Rok 1999
Celostátní konference OS 29. 5. 1999
III. sjezd odborového svazu rozhodl o tom, že období mezi sjezdy se budou konat celostátní konference odborového svazu. První se uskutečnila 29. 5. 1999 v Praze. Její delegáti se shodli na tom, že došlo ke zlepšení práce Ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Vladimírem Špidlou a kritizovali práci Ministerstva zdravotnictví pod vedením Ivana Davida.
V dalších měsících se nespokojenost s prací Ministerstva zdravotnictví prohlubovala a vzájemné vztahy se vyostřovaly. Na svém zasedání 9. listopadu proto výkonná rada OS vyzvala ministra zdravotnictví Ivana Davida, aby se, kromě jiného, vyrovnal s odpovědností za katastrofální personální politiku a řízení ministerstva zdravotnictví, za neplnění Programového prohlášení vlády a cílů, které si sám pro chod ministerstva stanovil, za nepodložená obvinění a pomluvy na adresu třetích fyzických a právnických osob a okamžitě odstoupil ze své funkce.
Rok 2000
Zájem členů odborového svazu vedl k tomu, že byla založena tradice svazových sportovních her.
Po odvolání ministra zdravotnictví Ivana Davida z funkce jednal odborový svaz o aktuálních problémech zdravotnictví, především úhradě zdravotní péče v nemocnicích, s místopředsedou vlády Vladimírem Špidlou.
První jednání odborového svazu s novým ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem se uskutečnilo 7. března.
21. března se uskutečnil summit všech odborových subjektů, které působí ve zdravotnictví. V závěrečném společném prohlášení mimo jiné požadovaly výdaje na zdravotnictví v minimální výši 8 % HDP, sloučení správy zdravotního a nemocenského pojištění, zvýšení platových tarifů od 1. 7. o 10 %, zvýšení platových tarifů pro zdravotnické pracovníky o 25 % a snižování přesčasové práce.
Celostátní konference OS 20. 5. 2000
Druhá celostátní konference odborového svazu, která se konala 20. 5. 2000 v Praze, se podrobně věnovala otázce členské základny, potřebě oslovovat zaměstnance a informovat je o významu odborů, probírala jednání o zvyšování platů a platové požadavky odborového svazu, zabývala se také úrovní sociálního dialogu a přípravami na vstup do Evropské unie. V závěrečné výzvě se obrátila na vládu s požadavkem, aby iniciovala vypracování novely zákona o kolektivním vyjednávání, který by v oblasti veřejné správy a služeb reagoval na reformu veřejné správy a vyřešil otázku sociálního partnera odborových svazů pro uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně. V návaznosti na reformu veřejné správy se odborový svaz rozhodl připravovat ustavení regionálních reprezentativních orgánů OS a delegovat zástupce OS do Regionálních rad ČMKOS.
***
Odborový svaz se intenzivně snažil o vedení sociálního dialogu ve zdravotnictví – zdravotnické tripartity. Značnou komplikací při vzniku tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví ale byly nejasnosti, kdo vlastně reprezentuje zaměstnavatele ve zdravotnictví.
Demonstrace kvůli platům 18. 9. 2000
Přes opakovaná nadějná jednání o platech s místopředsedou vlády Vladimírem Špidlou je ve státním rozpočtu na platy v roce 2001 tak málo prostředků, že nestačí ani na pokrytí inflace. To vedlo k tomu, že odborové svazy rozpočtové a příspěvkové sféry svolaly na 18. září na Žižkov před Dům odborových svazů demonstraci na protest proti mzdové politice vlády. Odborový svaz byl hlavním iniciátorem této akce a jeho předseda Jiří Schlanger přednesl hlavní projev. Ve společném stanovisku demonstrující odboráři požadovali, aby vláda zvýšila prostředky na platy a umožnila tak zvýšení platových tarifů všech zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací pro rok 2001 o 10 %.
Úspěchem akce bylo, že od října došlo ke zvýšení platových tarifů o 10 %.
***
Odborový svaz usiloval o to, aby podobně jako ve zdravotnictví vznikl tripartitní pracovní tým také pro sociální služby. To se mu v listopadu 2000 podařilo.
Rok 2001
Výsledkem vyjednávání o platech nakonec bylo zvýšení platových tarifů od 1. 1. 2001 o 6 % pro všechny zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry a k tomu další zvýšení pro zaměstnance, kteří jsou pedagogickými (8 %) nebo zdravotnickými pracovníky (10 %).
Stávková pohotovost a petice
Ani následující vyjednávání, a to o platech v roce 2002, nebylo bez problémů. A protože vláda v rozporu s původními dohodami snížila ve státním rozpočtu částku na platy a o této změně s odbory ani nejednala, ani je o ní neinformovala, vstoupil odborový svaz kvůli tomu 2. listopadu do stávkové pohotovosti. Zároveň vznikla petice požadující zvýšení platů. Do jejího předání 11. prosince parlamentními petičnímu výboru ji podepsalo 37 900 členů a příznivců odborového svazu. Celkový počet podpisů pod peticí odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy činil 150 000 podpisů a stala se druhou největší petiční akcí od roku 1989 (první byla petice na podporu České televize). Třetí největší peticí byla petice zdravotnického odborového svazu za zachování odměňování platem ve zdravotnictví, kterou v roce 1996 podepsalo více než 65 tisíc lidí.
Celostátní konference OS 17. 11. 2001
Třetí celostátní konference odborového svazu se sešla v Praze 17. prosince 2001, rozhodla o pokračování stávkové pohotovosti a požadovala zvýšení platových tarifů nejméně o 10 % nejpozději s účinností od 1. dubna 2002.
Rok 2002
Výsledkem náročných platových jednání a stávkové pohotovosti odborového svazu bylo zvýšení platových tarifů všech zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy od 1. 3. 2002 v průměru o 11 procent a v případě zdravotnických pracovníků se platový tarif zvýší o 17 %. Výkonná rada OS proto na 18. ledna 2002 ukončila stávkovou pohotovost.
S realizací zvýšení platů ale byly v mnoha nemocnicích potíže, protože nemocnice tvrdily, že na to nemají dost peněz, některé sice zvýšily tarify, ale zároveň protizákonně snížily osobní příplatky atd. Odborový svaz o řešení problému opakovaně intenzivně jednal jak na úrovni Ministerstva zdravotnictví, tak v jednotlivých organizacích.
Po volbách odborový svaz neprodleně jednal s novou ministryní zdravotnictví Marií Součkovou o nejpalčivějších nahromaděných problémech resortu a dohodl se s ní na pravidelných setkáních a ta se v následujících měsících opravdu konala. Předcházející ministr Bohumil Fišer v posledním čtvrtroce už ani neodpovídal na dopisy odborového svazu.
O postavení sociálních služeb a situaci jejich zaměstnanců jednal odborový svaz s novým ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem.
IV. sjezd OSZSP ČR
IV. sjezd odborového svazu se konal ve dnech 5. až 7. prosince v Praze.
Do funkce předsedy odborového svazu zvolil RNDr. Jiřího Schlangera, do funkcí místopředsedů odborového svazu zvolil Janu Dvořákovou a Milana Zaorala.
Sjezd zvolil výkonnou radu OS ve složení: MUDr. Martin Adamec, Eva Beranová, doc. MUDr. Jiří Ehrmann, Mgr. Lubomír Francl, Ing. Tomáš Havlásek, MUDr. Jiří Havlovic, Alena Ježková, Marta Kocmanová, MUDr. Josef Kulhánek, Iva Merhautová, Stanislav Mišo, Petr Oberreiter, Ing. Petr Popule, Dagmar Skoumalová, Oldřich Štěpánek a Dagmar Žitníková.
Sjezd zvolil dozorčí radu OS ve složení: Ivana Doubková, Jana Horáková, Božena Jelínková, Jaroslava Kartáková, MUDr. Alexander Kolský, Zdeňka Kovářová, MUDr. Emerich Majer, Antonín Metelka a Miloslav Starecký.
Sjezd potvrdil výsledky voleb do krajských rad, které se konaly na říjnových krajských konferencích.
Sjezd schválil program na léta 2003-2006, stanovy a finanční řád odborového svazu.
Jako hosté se sjezdu zúčastnili premiér Vladimír Špidla, ministryně zdravotnictví Marie Součková, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, senátorka a bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová, předseda ČMKOS a senátor Milan Štěch a bývalý předseda ČMKOS a senátor Richard Falbr.
Sjezd vyzval vládu, krajská a obecní zastupitelstva, aby vyvinuly úsilí k zajištění kontinuity výkonů veřejné správy a poskytování veřejných služeb a překonaly tak nedostatky právních předpisů k reformě veřejné správy a nepřipravenost jednotlivých odvětví (zejména sociálních služeb) a aby případnými dopady nebyla porušována práva a nároky zaměstnanců a nebyl ohrožen sociální smír.
