Ve středu 23. května se na Ministerstvu práce a sociálních věcí sešel pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody pro sociální otázky. Na programu bylo šest bodů a i proto jednání trvalo déle než dvě hodiny. Jednání se zúčastnili předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a místopředseda OS Lubomír Francl.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
V prvním bodě se zástupci zaměstnavatelů, vlády, odborů a přizvaní hosté zabývali převodem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) pod sociální služby. V tomto bodě nebyla nalezena shoda.
Zaměstnavatelé návrh MPSV podpořili.
Odbory sdělily, že vzhledem k negativním zkušenostem při obdobných transformacích doporučují ponechat v platnosti současný právní stav a řešit financování, které je velmi problematické. Zařízení dostávají finance na dítě a v případě, že jsou děti například na propustkách, nebo není naplněna kapacita, tak peníze nejsou.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla důvod zřizování těchto zařízení a citovala z materiálu MPSV, že účelem zařízení je „poskytování pomoci dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jejich věku, jejichž život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, dětem tělesně nebo duševně týraným nebo zneužívaným a dětem, jejichž základní práva jsou z jiného důvodu závazným způsobem ohrožena“. Z podstaty věci je zřejmé, že zařízení nejsou, stejně jako nemocnice, školy a další zařízení poskytující veřejné služby, vždy plná a stacionární náklady na provoz a zaměstnance trvají.
Odborový svaz se obává, že se změnou zařazení pod resort MPSV by se změnilo také personální obsazení a to by mělo negativní dopady jak na děti, tak na zaměstnance.
Novela zákona o sociálních službách
Ve druhém bodě se sociální partneři zabývali novelou zákona o sociálních službách.
Zde se odbory, zaměstnavatelé a MPSV shodli v bodě financování. Všichni podporují, aby se nenárokové dotace změnily na mandatorní výdaj státního rozpočtu a aby bylo plánováno víceleté financování.
Předsedkyně Žitníková v této souvislosti upozornila na velký problém, kdy vláda v Rozpočtové strategii sektoru veřejných financí zapomněla navýšit částku na dotace pro poskytovatele sociálních služeb o částku, která byla pro letošní rok zvýšena poslaneckým návrhem na úpravu státního rozpočtu. Odbory připomínají, že je nutné částku dále zvýšit o předpoklad navýšení platů a mezd a také na rozvoj služeb.
Odbory a zaměstnavatelé se shodují také na tom, že se mají rozvíjet rovnoměrně všechny druhy sociálních služeb, a to včetně pobytových zařízení. Nesouhlasí s tím, aby se prioritně rozvíjely pouze služby terénní a aby došlo k omezování pobytových zařízení.
V souvislosti s diskuzí o nastavení financování a podpoře zařízení se opět objevil názor, že se nemají podporovat „velkokapacitní zařízení sociálních služeb“.
Předsedkyně OS požádala MPSV o definici velkokapacitního zařízení. Ta samozřejmě neexistuje.
MPSV se odvolávalo na stanoviska Evropské unie a na plnění deklarací a úmluv. Zaměstnavatelé a odbory požádali MPSV o písemné podklady a komunikaci MPSV s Evropskou komisí ve věci pobytových zařízení sociálních služeb.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký sdělil, že se domnívá, že se při komunikaci používají nepřesné termíny a evropským komisařům se nevysvětlila podstata péče o seniory, zdravotně postižené a handicapované osoby v České republice.
K novele zákona bylo dále sděleno, že sociální partneři připomínky zašlou písemně a z hlediska projednání požadují dodržet legislativní postupy, zvláště upozorňují na potřebu vše řádně projednat a nezkracovat termíny.
Meziresortní pracovní skupina pro dlouhodobou péči
V dalším bodě sociální partneři obdrželi informaci o činnosti meziresortní pracovní skupiny pro dlouhodobou péči.
Předsedkyně OS sdělila, že se při vytváření skupiny na odbory zapomnělo a že vznese požadavek na zařazení zástupce odborů do této skupiny.
Úhrada za ubytování a stravu v zařízeních sociálních služeb
Dalším bodem jednání byl návrh na úpravy vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se stanoví maximální úhrady za ubytování a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb. Navýšení iniciovala Unie zaměstnavatelských svazů ČR a MPSV navrhuje zvýšení na základě inflace.
Odbory požádaly o informaci, jak se ve sledovaném období zvýšil důchod a jak rostla inflace.
Předsedkyně OS upozornila na nízké důchody a problémy seniorů v zařízeních.
Českomoravská konfederace odborových svazů dá k návrhu stanovisko po provedení propočtů.
Zařazování sociálních pracovníků do platových tříd
V dalším bodě se projednávalo zařazování sociálních pracovníků do platových tříd a nedodržování katalogu prací ze strany zaměstnavatelů.
Zástupci MPSV sdělili, že se na ně obracejí zaměstnanci – sociální pracovníci s informací, že je zaměstnavatel špatně zařadil, případně, že jim při zvýšení tarifů snížil osobní příplatek.
Předsedkyně OS reagovala, že takovýto postup zaměstnavatele je protiprávní. V případě, že se jedná o zaměstnance členy odborů, bude jim poskytnuta právní pomoc a následuje jednání se zaměstnavatelem. Většinu případů se podaří vyřešit a pokud následuje soud, kde je zastoupení člena odborového svazu bezplatné, tak odbory byly zatím vždy úspěšné. V případě, že zaměstnanec není členem odborů, tak se může přímo sám obrátit na Inspektorát práce nebo na soud.
Závěrem předsedkyně OS zopakovala, že postup zaměstnavatelů je při současném nedostatku zaměstnanců velmi zvláštní a není odůvodnitelný ani nedostatkem financí. Letos šlo historicky do sociálních služeb nejvíce financí od roku 2006.
Jiří Horecký sdělil, že UZS ČR s postupem zaměstnavatelů, kteří nedodržují právní předpisy, nesouhlasí.
Odbory a zaměstnavatelé se dohodli, že napíší společný dopis, ve kterém připomenou povinnost zařazovat zaměstnance v souladu s právními předpisy.
Odměňování pracovníků ve veřejných službách
Poslední bod jednání se zabýval odměňováním pracovníků ve veřejných službách.
MPSV předložilo na jednání velké tripartity materiál s návrhy MPSV na úpravu platů.
1) MPSV navrhuje upravit tabulky pro pedagogy a nepedagogy a dále navrhuje další redukci počtu stupnic platových tarifů na výsledné čtyři, a to sloučením aktuálních stupnic platových tarifů uvedených v přílohách č. 2 a č. 3. (= úředníci do zdravotnické tabulky).
2) Další návrh MPSV je na zvýšení spodní (nárokové) hranice příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku o 25 %.
3) Jako poslední MPSV navrhuje shodné zvýšení spodní hranice provést i u příplatků za službu ve ztíženém pracovním prostředí a u zvláštních příplatků poskytovaných státním zaměstnancům.
Zaměstnavatelé vystoupili s návrhem na zrušení tabulky č. 1 a její přesun do tabulky č. 3. Dále sdělili, že při dalším navýšení platů chtějí rozdělit nárůst objemu mzdových prostředků na dvě části a to tak, aby část šla na růst tarifů a část bylo možné použít na navýšení nenárokových složek.
Předsedkyně OS sdělila, že odbory nemají principiálně problém se sloučením tabulek a vytvořením jiného systému posílení zvláštních příplatků za náročnost profese. Zrušení tabulky č. 1 odbory navrhují opakovaně ve shodě se zaměstnavateli. Co se týká růstu tarifů, tak odbory požadují růst tarifů o 10 %. Nesouhlasí s návrhem zaměstnavatelů na rozdělení objemu financí na tarifní složky a nenárokové. I předcházející diskuze potvrdila argument odborů, že růst platů zabezpečují převážně tarify. Z úst zástupců MPSV zaznělo, že i v platové sféře se porušuje zákon a že ani právní předpis není 100% zárukou zvýšení platů (špatné zařazení pracovníků, snižování nenárokových složek při zvýšení tarifů).
Odborový svaz se navíc letos v naprosto extrémním počtu případů setkává s odlišnými přístupy zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou, kdy zaměstnanci nedostali navýšení podle dohod na celostátní úrovni. Podle odborů je úprava tarifních tabulek nejvyšší garancí navýšení platů. Samozřejmostí je také zabezpečení finančních prostředků na deklarované a dohodnuté navýšení.
