Vážené dámy a pánové, jmenuji se Miroslav Vácha, jsem z České republiky a budu hovořit o personální situaci ve zdravotnictví České republiky. Pracuji 14 let jako zdravotnický záchranář na záchranné službě. Jsem členem výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky a také místopředsedou základní odborové organizace Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina. Jsem také členem Zdravotní komise a Bezpečnostní komise Kraje Vysočina.
Vážené dámy a pánové, stojíme před výzvami, které nám kladou otázky o budoucnosti našeho zdravotnictví. Jednou z největších je stárnutí populace a personální situace ve zdravotnictví. Musíme se připravit na to, že s rostoucím počtem seniorů se zvýší i potřeba zdravotní péče. Zdravotnický personál bude klíčový v zajištění této péče, a proto je nezbytné investovat do vzdělávání a přípravy nových zdravotníků, stejně jako do podpory a rozvoje stávajících pracovníků.
Dovolte mi představit vám některé klíčové údaje, které ilustrují současnou situaci a výzvy, s nimiž se potýkáme v oblasti zdravotnického personálu v České republice. Data pocházejí z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Znepokojující je situace v oblasti sesterských povolání, kde i přes mírný nárůst kapacit v posledních letech stále přetrvává značný deficit. V akutní lůžkové péči je aktuálně deficit přibližně 1100 úvazků ve srovnání s rokem 2010, a v neakutní lůžkové péči je to deficit 615 úvazků. V segmentu následné a dlouhodobé péče je situace ještě vážnější, s odhadovaným deficitem 1500 až 3000 úvazků.
Čelíme významnému nedostatku zdravotních sester i lékařů, který je dále doprovázen problémem stárnutí této pracovní síly. Data z roku 2022 ukazují, že průměrný věk všeobecných sester je 47 let a u dětských sester dokonce 50,6 let. Téměř 14 % všeobecných sester a 19 % dětských sester je ve věku nad 60 let, což naznačuje, že v následujících pěti letech můžeme očekávat významný počet odchodů do důchodu.
V porovnání s ostatními zeměmi EU-15 je české zdravotnictví výrazně podfinancované a zaostává o čtvrt století. Konkurence na trhu pracovních sil v okolních zemích, zejména v sousedním Německu a Rakousku, je silná, což vede k odchodu lékařů z ČR.
Tato situace představuje výzvu pro naše zdravotnictví, protože potřeba zdravotní péče bude nadále růst, zatímco počet zkušených sester se bude snižovat. Je nezbytné, abychom se na tuto realitu připravili. Jaké kroky mohou situaci zlepšit?
- Zvýšení investic do zdravotnictví a zaměření se na efektivitu péče
- Zvýšení kapacit vzdělávacích programů
- Zavedení inovativních technologií a snížení administrativní zátěže
- Podpora stávajících pracovníků
- Mezinárodní spolupráce – inspirace a sdílení dobré praxe
- Aktivní role odborů – vyjednávání lepších podmínek pro zaměstnance
Pro náš zdravotní systém je nezbytný také silný sociální dialog. V tomto ohledu hrají odborové svazy, a zejména Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, nezastupitelnou roli. V minulých letech se odborům podařilo prosadit mnoho užitečných benefitů pro zaměstnance, a tím se také významně spolupodílí na stabilizaci personální situace.
Jaké jsou úspěchy zdravotních odborů v České republice?
- Opakované prosazení navýšení mezd zdravotníků
- Dřívější odchod do důchodu u záchranářů a dispečerů záchranné služby
- Uznání nemoci z povolání COVID-19 a její kompenzace
- Covidové odměny
Podpora zaměstnanců a snaha o zlepšování pracovních podmínek i vyšších mezd vyžaduje vytrvalost a trpělivost a jejich prosazení někdy trvá i řadu let. Další klíčové návrhy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, které mají za cíl stabilizovat personální situaci ve zdravotnictví, zejména v lůžkových zařízeních a záchranné službě jsou:
- Sjednocení odměňování ve zdravotnictví bez ohledu na právní formu zařízení.
- Zvýšení platových tarifů.
- Navrhujeme zavedení lázeňské nebo rehabilitační péče pro zdravotníky s minimálně 10 lety praxe a odchodné pro ty, kteří pracovali v záchranné službě po dobu 15 let a dosáhli věku 50 let.
- Dřívější odchod do důchodu, který umožní zdravotnickým pracovníkům odcházet až o 5 let dříve do důchodu bez krácení výše důchodů, vzhledem k náročnosti jejich profese.
Neméně důležitou součástí pracovního prostředí je well-being na pracovišti, neboli pocit pohody a duševního zdraví. Ten je klíčový pro výkon a spokojenost pracovníků. V oblasti zdravotnictví, kde je práce často náročná a stresující, má well-being zásadní význam pro udržení kvality péče a prevenci vyhoření. Bohužel, výskyt bossingu, tedy systematického šikanování ze strany nadřízených, je ve zdravotnictví také aktuální téma.
Je nezbytné, aby se s tímto problémem pracovalo systematicky. To zahrnuje vytváření bezpečného a podporujícího pracovního prostředí, posilování týmové spolupráce a otevřenou komunikaci. Důležitá je také prevence a vzdělávání v oblasti mezilidských vztahů a konfliktů.
Závěrem: Naše zdravotnictví stojí před výzvami, které vyžadují nejen naši pozornost, ale i naši akci. Je důležité, abychom se spojili a pracovali na tom, aby bylo zdravotnictví nejen funkční, ale aby v něm každý mohl pracovat s radostí, pocitem smyslu a spokojenosti.
Děkuji vám za pozornost a těším se na naši společnou práci na řešení těchto výzev.
