží od 15. dne zaměstnanci právě nemocenské jako dávka nemocenského pojištění poskytovaná okresními správami sociálního zabezpečení.

Příklad 1:

Zaměstnanec pracující v rovnoměrném rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku v 8hodinových směnách je uznán dočasně práce neschopným v pondělí 10. 2. do pondělí 17. 2. včetně. První 3 pracovní dny – směny v pondělí až středu – se náhrada mzdy v nemoci nevyplácí, proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za 24 hodin, tj. za 3 směny ve čtvrtek, pátek a pondělí.

Příklad 2:

V tomtéž období je dočasně práce neschopným uznán zaměstnanec pracující v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby ve 12 hodinových směnách. Směny měl rozvrženy na pondělí, úterý, pátek až neděli. Zaměstnanci nebude vyplácena náhrada mzdy v nemoci za prvních 24 hodin, tj. za pondělní a úterní směnu, a obdrží náhradu mzdy za 36 hodin, tj. za 3 směny v pátek, sobotu a neděli. 

Příklad 3:

Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným dne 28. 1. 201. Na základě pracovní smlouvy má sjednaný pracovní poměr na dobu určitou do 31. 1. 2014. Tímto dnem pracovní poměr na základě uplynutím doby určité skončí, i přes uznanou dočasnou pracovní neschopnost. Proto od 1. 2. 2014 zaměstnanci není poskytována náhrada mzdy v nemoci. Při déle trvající nemoci, která vznikla ještě v době trvání pracovního poměru. tj. v době pojištění, však zaměstnanci bude od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti vypláceno nemocenské.

Ust. § 301a zákoníku práce zaměstnanci ukládá výslovně povinnosti spojené s režimem dočasně práce neschopného pojištěnce, tedy dodržovat stanovený režim, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Dodržování těchto povinností je i nadále zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, od 1. 1. 2014 v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení těchto povinností vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Sankce za prokazatelné porušení povinností dočasně práce neschopného zaměstnance mohou spočívat v neposkytnutí nebo snížení náhrady mzdy v nemoci zaměstnavatelem, a to se zřetelem na závažnost porušení. V případě porušení těchto povinností zvlášť hrubým způsobem je zaměstnavatel oprávněn přistoupit k výpovědi z pracovního poměru namísto snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy. Je nutno říci, že se v praxi se s tímto výpovědním důvodem nesetkáváme.

Zaměstnavatel není oprávněn kontrolovat léčebný režim zaměstnance, který ani nezná, tedy nehledí na to, jakým činnostem se zaměstnanec v době nemoci, včetně vycházek, věnuje. Léčebný režim je oprávněna kontrolovat jen okresní správa sociálního zabezpečení prostřednictvím svého lékaře, a to i v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.