V úterý 30. června se na Krajském úřadu Plzeňského kraje sešli zástupci odborů a zástupci Plzeňského kraje na jednání o situaci ve zdravotnictví a sociálních službách. Za kraj se jednání zúčastnili náměstkyně hejtmana vykonávající funkci hejtmana Marcela Krejsová, náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí Zdeněk Honz, členka Rady Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Milena Stárková, vedoucí odboru zdravotnictví Jan Karásek, vedoucí oddělení sociálních služeb Dagmar Steinbachová a místopředseda představenstva Nemocnice Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.
Za stranu odborů byli přítomni zástupci krajské rady Helena Kurcová, Miroslava Jordánová, Milan Synek, Petr Veselý a František Kuneš, předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková, místopředsedkyně OS Jana Hnyková a vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ivana Břeňková.
Začátek jednání se týkal reformy psychiatrické péče a jejího dopadu na Plzeňský kraj.
Odbory sdělily, že reforma má mnoho úskalí a že některé body nejsou přes jejich obavy řešené dostatečně. Obávají se postupného rozvolňování psychiatrických nemocnic za situace, kdy není zabezpečená terénní péče, a to jak v oblasti zdravotnictví, tak sociální.
Milan Synek podal konkrétní informace o plánované transformaci Psychiatrické nemocnice v Dobřanech.
Zástupci kraje uvedli, že oblast psychiatrické péče je velmi složitá, že není možné, aby se zrušila forma hospitalizační péče a vše se převedlo do ambulancí. Stále je mnoho pacientů, kteří ani přes intenzivní péči nejsou schopni pobývat doma. Plzeňský kraj má z minulosti špatné zkušenosti s pacienty, kteří byli propuštěni do domácí péče přes závažné diagnózy. K transformaci psychiatrické péče nejsou zatím v sociální oblasti ani vytvořené podmínky, pacienti se nemají kam vrátit, není systémově zajištěné financování. Kraj opakovaně upozorňoval na nutnost, aby na reformu byly v sociální oblasti zvlášť vyčleněné finance.
Odbory s názorem kraje souhlasí, opakovaně připomínaly, že na nové systémy je nutné najít finance a že je také nezbytné síť psychiatrických pracovišť rozšiřovat, a to vzhledem k rostoucímu počtu psychiatrických diagnóz v populaci. Vznik nových center duševního zdraví odbory podporují, ale jako doplnění stávající sítě, nikoliv pro útlum psychiatrických nemocnic.
Druhým tématem bylo hospodaření holdingu Nemocnice Plzeňského kraje, a. s., a ekonomická situace jednotlivých nemocnic.
Zástupci kraje opakovaně připomněli, že kraj dává svým nemocnicím a také holdingu nemalé finanční prostředky, aby byla dostatečně zabezpečená péče o pacienty v kraji, letošní služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) činí pro nemocnice souhrnně 240 mil. Kč a pro holding 25 mil. Kč. Nemocnice mají skupinové řízení, řeší společné nákupy a společně vyjednávají se zdravotními pojišťovnami. Záměrem kraje je, aby nemocnice zůstaly v jeho vlastnictví.
Následně se rozpoutala diskuze k situaci v jednotlivých nemocnicích, zvláště v Rokycanské., kde se řešila její rekonstrukce a technický stav.
V dalším bodě přítomní projednali dopady epidemie COVID-19 do zdravotnictví a sociálních služeb v kraji.
Zástupci kraje sdělili obavy z výpadku příjmů kraje, které se mohou dle nejhorších odhadů promítnout do oblasti příjmů kraje až částkou 1,5 mld., což by znamenalo problém ve financování veřejných služeb. Kraj se v průběhu epidemie snažil zabezpečit pro jednotlivá zařízení dostatek osobních ochranných pomůcek, které nakoupil v objemu 43 mil. Kč. Hledají také nové cesty k zajištění pomůcek, zastupující hejtmanka Marcela Krejsová seznámila přítomné s výrobou jednorázových roušek od firmy WPA a také s návrhy dalších firem na výrobu respirátorů pro opakované použití.
Za sociální služby sdělil Zdeněk Honz, že si zařízení požádala o mimořádnou dotaci MPSV na odměny pro zaměstnance v sociálních službách.
Jaroslav Šíma, místopředseda představenstva Nemocnice Plzeňského kraje, sdělil, že nemocnice svým zaměstnancům, kteří pečovali o pacienty s onemocněním COVID-19, nebo s podezřením na onemocnění, vyplatily mimořádné odměny z vlastních zdrojů ve výši 250 Kč/hodinu. Výpadky příjmů se budou snažit kompenzovat navýšením výkonů. K budoucí možné vlně onemocnění COVID-19 zástupci kraje sdělili, že zařízení mají zásobu osobních ochranných pomůcek asi na dva měsíce.
Závěrem jednání si obě strany poděkovaly za dosavadní vzájemnou spolupráci a popřály hezké léto.
Foto autorka