Hned dvě jednání na téma odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě se uskutečnila na Úřadu vlády ve čtvrtek 10. července. První jednání vyvolali zaměstnavatelé po dohodě s odbory a ve spolupráci se Svazem města a obcí ČR a Asociací krajů ČR. Tématem druhého jednání, které se odehrávalo už bez zástupců měst a obcí, bylo zvyšování platových tarifů v roce 2026. Obou jednání se účastnila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Je třeba zvýšit tarify pod minimální mzdou a zaručeným platem!
Premiér Petr Fiala zahájil první jednání, přivítal všechny účastníky a sdělil, že jednání na sebe sice navazují, ale budou oddělená.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký okomentoval písemný materiál, který byl účastníkům zaslán před jednáním. Materiál je kompletně k dispozici níže jako soubor ke stažení a také ZDE. Zaměstnavatelé stejně jako odbory upozorňují, že platové tarify stanovené přílohou č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. již ve většině případů neodpovídají zákonným požadavkům na minimální mzdu a zaručený plat.
V roce 2025 je 66 % (!) tarifů v základní stupnici pod hranicí zaručeného platu a 28 % (!) dokonce pod minimální mzdou. Očekávaný vývoj ukazuje, že v roce 2026 může být až 75 % těchto tarifů pod zákonným minimem. Je nutné, aby vláda tuto situaci řešila. Veřejná správa není konkurenceschopná.
Jako variantu řešení navrhují sloučení přílohy č. 1 s přílohou č. 2. Vzhledem k předpokládaným finančním dopadům je možné sloučení rozprostřít do více let, maximálně do čtyř. Zaměstnavatelé a jejich partneři jsou připraveni podepsat k tomuto procesu například memorandum. Než bude cílový stav vyřešen, navrhují, aby bylo prostřednictvím nařízení vlády zaměstnavatelům umožněno zařadit pracovníka do vyššího tarifního stupně, a to do toho, který je stanoven buď jako minimální mzda, nebo zaručený plat.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že na nevyhovující stav MPSV myslelo a že po novele zákoníku práce zaměstnavatelé dnes mohou přiznat zaměstnanci až 100 % osobního ohodnocení jeho tarifu.
Předseda Asociace krajů ČR zlínský hejtman Radim Holiš sdělil, že když se změny provádějí, tak mají být profinancované. Uvedl konkrétní příklad, kdy kraje dostávají v přenesené působnosti další úkoly, na které jsou potřeba pracovníci, ale nedostanou finance. Navrhuje, aby se řešily také možnosti rozvolnění pravidel, aby tam, kde jsou prostředky účelově vázané, bylo možné realizovat přesuny.
Ministr Jurečka reagoval, že určitě budou s kraji o specifických potřebách jednat.
Zástupci Sdružení místních samospráv ČR sdělili, že je nutné řešit nejen aktuální situaci, ale také systém odměňování. Chtějí zahájit odborný dialog a diskusi o budoucích nutných změnách v odměňování ve veřejném sektoru po roce 2027 a dále (ve věci například změn příloh, tabulek, stupňů, zrušení zaručeného platu, rozšíření mzdového sektoru na samosprávné celky atp.).
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že odbory na problém tarifů pod minimální a zaručenou mzdou upozorňují na každém jednání o platech. Odboráři opakovaně požadovali zvýšení tarifů a vláda nereagovala. Dlouhodobě podporují také sloučení přílohy č. 1 s přílohou č. 2. V případě nastartování procesu ale nesouhlasí se čtyřletým obdobím, ideálně by vše mělo být zvládnuto v horizontu dvou let.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková reagovala na poslední část návrhu – změnit systém odměňování ve veřejné správě a službách na mzdy. Odbory s takovým konceptem zásadně nesouhlasí! Mzdy jsou ve veřejných službách vždy v průměru nižší než platy. Statistická data to jednoznačně dokládají. Princip tarifních platů je osvědčený, transparentní a motivační. Tarify se dohadují buď na celostátní úrovni s vládami, nebo prostřednictvím kolektivních smluv. Tarifní systém je zavedený ve veřejné správě a veřejných službách v celé Evropě. Změna by popřela samotné principy fungování veřejných služeb a veřejné správy.
K uzavření memoranda či dohody podotýká, že ani písemně uzavřená dohoda (smlouva) nemá v ČR relevantní charakter. Odbory mají od roku 2023 uzavřenou dohodu s Ministerstvem zdravotnictví, u které byl dokonce přítomen premiér Petr Fiala. Dohoda není plněná. Pokud bychom chtěli odměňování řešit, tak právním předpisem. Řešení je možné včlenit do nařízení vlády a rozestřít do více let.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář a prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil vyjádřili za odbory podporu sloučení přílohy č. 1 s přílohou č. 2.
Jiří Dokoupil potvrdil sdělení předsedkyně Žitníkové, že i kultuře jsou mzdy nižší než platy.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navrhl, aby bylo možné v rámci tarifů stanovit zaměstnanci vyšší platový stupeň nebo tarif.
Hejtman Holiš za Asociaci krajů ČR podporuje dvouleté období pro sloučení příloh č. 1 a č. 2.
Zástupci Svazu měst a obcí ČR a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR také podpořili dvouleté období.
Zástupce Ministerstva financí navrhuje sloučení rozprostřít do více let, ideálně do čtyř.
Po tomto sdělení se znovu otevřela diskuze.
Zaměstnavatelé i odbory upozornili na fakt, že zaměstnancům se stejně musí doplácet do minimální a zaručené mzdy.
Josef Středula navíc připomněl, že část peněz se okamžitě vrátí do veřejných rozpočtů ve formě odvodů a daní – jde o cca 35 %.
Premiér Petr Fiala v závěru sdělil, že bedlivě naslouchali a že se vláda poradí, protože se jejich názory posunuly. Za něho je možné přesunout část z osobního ohodnocení do tarifů, což se už nyní při doplatcích do minimální a zaručené mzdy děje.
Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová se proti tomuto názoru okamžitě ohradila. Osobní ohodnocení má zcela jinou funkci než tarif a není možné rušit motivační prvky.
Závěr: MPSV připraví materiál ke sloučení ve více variantách a ten bude zaslán k připomínkám.
Pro rok 2026 odbory požadují zvýšení tarifů o 10 %
Ve druhém jednání se řešilo navýšení platů na rok 2026.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory požadují zvýšení platových tarifů o 10 % a k tomu odpovídající zvýšení objemů finančních prostředků. Ideální by bylo dohodnout se do konce srpna. Odbory požadují, aby růst tarifů byl proporcionální a pro všechny skupiny stejný. Konstatoval, že vláda porušuje kolektivní dohodu, k jednání o platech mělo dojít už v dubnu.
Premiér Petr Fiala řekl, že vláda je vstřícná a když jí to umožňují ekonomické možnosti, tak chce platy zvyšovat. Připomněl, že naposled se zvyšovaly tarify o 1400 Kč. Letos se také chovají vstřícně a odborům nenavrhují nulu, ale zvýšení objemů mzdových prostředků o 4 % (pro informaci: při tomto navýšení je možné zvýšit tarif o 3 %). Zvýšení platů má vazbu na státní rozpočet, a proto se jednání musí posunout. Důležitá bude i diskuze, zda se navýší jen objem mzdových prostředků, nebo i tarify.
Odbory a zaměstnavatelé před jednáním obdrželi materiál MPSV, ale ten nebyl projednán na vládě a je jen za MPSV, o všem ostatním budou diskutovat.
Odbory sdělily, že zvýšení objemů mzdových prostředků o 4 % není přijatelné, a zopakovaly, že požadují růst tarifů. Připomněly také, že MPSV má připravit materiál na sloučení příloh č. 1 a č. 2 a že toto musí být také finančně pokryto.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký sdělil za zaměstnavatele, že platy nemají růst více než mzdy s výjimkou přílohy č. 1. Za zaměstnavatele vnímá jako problém zdravotnictví, nejsou finance, je tam vnitřní dluh.
Předsedkyně Dagmar Žitníková okamžitě reagovala, že zdravotníky nelze vyčlenit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek sdělil, že nemocnice mají na účtech 40 mld. Kč.
Premiér Fiala zopakoval, že finanční možnosti jsou omezené, rostou mandatorní výdaje. Navrhl, aby se sociální partneři sešli po vydání makroekonomické predikce Ministerstva financí, která bude publikována 21. srpna. Termín příštího jednání byl stanoven na 25. srpna.
