V této mé malé chvilce zamyšlení mi dovolte přiblížit důležitost sociálního dialogu na příkladu nedávné pandemie, která poznamenala celý svět. Neexistuje nic jako krize, která by z lidí a organizací vynesla to nejlepší a nejhorší. Od začátku pandemie COVID-19 jsme viděli několik dobrých příkladů altruismu, pragmatického myšlení, spolupráce a solidarity ve společnosti. Někteří tvrdí, že sociální dialog je luxusem, když jsou potřebná rychlá rozhodnutí ke zmírnění nejhorších dopadů zdravotní a ekonomické nouze.
Navzdory některým počátečním obtížím při vypuknutí covidové krize se však místním podnikům, odborům a vládě podařilo zavést krátkodobá pracovní ujednání zaměřená na ochranu příjmů a pracovních míst a také na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků.
Rozhodujícími faktory úspěchu tohoto sociálního dialogu byly závazky zaměstnavatelů udržet si zaměstnance ve spolupráci s odbory.
Konstruktivní sociální dialog formoval politická rozhodnutí, která podporovala pracovníky, zachránila podniky před kolapsem a pomohla ekonomice pokračovat, i když utlumeným způsobem.
Na mezinárodní úrovni jsme zažili několik znepokojivých incidentů, hašteření mezi politiky a osočování, když problémy s výrobou ovlivnily dodávky vakcín.
Jak by se dalo očekávat, někteří jednotlivci a organizace vyjádřili nesouhlas s tím, jak byly aspekty krize řízeny. Veřejná debata však byla z velké části konstruktivní, i když vláda občas nespravedlivě útočila na kritiku opozice, že zvládá pandemii jako čistě politický motiv. Je zřejmé, že vláda se také poučila, i když to uznává jen mlčky.
Zatímco sociální dialog fungoval jako jistič proti vyhlídce na kolaps ekonomiky. Krize krutě zdůraznila rizika, kterým jsou zranitelní pracovníci na dnešním trhu práce neustále vystaveni. Pandemie odhalila a prohloubila základní nerovnosti v dnešní společnosti.
Málokdo může popřít, že pandemie měla neúměrný dopad na zranitelné skupiny, které již čelily potížím, jako jsou nízkokvalifikovaní, neformální pracovníci, mladí lidé a ženy.
Brzy bude čas na obnovu sociální a ekonomické infrastruktury. Lepší budoucnost pro všechny může zaručit pouze sociální dialog založený na důvěře a spravedlnosti a na přikládání stejné důležitosti hlasům podniků i zaměstnanců.
Jan Ševců – vizitka
Vystudoval jsem zdravotnickou fakultu v oboru fyzioterapie. Za dob studia jsem se aktivně podílel na činnosti Českého červeného kříže, působil jsem zde jako lektor první pomoci a člen výkonné rady. Po státnicích jsem nastoupil do nemocnice v Mladé Boleslavi na oddělení následné péče. Hned po nástupu jsem se stal členem odborové organizace, kde od listopadu vykonávám funkci místopředsedy. V říjnu 2022 jsem byl zvolený do krajské rady, kde jsem se stal předsedou. Mezi své záliby bych zahrnul plavání, jízdu na kole a pobavení se s přáteli.
