Tzv. flexibilní novela zákoníku práce přináší zaměstnavateli a zaměstnanci možnost sjednat při vzniku pracovního poměru delší zkušební dobu. Maximálně možná délka zkušební doby se u řadových zaměstnanců prodlužuje o měsíc na čtyři měsíce po sobě jdoucí (nikoli kalendářní!) ode dne vzniku pracovního poměru a u vedoucích zaměstnanců dokonce o měsíce dva na osm měsíců. Nadále platí, že se jedná o délku zkušební doby maximální, zkušební doba může být sjednána i v jakkoli kratší délce. Například pokud bude i po 1. 6. 2025 sjednána zkušební doba tříměsíční, tedy podle právní úpravy ve znění před flexibilní novelou, pak i takové ujednání je možné.
Další novinkou je dovolené dodatečné prodloužení trvání zkušební doby písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Příklad: Zaměstnanec nastoupí na řadovou pracovní pozici od 1. 7. 2025 do nového zaměstnání, v pracovní smlouvě je sjednána zkušební doba v délce 3 měsíce. Zaměstnanec nicméně může se zaměstnavatelem do konce takto sjednané zkušební doby uzavřít písemnou dohodu, kterou mohou zkušební dobu až o měsíc prodloužit (na nejvýše 4 měsíce po sobě jdoucí). Zkušební dobu však není možné prodloužit jednostranně, proto pokud v tomto případě například zaměstnanec nebude s nabídkou na prodloužení zkušební doby souhlasit, zkušební doba skončí 30. 9. 2025.
Zaměstnankyně nastoupí od 1. 7. 2025 na vedoucí pozici a se zaměstnavatelem uzavře pracovní smlouvu na dobu určitou jednoho roku se zkušební dobou v délce 6 měsíců. V tomto případě se uplatní pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Proto nemůže být ani po 1. 6. 2025 v pracovní smlouvě využita maximálně možná délka zkušební doby vedoucího zaměstnance (8 měsíců po sobě jdoucích) a nelze proto 6měsíční zkušební dobu ani dodatečně písemnou dohodou prodloužit.
Nadále se však uplatní princip automatického prodlužování zkušební doby ze zákonem stanovených důvodů, a to pokud zaměstnanec ve zkušební době neodpracuje celou rozvrženou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené a také nově po 1. 6. 2025 z důvodu neomluvené absence.
Příklad: Zkušební doba zaměstnance bude sjednána od 1. 7. 2025 na dobu 4 měsíců po sobě jdoucích, tj. měla by skončit dne 31. 10. 2025 (pátek). Zaměstnanec pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době ve dnech 11. až 17. 8. čerpá dovolenou a zamešká (neodpracuje) v jejím důsledku 4 pracovní směny. Proto zkušební doba zaměstnance dne 31. 10. 2025 neskončí, ale prodlužuje se o další 4 pracovní dny (směny) zaměstnance.
Zaměstnanec ve zkušební době nebyl přítomen v práci ve své rozvržené směně a tuto nepřítomnost řádně neomluvil a neprokázal existenci překážky v práci na své straně. Neomluvená nepřítomnost v práci bude mít vliv na trvání zkušební doby (bude ji prodlužovat) pouze v případě, kdy zaměstnanec takto neomluveně neodpracuje (zamešká) celou svoji rozvrženou směnu.
Nová právní úprava se vztahuje na zkušební dobu, které byla sjednána dne 1. 6. 2025 a později. Pokud je například jako den nástupu do práce zaměstnance sjednáno pondělí 2. 6. 2025, kdy vzniká pracovní poměr a začíná běžet zkušební doba, ale pracovní smlouva byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem podepsána již s předstihem, například dne 19. 5. 2025, tedy v době před účinností flexinovely, v takovém případě musí být zkušební doba sjednána „postaru“, tj. nejvýše jako 3měsíční, nelze ji ani po vzniku pracovního poměru dodatečně písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem prodloužit a na její trvání nebude mít vliv případná neomluvená absence.
JUDr. Zuzana DUFALOVÁ, zaměstnaná advokátka AKBR Partners advokátní kancelář s.r.o.
