Středočeští záchranáři rokovali v Kutné Hoře vpravdě symbolicky ve stínu gotické katedrály sv. Barbory, patronky rizikových povolání, patřící ke čtrnácti pomocníkům pro chvíle nejtěžší. Na devadesát osm delegátek a delegátů spolu s hosty z celého kraje ve čtvrtek 24. ledna 2019 na své výroční konferenci uvítalo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Pokornou Jermanovou, předsedkyni našeho odborového svazu Dagmar Žitníkovou a vedení Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v čele s ředitelem Jiřím Knorem.
V krásných prostorách Galerie Středočeského kraje v úvodu konference Pamětní list zlatého záchranáře z rukou paní hejtmanky převzali Miroslav Kameník – legenda mladoboleslavské záchranky, Jindřich Krob – dlouholetý řidič se srdcem záchranáře z Rakovníka a emeritní místopředsedkyně odborového svazu Ivana Břeňková, která pomáhala založit sekci zdravotnických záchranných služeb, byla při vzniku naší celokrajské organizace, zasadila se o 7. platovou třídu, když řidičům záchranářům hrozila daleko nižší, pomohla do zákona o záchranné službě prosadit odchodné a naposled pomohla protlačit také 8. platovou třídu pro řidiče záchranáře. Ivanko, za všechny díky! A potlesk!
Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ve svém vystoupení poděkovala záchranářkám a záchranářům za práci, na kterou se kraj může spolehnout, a rovněž přesně pojmenovala potíže, které nás trápí, ať už zneužívání záchranky, suplování práce praktických lékařů, problematika domácích porodů či potíže s umístěním pacientů a růst agresivity volajících linku 155. Ve shodě s námi paní hejtmanka rozhodně odmítá centralizaci záchranek v České republice. Důvodem je kromě jiného zodpovědnost za bezpečnost v kraji, a tedy potřeba řídit si záchranku sami, rovněž tak snaha neměnit něco, co dobře funguje.
Středočeský kraj přitom záchranku dotuje vlastními penězi, a to přes půl miliardy korun v roce 2019. Paní hejtmanka pak v odpovědích na řadu dotazů slíbila podporu legislativnímu zavedení výsluhy a možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro zdravotnické záchranáře jako u ostatních složek IZS (hasiči, policie), potvrdila prioritní roli záchranné služby pro Středočeský kraj, podpořila navýšení platů v roce 2019 a vysvětlila nelehkou situaci kolem dvojí výměny ředitele záchranky v minulém roce, včetně poděkování zaměstnancům i vedení, že vše proběhlo bez narušení kontinuity poskytovaných služeb.
Předsedkyně Dagmar Žitníková konferenci informovala o svých jednáních ve vládě, na Ministerstvu zdravotnictví a na tripartitě ohledně desetiprocentního navýšení platů zaměstnanců ve zdravotnictví, které nakonec skončilo na sedmi procentech a pro lékaře se specializací dokonce na dvou procentech. Odborový svaz vedl jednání zodpovědně a s dobrými propočty, ale vše zhatil nevhodný přístup vedení nemocnic, díky čemuž úhradová vyhláška sotva pokryje oněch sedm procent.
Paní předsedkyně informovala také o sjezdu odborového svazu a současné situaci v ústředí svazu, o zajištění komplexní non-stop právní pomoci pro odboráře i jejich rodiny a vyslovila uznání základní organizaci středočeské záchranky za růst počtu na současných cca 350 členů.
V diskuzi pak zazněla opět podpora výsluhám pro záchranáře, hovořilo se o navýšení příplatků (za směnnost a výjezdový), snaze o prosazení rizikového příplatku pro dispečerky (operátorky ZOS), problémech nízkého, cca 7,2% podílu z HDP na zdravotnictví i o nízkých platbách do zdravotního pojištění za státní pojištěnce a v neposlední řadě o další snaze o zvýšení platů v roce 2020.
Ředitel Jiří Knor poděkoval zaměstnancům za vysokou kvalitu práce a podtrhl, že za svoje zaměstnance odvádějící dobrou práci se záchranka vždycky postaví. „Život záchranáře není jednoduchý.“ Denně středočeští záchranáři ošetří více než tři stovky pacientů a počty výjezdů trvale rostou – za posledních deset let o třetinu. Především pak přibývá výjezdů zbytečných, k lidem, kteří rozhodně na životě ohrožení nejsou, ale nechce se jim k praktikovi nebo čekat na pohotovosti. K tomu se přidá kritický nedostatek zdravotníků a odmítání pacientů v nemocnicích a jsou na světě největší bolesti záchranářů.
Vloni musely naše posádky vyjet zhruba ke 127 tisícům případů. Naším nejčastějším pacientem je senior s mnoha zdravotními komplikacemi ve věku nad 65 let, takových je přes 58 tisíc. Velmi často takový člověk záchranku nepotřebuje a jeho problémy by měl řešit praktický lékař. Ještě víc zatěžují záchranku například opilci, lidé, kterým je delší dobu špatně, ale k lékaři nejdou. Vedení záchranky apeluje na veřejnost, aby linku 155 a záchrannou službu nezneužívala, její posádka pak může chybět pro naléhavé případy.
Odborné prezentace z oblasti přednemocniční neodkladné péče z pohledu medicínského, ekonomického a pracovněprávního přednesli MUDr. Jiří Knor, PhD., a PhDr. Petr Mach, MBA. Jejich obsah je nad rámec tohoto sdělení, a tak mohu jen zmínit vysokou úroveň obou přednášek a čtenáře případně „přeposlat“ na jejich autory – pro inspiraci a další práci odborné veřejnosti.
Několik postřehů z diskuze a kuloárů
Narůstá počet záchranářů nespokojených se spoluprací s hasiči a realizací výjezdů přes linku 112 tísňového volání. Především jde o časovou následnost. Jednoduše řečeno: Záchranka k autonehodě vyjede do 2 minut, do cíle dorazí za 5 minut, ale na místě zjistí, že hasiči jsou zde již čtvrt hodiny. Ještě jednodušeji řečeno: Posádka ZZS ze svého stanoviště vidí vozidla HZS pod majáky projíždět kolem, po několika minutách tatáž posádka ZZS dostane výzvu k autonehodě, kde potká tytéž vozy a posádky HZS, které před časem kolem stanoviště záchranky projely. Nechceme soudit, ale s linkou 112 jsou občas takové zkušenosti.
V minulém roce některé ústavy sociální péče zlepšily přístup k záchrance, nikoliv co do indikovanosti použití linky 155, ale aspoň vyjdou vstříc při zajištění dokladů či zdravotnické dokumentace klientů. Mnohde už dokonce vědí, že podle zákona o občanských průkazech doklad totožnosti, a to v originále, putuje do nemocnice spolu s pacientem a že kopie občanského průkazu nestačí, dokonce ji ani nelze pořizovat bez souhlasu majitele.
Právo pacienta být neléčen je nade vše a zdravotní péči nelze poskytnout proti vůli dospělé svéprávné osoby. Někdy je těžké to vysvětlit rodinným příslušníkům, svědkům události, ale třeba i zasahujícím policistům či hasičům.
Stálo by za úvahu zavést u záchranky pozici ombudsmana, který by pro posádky byl oporou v situacích složitých především z pohledu občansko-právního a trestně-právního, také při napadení posádky či autonehodě. Mohl by řešit i stížnostní agendu a pomoci definovat forenzní postupy pro rizikové situace atd.
V kraji registrujeme několik občanů „centuriánů“, kteří si přivolali záchranku více než stokrát ročně. Rekord je přes 150 výjezdů k jednomu pacientovi za rok. Bez komentáře…
Naše hlavní cíle v roce 2019: do zákona o zdravotnické záchranné službě prosazovat výsluhy, možnost předčasného odchodu do důchodu a rehabilitační program pro výjezdové skupiny. Navýšení platových tarifů o 10 % v roce 2020. Navýšení výjezdového příplatku na 4000 – 7000 Kč. Navýšení objemu peněz pro osobní hodnocení.
A abych nezapomněl: Zvýšit počet našich členů, ať taky uděláme radost naší předsedkyni Dagmar Žitníkové.
Foto archiv ZO OSZSP ČR ZZS Středočeského kraje a Dagmar Žitníková
