Je to již dva měsíce, co se vše točí kolem pandemie vyvolané onemocněním COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2. V popředí veškerého zájmu médií i veřejnosti bylo zdravotnictví a sociální služby. Záchranná služba, nemocnice i sociální služby se s nastalou situací popraly skutečně obdivuhodně, za což jim patří velké uznání a velký upřímný dík.
Zaznamenaly jsme také v našich organizacích, že v řadě případů byly určité problémy, především týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, když zaměstnavatelé nedisponovali dostatečným množstvím osobních ochranných pracovních pomůcek a často neměli ani možnost je rychle a v dostatečném množství sehnat. Věříme však všichni, že to bylo velkým ponaučením pro naše zaměstnavatele i celé vedení Ministerstva zdravotnictví a že v budoucnu k takové situaci nedojde, protože zájem na zachování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců ve zdravotnictví musí být prvořadý. Jsou to zaměstnanci v první linii a musí se věnovat zvýšená pozornost ochraně jejich zdraví.
Druhým velice častým problémem této doby byla otázka personálního obsazení pracovišť po celou pracovní dobu. Je známo, že řada zaměstnanců musela nastoupit na ošetřovné z důvodu péče o děti, protože jsou uzavřeny školy i mateřské školky. To v praxi působilo vážné problémy při zajišťování plného obsazení směn, zejména na pracovištích s nepřetržitým provozem, jako jsou domovy důchodců a sociální zařízení. S tím také souvisela otázka, jak předejít zanesení nákazy do těchto zařízení z komunálního prostoru.
V této době šly běžné dotazy a problémy stranou a převážná většina se týkala právě pracovní doby, sestavení harmonogramů a problémů spojených se skloubením rodinného a pracovního života.
Závěrem musím uvést jeden konkrétní příklad z praxe a musím z upřímného srdce poděkovat zaměstnancům a zaměstnankyním jedné organizace v mém středočeském regionu. Jedná se o zaměstnance a zaměstnankyně Domova Svojšice. Ti v této nelehké době, právě z důvodu prevence a ochrany klientů před nákazou, pracovali ve skupinách a trávili celý týden na pracovišti bez návratu k rodinám. Nemusím nikomu vysvětlovat, jak psychicky i fyzicky je náročná práce ve 12hodinových směnách, natož když zaměstnanci, byť měli konec směny, byli neustále na pracovišti. Klienti v tom žádný rozdíl neviděli a potřebovali jejich pomoc stále.
Práce v takovém režimu byla zajisté velmi fyzicky i psychicky náročná. Upřímné poděkování zaslouží i rodiny těchto zaměstnanců, protože i ony byly nastalou skutečností bezprostředně zasaženy a musely ji řešit. Proto ještě jednou vám všem ve Svojšicích srdečně děkujeme a přejeme vám i vašim klientům hodně zdraví.