S účinností od 1. 1. 2026 došlo k úpravě § 197 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, která rozšiřuje okruh osob oprávněných čerpat rodičovskou dovolenou. Změna byla provedena zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Cílem této změny bylo pomoci rodičům s malými dětmi, kteří jsou z důvodu úmrtí nebo ztráty schopnosti pečovat, nuceni řešit péči o malé dítě a současně finančně zabezpečit rodinu. Vedle zavedení možnosti čerpat rodičovskou dovolenou osobou odlišnou od rodiče dítěte je nutné této osobě rovněž zajistit nárok na hodnocení doby péče jako náhradní doby pojištění pro účely nároku na budoucí důchod a pro stanovení jeho výše. Do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), byl proto v § 5 odst. 2 písm. j) a v § 12a zaveden nový druh náhradní doby pojištění. Tato nová náhradní doba pojištění se vztahuje na osoby pečující osobně o dítě ve věku do 3 let, pokud jde o dítě svěřené do jejich péče na základě dohody s rodiči tohoto dítěte. Osobou pečující osobně o dítě může být takto určen typicky prarodič dítěte (babička nebo dědeček), jiná osoba blízká některého z rodičů dítěte, ale i osoba bez příbuzenského vztahu k dítěti (například rodinný přítel či důvěryhodný soused). Podmínkou pro hodnocení náhradní doby pojištění není formální svěření dítěte do péče rozhodnutím soudu, ale skutečnost, že pečující osoba učinila o této skutečnosti s rodiči dítěte společné prohlášení o péči o dítě. Učinění tohoto společného prohlášení péče o dítě je současně podmínkou i pro to, aby pečující osoba měla ve svém zaměstnání právo na rodičovskou dovolenou.
Podle § 881 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že „péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě; dohoda rodičů s ní se nemusí dotknout trvání ani rozsahu rodičovské odpovědnosti.“ Samotná dohoda však k právu pečující osoby čerpat k péči o (cizí) dítě rodičovskou dovolenou nepostačuje. Právní úprava totiž jako podmínku tohoto práva vyžaduje existenci společného prohlášení o péči podle § 12a zákona o důchodovém pojištění, které činí až na výjimky oba rodiče dítěte a osoba, která bude o dítě osobně pečovat.
Společné prohlášení o péči o dítě má tak primární význam pro účely důchodového pojištění. Zajišťuje, aby byla osobní péče o dítě osobou odlišnou od jeho rodičů posuzována u této osoby jako tzv. náhradní doba pojištění. Tuto dobu přitom nelze současně započíst jako náhradní dobu pojištění některému z rodičů dítěte. Současně pak slouží společné prohlášení jako právní titul, na jehož základě může zaměstnanec osobně pečující o dítě požádat svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou.
Zákon o důchodovém pojištění obsahuje řadu podmínek, které musí být splněny, aby mělo společné prohlášení o péči o dítě zamýšlené účinky. Jedná se zejména o:
- návaznost na zákonem vymezené důvody
Společné prohlášení lze učinit pouze ve dvou případech, a to konkrétně:
– úmrtí jednoho z rodičů dítěte,
– dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb.
- vyplněný předepsaný tiskopis
Pro společné prohlášení je zákonem o důchodovém pojištění předepsán tiskopis „Společné prohlášení o péči o dítě ve věku do 3 let“. Tento tiskopis je dostupný na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/sppd).
Společné prohlášení o péči o dítě musí být až na výjimky podepsáno všemi osobami, které ho činí. Podpisy na společném prohlášení musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení. Ověření podpisu se nevyžaduje u rodiče se závažným dlouhodobým onemocněním, které mu znemožňuje pečovat o dítě.
Účinky společného prohlášení
Účinky společného prohlášení začínají:
- dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo
- dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob došel kterékoli územní správě sociálního zabezpečení.
K úkonu společného prohlášení, který nesplňuje stanovené náležitosti, se nepřihlíží; územní správa sociálního zabezpečení, které takový úkon společného prohlášení o péči o dítě došel, je povinna upozornit všechny dotčené osoby na tuto skutečnost.
Doba trvání účinků společného prohlášení se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, respektive na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, nejdéle do 3 let věku dítěte. Právní úprava vychází z toho, že tyto účinky trvají po dobu:
- uvedenou ve společném prohlášení o péči o dítě, pokud bylo společné prohlášení učiněno v případě úmrtí jednoho z rodičů, nebo
- 6 měsíců ode dne, v němž bylo toto prohlášení učiněno, jde-li o ostatní případy.
Účinky společného prohlášení o péči o dítě lze prodloužit na předepsaném tiskopisu na další dohodnutou dobu, a to i opakovaně. Prodloužení přitom musí nastat před uplynutím doby, kdy trvají účinky společného prohlášení o péči o dítě. V případě společného prohlášení z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění jednoho z rodičů však lze prodloužit vždy nejdéle na dobu 6 měsíců, přičemž podmínkou prodloužení je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o tom, že trvá závažné dlouhodobé onemocnění rodiče, které znemožňuje pečovat o dítě.
K zániku účinků společného prohlášení dochází:
- uplynutím výše uvedené doby,
- dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů,
- dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo
- dnem, v němž alespoň jedna osoba, která společné prohlášení o péči o dítě učinila, na předepsaném tiskopisu zruší společné prohlášení o péči o dítě.
Pracovněprávní souvislosti společného prohlášení
Ačkoliv bylo společné prohlášení o péči o dítě podle § 12a zákona o důchodovém pojištění primárně zavedeno pro účely důchodového pojištění (náhradní doby), má i významné pracovněprávní dopady, které se promítly do novely zákoníku práce.
Ustanovení nadpisu § 197 zákoníku práce nově nese název „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“ místo původního „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte“.
Současně byl do § 197 doplněn nový odst. 4: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění.“
V případě, že zaměstnanec jako osoba pečující o (cizí) dítě na základě společného prohlášení o péči o dítě (viz výše) chce požádat o rodičovskou dovolenou, platí pro něho obecná pravidla vyplývající z § 196 zákoníku práce, s přihlédnutím ke specifikům dané situace. Jde o následující:
- Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná.
- K jejímu podání by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně.
- Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené.
Zákon o důchodovém pojištění ukládá územní správě sociálního zabezpečení povinnost oznámit neprodleně zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, den, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, dobu, po kterou mají tyto účinky trvat, dobu prodloužení těchto účinků a den, v němž tyto účinky zanikly. Územní správa sociálního zabezpečení oznamuje zmíněné skutečnosti do datové schránky zaměstnavatele.
