Stanovuje nějaký předpis povinnost zaměstnavatele zřídit odpočinkový kout a ošetřovnu pro poskytnutí první pomoci nebo denní odpočinkovou místnost? V. M. Olomouc
Základ odpovědi je v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění, který v § 2 o požadavcích na pracoviště mimo jiné stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovně lékařské služby prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.
K tomu dále přispívá citace nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a ustanovení citovaného zákona č. 309/2006 Sb., všeobecně, že prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a musí být označeny značkami v souladu s nařízením vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, v platném znění.
Odpověď najdeme v nejvýznamnějším předpise, a to v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění.
Aplikace ve zdravotnictví
V souladu s vyhodnocením rizik práce ve zdravotnictví je přítomnost a expozice biologických faktorů (bakterie, viry, plísně aj. na pracovišti) rozhodujícím předpokladem pro přidělování pracovních oděvů, pracovní obuvi a také pro zřizování pomocných zařízení, tedy denních místnosti i odpočinkových místnosti s požadovanou vybaveností.
Poznámka: Biologické riziko spočívá v kontaktu s infekčním materiálem. Je zdrojem přenosu infekce a alergie při manipulaci s mikroorganismy a buněčnými kulturami, například lidskými tkáněmi a tělními tekutinami. Dalším nebezpečím je náhodné rozlití vzorků a poranění způsobené kontaminovanou injekční jehlou a ostrým předmětem. Zaměstnanec má právo na kolektivní a individuální ochranu.
Podle ustanovení § 54 a § 55 výše citovaného nařízení vlády platí, že pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň, ošetřovna a prostor pro uskladnění úklidových prostředků.
Ve zdravotnictví platí, že místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost.
Místnost pro odpočinek podle § 45 odst. 8 citovaného nařízení vlády, musí být dostatečně velká, větraná, osvětlená denním světlem a vytápěná nejméně na 20°C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umyvadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla.
Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže. Toto ustanovení je převzaté z evropské směrnice a je povinností zaměstnavatele jej dodržet a umožnit těhotné zaměstnankyni a kojící zaměstnankyni odpočinek vleže. (Vyhláška č. 188/2015, Sb., v platném znění).
Z uvedeného vplývá, že záleží výhradně na zaměstnavateli, jestli místnost pro odpočinek zřídí. Ve zdravotnictví je to prioritní otázka nastavení prevence rizik v oblasti BOZP, kterou si musí každý zaměstnavatel – ředitel zdravotnického zařízení na svém pracovišti vyhodnotit a řešit přednostně.
Zaměstnavatel je povinen postupovat v souladu s § 102, odst. 1, 2, 3, 4, 5, písm. c, h, zákonu č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v jeho platném znění.
Zaměstnavatel v rámci prevence rizik v oblasti BOZP je povinen přizpůsobovat opatření kolektivní a individuální ochrany zdraví měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování s cílem zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek zaměstnanců. Svazoví inspektoři bezpečnosti práce nad touto oblastí bedlivě bdí svými pravidelnými kontrolami, zejména tam, kde jsou členové ZO OSZSP ČR.
Víte, že… .
„Odpočinkový kout ani kuřárnu není povinnost zaměstnavatele zřizovat, tato povinnost je zrušena již od roku 2000, kdy byly zrušeny staré hygienické směrnice Ministerstva zdravotnictví. Dnes je povinnost zaměstnavatele zřizovat pouze odpočinkovou místnost pro těhotné ženy a kojící matky. Místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce lze zřizovat, ale není to podmínka.“ Citace JUDr. Evy Dandové, právničky ČMKOS.