Výsledky odborové práce pociťujeme všichni. Ekonomice se daří, rostou platy a mzdy. Zaměstnanci ovšem naše výsledky vnímají různě, někdy se jim dostává zavádějících informací, protože úspěchy odborů si dokáže přivlastnit a prodat skoro každý. Stále častěji se setkáváme s tím, že po desítkách hodin kolektivního vyjednávání a dohadování se o každou korunu, o každou botu, vystoupí zaměstnavatel a sdělí: to já jsem všem přidal, já jsem hodný ředitel, a proto zlepšuji vaše pracovní podmínky.
Reagovat na taková prohlášení je hodně těžké. Naše výbory v těchto případech často jen nevěřícně sledují, jak se vše vyvinulo a kdo sklízí ovoce. A přitom NIC NEPŘIJDE SAMO. Zadarmo a sám od sebe nám dnes nikdo nic nedá. Za každým pozitivním výsledkem jsou desítky a stovky hodin práce lidí, kteří se starají o jiné – vás. Pravdou je, že odboráři při zběsilosti výkonu své práce a kumulaci práce pro odbory už často ani nestačí vysvětlit, že bez našeho přičinění by byly věci úplně jinak. A stejně jako nestíhají výsledky své práce prezentovat členové výborů odborových organizací, občas nezvládáme přibližovat zaměstnancům naše úspěchy ani my za odborový svaz.
Protože je před sjezdem a nastává období bilancování, tak je určitě čas na připomenutí výsledků práce odborů. Zpráva o činnosti odborového svazu za léta 2014 až 2018 je obsáhlá, zachycuje všechny významné mezníky, popisuje, co se podařilo. Na plnění programu svazu jsme se podíleli všichni. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Doporučuji, abyste si zprávu, která je odrazem naší společné práce, přečetli a seznámili s ní své kolegy. Ve stručnosti bych ovšem chtěla připomenout alespoň něco.
Dosáhli jsme:
– zvýšení tarifů pro pracovníky v přímé péči a sociální pracovníky o 47 %,
– zvýšení tarifů pro zdravotnictví o 30 %,
– změn v katalogu prací = převedení mnoha skupin zaměstnanců do vyšších platových tříd (například řidiči ZZS, sociální pracovníci, sanitáři, ošetřovatelky, praktické sestry, zdravotničtí záchranáři, laboranti a další),
– navrácení objemu financí pro lázně na úroveň roku 2011.
Přesto všechno spokojeni nejsme, protože přetrvávající problémy se dál vyhrocují:
– v nemocnicích vrcholí personální krize,
– chybějí zaměstnanci všech profesí,
– uzavírají se oddělení,
– pro pacienty se oddaluje potřebná zdravotní péče,
– lidé se propouštějí nedoléčení,
– v sociálkách nedostatek zaměstnanců ohrožuje kvalitu poskytované péče,
– v lázních se zaměstnanci ani přes obrovské úsilí odborů stále nepřibližují průměrné mzdě v národním hospodářství,
– na záchrankách roste počet výjezdů,
– v obou resortech roste pracovní zátěž,
– práce zaměstnanců není bezpečná.
Jenže uvědomme si, že bez naší práce, bez vašeho zapojení by to bylo daleko horší!
Přes sliby politiků a zvýšené finance jsme si museli mnoho věcí doslova vybojovat, a to jak na poli platů a mezd, tak v případech bezpečné práce nebo ochrany našich zařízení a systémů.
Plnění programu odborového svazu se zaměřuje na skutečnosti, které se staly.
Nic by se ovšem nestalo bez práce konkrétních lidí, našich členů, odborářů. Dovolte, abych připomněla konkrétní výsledky a práci těch, kteří dokázali a často i opakovaně, prosadit své požadavky, nebo zabránit nevratným měnám. Byli velmi stateční a často se za svoji činnost dočkali mnoha nejrůznějších nepříjemností (když zvolím mírné slovo).
Nejvyhrocenějšími příklady bylo navýšení mezd v nemocnicích.
♥ Bez práce Františka Kuneše a jeho stávkové pohotovosti by někteří zaměstnanci v Rokycanské nemocnici pracovali za minimální mzdové tarify.
♥ Bez tvrdého vyjednávání Evy Smolové, Ivky Řezníčkové a Zuzky Netolické by nedošlo v Královéhradeckém kraji k navýšení mzdových tarifů podle vládních dohod.
♥ Bez osobní invence Martiny Netrvalové by zaměstnanci v Nemocnici v Táboře měli nižší navýšení mezd.
♥ Bez práce Martiny Hvozdenské by se ve Zlíně dál odměňovalo podle vizáže.
♥ Bez aktivit Lidušky Šromotové by asi nebyla v Kroměříži porodnice a zlínské zdravotnictví by vypadalo úplně jinak.
♥ Bez Andrey Drexlerové by pracovní podmínky v opavské nemocnici byly pro některé profese daleko tvrdší.
♥ Bez osobního nasazení Denisy Stolarczykové by už byla v Nemocnici v Orlové jen následná péče.
♥ Bez práce Zuzky Sargové, Jiřího Lorence a členů výboru z FN Ostrava by se situace ve FN v Ostravě vyvíjela úplně jinak.
♥ Bez aktivit Martiny Rylkové by dál zaměstnanci mnoha nemocnic chodili v nekvalitním pracovním oděvu.
♥ Bez Pavla Michny a předsedů nemocnic AGELu by navýšení mezd v „ageláckých“ nemocnicích bylo daleko hůře prosaditelné.
♥ Bez opakovaného upozorňování Ivana Šterzla by trvala diskriminace v odměňování lékařů.
♥ Bez aktivit Zuzky Černé by transformace psychiatrické péče probíhala daleko živelněji.
♥ Bez práce našich záchranářů – Víti Přibylíka, Honzy Zatloukala a Martina Vostala by neměli kolegové z jednotlivých záchranek k dispozici souhrnné informace o situaci a kolektivní vyjednávání by bylo daleko těžší.
♥ Bez Honzy Fraňka a Dominika Horna by se nezměnily poměry na pražské záchrance.
♥ Bez urputnosti Boba Zrzy a jeho kolegů by se nezlepšilo pracovní prostředí na záchrance v Jihomoravském kraji.
♥ Bez Zuzky Bartošové a sekce pracovníků hygienické služby by odborné kontroly už prováděli jen inspektoři z Ministerstva zemědělství.
♥ Bez práce Marcelky Holčákové a Tomáše Havláska v odborných skupinách na MPSV by bylo v sociálních službách daleko hůře.
♥ Bez Růženky Menšíkové by dál byli přetěžováni zaměstnanci pražských zařízení sociálních služeb.
♥ Bez práce Jany Hnykové v Poslanecké sněmovně bychom nedošli k navýšení financí pro sociální služby ze 6 mld. v roce 2013 na skoro 15 mld. pro letošní rok. I díky těmto penězům se mohly v sociálních službách razantně zvýšit platy a mzdy.
♥ Bez odborných podkladů Soni Duškové a Dáši Volkové by transformace kojeneckých ústavů nabrala úplně jiný směr.
♥ Bez správy facebookové stránky Nelékaři a odbory, kterou vedou Dana Krásová a Ivka Řezníčková, by 12 000 zdravotníků nedostávalo pravidelné informace o naší práci.
♥ Bez práce členů krajských rad bychom v krajích nedosáhli současné úrovně vedení sociálního dialogu a plošného zlepšení pracovních podmínek v krajských zařízeních.
♥ Bez práce členů sekcí bychom neměli odborná stanoviska a průřezové informace napříč resorty a profesemi.
♥ Bez práce zaměstnanců svazu a spolupracujících kolegů by byl okruh naší pomoci značně snížen.
Uvedených případů je jen pár, bohužel zde nelze vyjmenovat všechny, s nimiž spolupracujeme, kdo přiložili ruce k našemu společnému dílu.
Určitě v každé nemocnici, lázních, hygieně, zdravotním ústavu, na záchrankách, v každém sociálním zařízení a také na odborovém svazu bychom našli stovky dalších odborářů, kteří se denně obětavě podílejí na tom, aby se ostatním lépe žilo.
Milé kolegyně, milí kolegové, milí spolupracovníci, kamarádi. Vy výše jmenovaní i vy všichni ostatní, se kterými mám tu čest se setkávat, dovolte, abych vám alespoň takto za vše poděkovala. Jsem přesvědčená, že si zasloužíte úctu a obdiv.
Díky vám je svět krásnější a lepší. Bohužel přes všechny naše úspěchy a obrovské penzum vaši práce nejsme v situaci, která se dá označit za stabilní. Opak je pravdou.
Personálně kolabují nemocnice, nedostatek pracovníků a přetěžování zaměstnanců trápí jak zdravotnictví, tak sociálky. Diskriminační rozdíly v odměňování zaměstnanců v závislosti na právních formách zařízení trvají.
Před námi je mnoho dalších výzev a úkolů. Pro příští léta si stanovujeme další cíle, chceme si navzájem pomáhat a posilovat náš svaz.
Bude mi ctí, pokud s vámi budu moci spolupracovat i nadále.