V některých zařízeních byly zvoleny nové předsedkyně, které navyšují členskou základnu. Zejména nemocnice Vyškov má od nástupu nového výboru do funkce cca 100 nových členů, nyní celkem 151. Snaží se i nová paní předsedkyně v Nemocnici Jihlava, která za jeden měsíc navýšila členskou základu o 11 členů. Jejich krédo je, čím více členů v organizaci, tím silnější odbory.
Doplňuji společně se ZO údaje do veřejného rejstříku, jelikož to je pro organizace hodně velký problém. Postupně je oslovuji, do rejstříku jim zapíšu veškeré údaje a pošlu jim k odeslání. Nyní největší oříšek je Domov pro seniory Humpolec, který přešel pod společnost SeneCura, od prosince má novou paní předsedkyni. Bývalá předsedkyně ZO moc nekomunikuje. Navíc mají nedostatek zaměstnanců, takže času na práci pro ZO zbývá velice málo. Ačkoliv jsem neustále s paní předsedkyní v kontaktu, nějak se nedaří dát všechny materiály pro rejstřík dohromady.
S prosbou o pomoc se na mě obrátila paní z Domova pro seniory v Letovicích, že by chtěli založit odbory. Máme za sebou první schůzku, kde jsem jim zodpověděla všechny dotazy, které měli, a poslala všechny materiály pro začátek. Zatím nevím, jak to všechno dopadne, ale někdy strach zaměstnanců, co bude, až se vedení dozví, že jsou v odborech, je obrovský.
Totéž se děje i při hledání nového předsedy pro jednotlivé organizace. Lidem se dnes všeobecně nechce nic dělat navíc, takže je to velký problém. Ale když se zadaří a vezme to do rukou tzv. mladá krev, tak jako v Nemocnici Vyškov, tak je to úplně něco jiného.
Většina ZO už má kolektivní smlouvy podepsány, v některých, a to zejména v zařízeních, kde odborové organizace nedávno vznikly, nebo v zařízeních, která změnila zaměstnavatele, probíhá kolektivní vyjednávání. Většinou se dolaďují některé drobnosti.
Na některá jednání, a to hlavně tam, kde ještě žádná kolektivní smlouva nebyla sepsána, raději jedu s někým z OS, zejména s naší právničkou Štěpánkou Řandovou a místopředsedkyní OS Janou Hnykovou, protože si ještě nejsem tzv. jistá v kramflecích. Mnoho věcí ještě neznám a někde ani nemám možnost se nijak připravit, protože vedení organizace prostě k tomu nedá šanci.
V průběhu týdne vyřizuji několik e-mailů a telefonátů, s nimiž se na mě obrací nejen předsedové, ale i členové ZO. Dotazy byly zejména na nemoci z povolání. Někteří zaměstnanci měli problémy i s lékaři, kteří nechtěli vystavit potvrzení, že zaměstnanec měl covid.
Od začátku roku jsem zatím provedla 11 kontrol, a to zbývajících, které kvůli covidu nebyly loni udělány. Kontroly byly bez problémů, jen menší závady. Jen v jedné brněnské nemocnici nedodržují zákoník práce ohledně pracovních úrazů, kdy pracovní úraz sice sepíší, ale neproplatí. Údajně zaměstnanec proplatit nechce, totéž s bolestným. V zákoníku práce je, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu a pokud se zaměstnanec tohoto práva vzdá, tak se dle zákoníku práce k tomuto nepřihlíží.