Jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky se uskutečnilo 1. listopadu 2017 v budově Ministerstva práce a sociálních věcí ve složení s původními zástupci vlády a mělo na programu tři důležité body.
V prvním bodě jednání se sociální partneři opět zabývali problematikou financování sociálních služeb a k tomu se návazně vztahující problematikou zvyšování platů a mezd zaměstnanců v sociálních službách. Zástupci MPSV sdělili, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2018 je pro sociální služby vyčleněna částka 11,5 mld. Kč. Odbory, zaměstnavatelé a zástupci krajů opět vznesli protest proti tomuto návrhu a znovu přijali stanovisko, že k tomu, aby sociální služby řádně fungovaly a bylo zabezpečeno navýšení platů a mezd, je nutné, aby se na sociální služby ve státním rozpočtu vyčlenilo 15 mld. Kč.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková znovu připomněla, že je nedůstojné, aby se sociální partneři každoročně „handrkovali“ s vládou o potřebný objem financí a aby se, naprosto nesystémově, v průběhu roku hledaly finance a provádělo dofinancování.
Sociální partneři se shodli, že společným dopisem osloví nové poslance s výzvou, aby na jednání pléna Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu upravili.
Ve druhém bodě jednání zástupci MPSV sdělili, že probíhá vypořádání připomínek k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, a MPSV je připraveno vyhlášku zaslat na legislativní radu vlády. Sociální partneři vzali informaci na vědomí.
Ve třetím bodě předložilo MPSV informaci k záměru valorizovat životní minimum. Úvodem bylo připomenuto hlavní využití životního a existenčního minima, které je zakotveno v zákoně o pomoci v hmotné nouzi a které plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně ochranná veličina. Životní minimum se samozřejmě využívá při zjišťování nároku na některé dávky, nebo je v soudní praxi také důležité pro stanovení alimentačních povinností, či v případě exekucí pro nezabavitelné částky. Platné částky životního a existenčního minima byly stanoveny s účinností od 1. ledna 2007 a naposledy byly upraveny od 1. ledna 2012.
K tomuto bodu byla vedena rozsáhlá diskuze, kdy zástupci krajů a zaměstnavatelů upozorňovali na zneužívání sociálních dávek.
Za odbory vystoupila se stanoviskem ČMKOS s požadavkem na valorizaci životního minima Ing. Hanka Popelková, která připomněla širší souvislosti a ochrannou sociální funkci životního minima. V ČR je téměř milion osob ohrožených chudobou a stagnace životního minima pro mnoho lidí znamená neřešitelné situace.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková podpořila stanovisko Ing. Hanky Popelkové s poznatky o situaci matek samoživitelek, které se v mnoha případech pohybují na hranici bídy a částky životního minima jsou pro ně zásadní. Každá karta má své pro a proti, odbory považují zvýšení životního minima za nezbytné.
Jednání ukončil náměstek ministra pro lidská práva Petr Krčál přáním ať se sociálním partnerům daří i v příštím období.