Ve čtvrtek 30. března se uskutečnilo na zámku Štiřín společné jednání tripartit České a Slovenské republiky. Mezi hlavní témata jednání patřila budoucnost práce v souvislosti s nástupem digitální ekonomiky, otázky úrovně mezd našich zaměstnanců v rámci evropského kontextu, podoba evropského pilíře sociálních práv, návrh na revizi směrnice EU o vysílání pracovníků a informace, jak v jednotlivých zemích probíhá sociální dialog a tripartity fungují.
Jednání zahájila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která účastníky jednání přivítala a připomněla společné kořeny a výborné vztahy našich zemí. Za slovenskou vládu vystoupil Peter Pellergini, místopředseda vlády SR pro investice a informatizaci, který vyjádřil podporu spolupráci našich zemí a omluvil z jednání premiéra Slovenské republiky Roberta Fica.
Následovalo jednání k jednotlivým bodům a postupně vystoupili zástupci jednotlivých delegací se svými názory.
Evropský pilíř sociálních práv
Bod evropský pilíř sociálních práv uvedla za ČR ministryně Michaela Marksová. ČR podporuje prohlubování sociálních práv a požaduje, aby se k evropským hodnotám přihlásily všechny členské státy. Podporujeme důstojné pracovní podmínky, sociální ochranu, důstojnou mzdu, snižování chudoby, rovné příležitosti, dostupnost zdravotní péče a zapojení sociálních partnerů.
Za slovenskou vládu vystoupil Ján Richter, ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR a předseda Hospodářské a sociální rady SR, který sdělil, že Slovensko evropský pilíř sociálních práv také podporuje. Upozorňuje na nutnost zaměřit se především na pracovní podmínky a změněné podmínky, které přináší digitalizace. Je také nutné otevřít debatu přiblížení a sjednocení mezd v nadnárodních korporacích v jednotlivých zemích a začít jednat o regulaci mezd na evropské úrovni. Dále připomněl nutnost zaměřit se na znevýhodněné skupiny a zvláště na zdravotně postižené zaměstnance. Závěrem připomněl, že ministři práce a sociálních věcí z jednotlivých členských zemí přijali společnou deklaraci k pilíři evropských sociálních práv.
Předseda Konfederace odborových svazů SR Josef Kolár poděkoval za přípravu společného setkání. Připomněl, že slovenské a české odbory otevřely na evropské úrovni debatu o konvergenci mezd. Odbory podporují evropský pilíř sociálních práv, vítají jednotlivé body a mají vlastní podněty.
Za zaměstnavatele SR vystoupil Tomáš Malatinský, který poděkoval za výborné setkání. Sdělil, že zaměstnavatelé vidí jako prioritu větší flexibilitu a nutnost sloučit potřeby praxe a teorie.
Za Českomoravskou konfederaci odborových svazů vystoupil její předseda Josef Středula, který úvodem také poděkoval za organizaci setkání. Ve svém vystoupení připomněl všechny souvislosti zajištění sociálních práv a dal je do kontextu s výročím římských smluv a brexitem. Dle názoru odborů je sociální ochrana zárukou rozvoje společnosti. Připomněl, že společné jednání našich tripartit je ojedinělé a může být podnětem a základem pro další evropskou spolupráci. Evropský pilíř sociálních práv je prvním krokem, odbory prosazují, aby přijímané dokumenty byly právně závazné. Prosazujeme, aby evropský pilíř sociálních práv byl přetaven do směrnice. Právně závazný dokument bude základem přibližování jednotlivých evropských zemí. Za odbory nechceme vícerychlostní Evropu, ale sbližování. Odmítáme sociální dumping, chceme rovné podmínky.
Za české zaměstnavatele vystoupil prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák, který sdělil, že zaměstnavatelé svá stanoviska předali na všechny dotčené instituce. Upozornil, že je nutné hlídat také národní postavení. Dále sdělil, že EU má silnou sociální dimenzi, 40 % jejích výdajů jsou sociální výdaje. Připomněl přicházející digitalizaci a s ní spojené problémy. Nahradí lidi roboti? Co se stane s pracovníky ze zrušených míst? Budou daně z robotů? Budoucnosti se neobává – český člověk je maximálně flexibilní.
Na vystoupení navázal Josef Středula, který připomněl, že je důležité hledat společná stanoviska sociálních partnerů.
Jako poslední k tomuto bodu vystoupil velvyslanec SR v ČR Peter Weiss, který zhodnotil, že v České republice a na Slovensku je sociální dialog na velmi vysoké úrovni oproti jiným postkomunistickým státům. I on připomíná, že je nutné zaměřit se na sociální pilíř. Při rostoucích sociálních rozdílech roste nespokojenost a jejím důsledkem je růst populistických až fašistických hnutí a extremismu. Evropský sociální model je nutné udržet pro další rozvoj Evropy. Je nutné vytvořit plán evropské konvergence.
Závěr: sociální partneři v ČR a SR podporují evropský pilíř sociálních práv.
Směrnice o vysílání pracovníků
Druhý bod – směrnice o vysílání pracovníků, byl trochu problematičtější. Sociální partneři se ani letos zcela neshodli na společném závěru.
Obě vládní reprezentace sdělily, že se jedná o velmi citlivé téma, kde jsou rozdílné názory i mezi jednotlivými členskými státy. Je nutné hledat kompromis.
Zaměstnavatelé směrnici nepodporují, připomínají, že rozšíření Evropy mělo ryze ekonomické důvody. Dle jejich názoru je výjezd do zahraničí pracovní cesta a je záležitostí vnitrostátních předpisů, jak bude regulována, odmítají regulaci na úrovni EU.
Odbory připomněly, proč jsme vstoupili do EU. Náš požadavek byl srovnat podmínky a mít lepší budoucnost. Požadavek stejná mzda na stejném místě za stejných podmínek je regulérní, už dnes funguje – například mzdy evropských komisařů. Odbory směrnici podporují.
Sociální partneři k tomuto bodu přijali kompromisní závěr: Rovné podmínky ano, ale nelze likvidovat malé podniky.
Digitální agenda
Problematiku digitální agendy uvedl náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Ondroušek, který přednesl informace k akčnímu plánu ČR pro digitální ekonomiku. Sdělil, že digitalizace je jedna z vládních priorit. Z tohoto důvodu vznikla Aliance společnost 4.0. a pro problematiku digitalizace byla vytvořena pozice koordinátora. Celou problematiku na vládě zastřešuje výbor, který se schází pravidelně a vše koordinuje. V Poslanecké sněmovně je ve II. čtení návrh zákona k vysokorychlostnímu internetu.
Peter Pellergini, místopředseda vlády SR pro investice a informatizaci, sdělil, že také na Slovensku mají akční plány. Upozorňuje, že je potřeba začít řešit dopady digitalizace a výzvy, které digitalizace přináší. S digitalizací přicházejí nové formy organizace práce, využívání zdrojů, sdílená ekonomika. Svět se s digitalizací překotně mění, je nutné hledat odpovědi na otázky.
Zaměstnavatelé SR připomněli, že ČR a SR má ekonomiku založenou na průmyslu. Některé evropské země a jejich ekonomiky se už nyní více zaměřují na služby, a proto je potřeba zamyslet se i nad tímto fenoménem a zvažovat přechod zaměstnanců z průmyslu do služeb. Je nutné hledat společné cesty a vzájemné porozumění mezi odbory, zaměstnavateli a vládami.
Slovenští odboráři doplnili, že digitalizace má dopady na trh práce a velmi důležité je i vzdělávání. Je potřeba vytvořit stimul pro vzdělávání hlavně na VŠ.
České odbory zdůraznily v kontextu vzdělávání nezastupitelnost celoživotního vzdělávání jako základu. Digitalizací je ohroženo až 50 % pracovních míst. Nejdůležitější je společnost 4.0. V souvislosti s digitalizací hrozí výpadky sociálních systémů, budou ohrožené všechny veřejné služby. Otevírají se otázky etické. Koho má stroj chránit – sebe? Lidi? Odbory otevírají otázky tohoto typu, je nutná spolupráce všech aktérů. Není dořešená otázka sdílených ekonomik, kdy firmy a jejich „společníci“ nemají nikde sídlo, nemáme data.
Zaměstnavatelé za českou stranu otevřeli další otázky. Nikdo nevíme, jaká bude společnost, jak se bude vyvíjet. Sociální systémy budou obrovský problém. Sdílená ekonomika je budoucnost, ale strašně riziková budoucnost. V ČR je 170 000 volných bytů, podnájmy se realizují přes sdílenou ekonomiku. Doba bude revoluční, nejsme připraveni. V ČR chybí základy, e-neschopenky, e-gowerment.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová připomněla platformu Aliance 4.0. Uvedla situaci například se stavebním zákonem, vystavit stavební povolení trvá i 15 let, elektronizace v nedohlednu. Poděkovala slovenské straně za spolupráci v rámci EU.
Závěr: sociální partneři vnímají digitalizaci jako výzvu a současně jako ohrožení. Je nutné intenzivně spolupracovat a hledat společná stanoviska.
Informace o činnosti tripartit
Čeští zaměstnavatelé i české odbory sdělili, že naše tripartita funguje výborně a sociální dialog je na vysoké úrovni. Máme nejen celostátní tripartitu a pracovní týmy, ale také regionální uskupení. Partnerství není pouze formální záležitostí, ale je velmi praktické a pracovní. Obě strany poděkovaly vládě za celkovou i finanční podporu.
Slovenské strany se vyjádřily, že i na Slovensku tripartita funguje, ale regionální struktury nejsou ve všech krajích a finanční podpora není garantovaná. Tato vzájemná setkání jsou obohacující a výměna zkušeností je nezastupitelná. Počítají s tím, že na základě informací z ČR některé záležitosti otevřou a poučí se ze spolupráce české tripartity. Velmi významně vnímají i podporu bipartitního jednání.
Slovenský velvyslanec na závěr sdělil dva podněty. Je důležité, aby se tripartity setkávaly dále a možná i na úrovni pracovních týmů. A možná by se česko-slovenská tripartita mohla stát negociačním orgánem vůči EU.
Sociální dialog
Sociální dialog jako poslední bod přinesl potvrzení důležitosti a nezastupitelnosti sociálního dialogu.
Jednání mělo unikátní formát. Máme možnost vyzvat společně zástupce Evropské komise k jednání o směrnici. Chceme srovnat podmínky, nechceme vícerychlostní Evropu. Chtěli bychom mzdové přibližování, vyrovnání mezd a sociální Evropu. Důležité vzájemné učení a předávání zkušeností. Jednání bylo úspěšné, kde probíhá sociální dialog, tam je sociální smír. Důležitá je komunikace a hledání shody, a to i v případě kompromisů. Všichni věří, že spolupráce bude pokračovat.
Na úplný závěr vystoupil premiér Bohuslav Sobotka. Vyjádřil přesvědčení, že se ze společného jednání tripartit České a Slovenské republiky stane tradice a příští rok, v němž si připomeneme 100. výročí vzniku Československa, bude vhodnou příležitostí k uspořádání dalšího společného jednání. Stejně jako společná jednání vlád dokazují i společná jednání tripartit nadstandardní vztahy mezi oběma zeměmi, kvalitní sociální dialog pak dokazuje úspěšnost obou zemí a jejich stabilitu. Zdůraznil, že spolupráce mezi ČR a SR může významným způsobem přispět k prosazování společných cílů v rámci EU.
V této souvislosti připomněl komplikovanou situaci, v níž se nyní EU nachází i díky procesu vystoupení Velké Británie, přičemž jednou z příčin brexitu byla mimo jiné otázka volného pohybu pracovních sil. Má-li být princip volného pohybu pracovních sil v EU a s tím související jednotný trh zachován, je zapotřebí více naslouchat požadavkům jednotlivých zemí ve snaze nalézt kompromis. Proto je nezbytné dohodnout se na všestranně přijatelné formě revize směrnice o vysílání pracovníků.
Další diskutované téma digitalizace by mělo být vnímáno jako výzva pro obě země vzhledem k jejich průmyslové minulosti i současnosti, nelze přitom zapomínat na související témata, mezi něž patří dostupnost vědeckovýzkumných kapacit, rozvoj infrastruktury a přiměřená cena elektrické energie, jež jsou podmínkou pro zachování konkurenceschopnosti.
Závěrem ocenil, že zkušenosti s vedením sociálního dialogu mohou sloužit jako pozitivní příklad v obou zemích, poděkoval zástupcům Hospodářské a sociální rady SR i Rady hospodářské a sociální dohody ČR za dialog, jenž byl v průběhu společného jednání veden, a vyjádřil víru v jeho další úspěšné pokračování.
Foto archiv vlády