Po podzimním výjezdním zasedání na Moravě se záchranáři 15. února opět sešli v Praze na tradiční jarní schůzce. Také tentokrát se sešli v hojném počtu, kromě dvou krajů, jejichž zástupci se předem z časových důvodů omluvili, přijeli do Prahy zástupci ZO z celé republiky. A témat bylo k jednání opět mnoho.
Speciálních důchody pro záchranáře
Od 1. ledna 2023 začal platit zákon o speciálních důchodech pro záchranáře. U většiny zaměstnavatelů by se dala situace s výpočty odpracované doby přirovnat k nálezu nevybuchlé munice z 2. světové války. Jak praxe ukazuje, nejen že ze začátku chyběly účtárnám pokyny k výpočtům, ale problém nastává i v situaci, kdy krajské uspořádání ZZS je až od roku 2003. Do té doby ZZS patřily pod okresní střediska, případně pod nemocnice. A ačkoliv pod krajská střediska se přecházelo delimitací, evidence pracovní doby není vždy zcela kompletní. Problém je i s pracovními smlouvami, kdy v nemocnicích často ZZS spadala pod oddělení ARO. Naštěstí se spolu se Správou sociálního zabezpečení daří dávat potřebná data do pořádku. Za právní výklad k problematice speciálních důchodů děkujeme JUDr. Dominiku Brůhovi.
Kompetence nelékařských posádek
Velkým tématem, které na záchrankách rezonuje, jsou kompetence nelékařských posádek. Vzhledem k nedostatku lékařů na ZZS jsou i na vysoce naléhavé a kritické stavy vysílány posádky s nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Problematiku kompetencí potom někteří zaměstnavatelé řeší formou tzv. „dobrovolných kompetencí“, kdy vnitřním předpisem umožňují posádkám rychlé zdravotnické pomoci provádět zdravotnické výkony, podávat léky, ponechávat pacienty na místě bez předchozí konzultace s lékařem. Záchranářům tak dávají falešnou informaci, že je vše v souladu se zákonem a z právního hlediska jsou krytí. Opak je však pravdou! Odborový svaz k tomuto disponuje nejen právním rozborem našeho právního oddělení, ale také stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, které tuto praxi považuje za protiprávní. Bohužel Ministerstvo zdravotnictví není zřizovatelem ZZS, tudíž mu nepřísluší ani kontrolní činnost. Ta je plně v kompetenci krajů, coby zřizovatelů.
Sekce ZZS proto sestavila a jednomyslně schválila následující usnesení:
Sekce zdravotnických záchranných služeb varuje před „dobrovolnými“ kompetencemi zdravotnických záchranářů, které vytvořili někteří zaměstnavatelé, a žádá komisi Ministerstva zdravotnictví o stanovení jasných pravidel pro medikaci a provádění zdravotnických výkonů zdravotnickým záchranářem.
Sekce se k tomuto tématu chce sejít se zástupci Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a Asociace krajů ČR.
Nedostatek lékařů i nových sanitek
Nedostatek lékařů na ZZS je spíše otázkou zanedbané dlouhodobé koncepce a nesystémovosti některých opatření. Zatímco se jednotlivé ZZS v ČR potýkají s odlivem lékařů ve svých řadách, ZZS Plzeňského kraje šla cestou získání absolventů lékařských fakult. Umožnila jim získat potřebné vzdělání a praxe, absolvovat povinné stáže a získat atestaci v oboru urgentní medicína. Mladí, vzdělaní lékaři mohou být pro záchranku jen přínosem.
Nemalým problémem je i nedostatečná obnova vozového parku. Nedostatek vhodných vozidel, která lze uzpůsobit pro provoz ZZS, na trhu je problémem přetrvávajícím již několikátým rokem. Výrobci nestíhají uspokojit poptávku, tudíž ZZS nestíhají objednávat dostatečné množství nových sanitek.
Přístup zřizovatelů k ZZS
Při tradičním předávání informací z jednotlivých krajů se opět potvrdilo, jak rozdílný je přístup zřizovatelů k ZZS.
- Jelikož pro rok 2023 došlo k výraznému posunu v úhradách od zdravotních pojišťoven směrem k ZZS, rozhodují se kraje, že zkrátí provozní dotace pro ZZS.
- Opět se ukazuje, že ohodnocení záchranářů je tristní oproti mnoha lůžkovým zařízením.
- Absolventi, kteří mají ze zákona povinnou roční praxi v nemocnicích, již často na ZZS nenastupují. Důvodů je hned několik. Charakter práce v terénu, kdy často záchranáři zasahují ve ztížených klimatických a světelných podmínkách, bez podpory týmu dalších zdravotníků a lékařů, jsou tlačeni do provádění úkonů nad rámec kompetencí a dnes už s odměnou nižší než u nemocničního lůžka.
- Počty výjezdů se každoročně zvyšují na hranici únosnosti.
- Posádky mnohde nestíhají ani v klidu pozřít něco k jídlu a vykonat fyzické potřeby.
- Snaha o navýšení platů na ZZS pro letošní rok, s odvoláním mimo jiné i na zvýšené platby od zdravotních pojišťoven, se daří jen v řádech nižších stokorun do příplatků, které silně pokulhávají za těmi, jež nabízejí lůžková zdravotnická zařízení.
- Je na čase, aby se kompetentní osoby zamyslely nad neustálým nárůstem výjezdovosti a přetěžováním posádek, protože i to je další důvod toho, že většina ZZS má podstav zaměstnanců.
Foto autor
