Po skončení svého jednání se v pondělí 29. května zástupci celostátní tripartity sešli se zástupci tripartit krajských. Tématem jednání bylo zaměstnávání cizinců a agenturní práce a otázka odborného vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce. Na základě požadavku Asociace krajů ČR byl ke dvěma plánovaným bodům přidán bod týkající se situace v krajském zdravotnictví a sociálních službách.
Zaměstnávání cizinců a agenturní práce
Zástupci vlády zdůraznili, že základní snahou je aktivizovat domácí pracovní sílu. V případě, že volné pracovní místo nelze obsadit, může trh práce využít pracovní síly z tzv. třetích zemí. V roce 2016 se na českém trhu práce pohybovalo v postavení zaměstnanců celkem 382 889 cizích státních příslušníků. U problematiky agentur práce mají projednávané legislativní návrhy zamezit obcházení nebo porušování povinností vyplývajících z právních předpisů. Mezi projednávaná opatření patří například finanční kauce nebo vysoká pokuta za zastřené zaměstnávání. Návrhy novel příslušných zákonů se nyní nacházejí v legislativním procesu.
Odboráři vystoupili s dotazem na regulaci agentur a vznesli dotaz, jakou podporu bude mít v Poslanecké sněmovně senátní návrh na regulační mechanismy.
Vládní strana i zaměstnavatelé sdělili, že nepodporují nepoctivé agentury a že regulace je nutná.
Odborné vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce
Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy sdělil, že ministerstvo klade velký důraz na zvyšování kvality odborného školství a následnou aplikaci získaných dovedností v praxi. Důležitým faktorem je úzká spolupráce škol se zaměstnavatelskými partnery i změny v oblasti financování regionálního školství. Zásadní změnu v tomto ohledu představuje zavedení nového systému financování pedagogické práce na základních a středních školách. Sociální partneři rozvinuli diskuzi o potřebě trhu práce, o jednotlivých odborech vyučovaných na školách, o nutnosti vrátit se k systému duálního vzdělávání. Bylo také vysvětleno, na které obory se bude vztahovat povinná maturitní zkouška z matematiky.
Závěrem všichni vyslovili požadavek propojit spolupráci všech aktérů při kultivaci školství – tedy vlády, ministerstva, krajů, zaměstnavatelů a odborů.
Situace v krajském zdravotnictví a sociálních službách
Hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová na úvod za kraje přednesla informaci o kritické personální situaci v nemocnicích a stále se zhoršující personální situaci v sociálních zařízeních. Jako hlavní důvody personální krize v nemocnicích označila nízké úhrady za poskytovanou zdravotní péči a rozdílné systémy odměňování zaměstnanců nemocnic. Sdělila, že sestřičky v jejich nemocnicích nemají platy, ale mzdy, které jsou o tisíce korun nižší. Sdělila, že v mnoha případech stačí, když ze směn na odděleních nemocnic „vypadne“ jedna sestra a pak nelze zajistit péči na daném oddělení.
Kraje vítají iniciativu ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka zavést zvláštní příplatek za směnnost, ale také přicházejí s kritikou, že je konec května a zatím není žádný návrh na příslušný dotační program.
V sociálních službách situace také graduje, z důvodů nízkých odměn za práci odcházejí zaměstnanci, situace se stává kritickou. Kraje podporují požadavek odborů zvýšit platy a mzdy o 23 %. Je ovšem nezbytné, aby navýšení platů a mezd bylo finančně kompenzováno. Dle jejich informací finance na navýšení platů a mezd má MPSV ve svém rozpočtu.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková na toto vystoupení navázala a připomněla, že odbory na zhoršující se personální situaci v nemocnicích upozorňují dlouhodobě. Opakovaně sdělovaly, že zaměstnanci jsou extrémně přetěžováni, že jsou propastné rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci příspěvkových organizací a obchodních společností. Nedostatek zdravotníků vyvolává další efekty, stávající zaměstnanci, kteří nejsou schopni zvládat vysokou zátěž, odcházejí. Návrh Ministerstva zdravotnictví zavést zvláštní příplatek pro zdravotnické pracovníky ve směnách odbory také vítají, ale jako velmi problematické vnímají, kdo má příplatek dostat. Zásadně nesouhlasí s tím, aby příplatek dostali pouze zdravotníci pracující bez odborného dohledu. Požadují, aby nárok na zvýšenou částku měli všichni zdravotničtí pracovníci – tedy i ošetřovatelky, zdravotničtí asistenti, sanitáři. V praxi by přijetí současného návrhu mělo velmi negativní dopady. Rozdělení zdravotníků by rozbilo jednotlivé týmy, nárok na příplatek by paradoxně neměly ani některé sestry.
Předsedkyně Žitníková vyzvala zástupce vlády, aby se z návrhu vyškrtlo, že příplatek dostanou jen zdravotníci pracující bez odborného dohledu. Zdůraznila, že problémy ve zdravotnictví je nutné řešit systémově, a vyzvala vládu, aby se zasadila o schválení sjednocení odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, které odbory dlouhodobě navrhují. Sjednocení odměňování zajistí jak odstranění diskriminace, tak naplnění vládních záměrů zvýšit odměny za práci ve zdravotnictví. Úplným závěrem připomněla, že pro systém je také bezpodmínečně nutné zajistit pro příští rok potřebné finance na zvýšení platů a mezd a také na zvláštní příplatek.
V sociálních službách se situace dramatizuje. Odbory proto navrhly skokové zvýšení platů a mezd pro pracovníky v přímé péči a sociální pracovníky. Je ovšem velmi důležité sdělit, kolik to navýšení, které představuje 23 % tarifů, bude znamenat a z jaké základny se navyšuje. Předsedkyně Žitníková představila konkrétní příklad nastupujícího zaměstnance. Navýšení z 9650 Kč o původně navržených 5 % představuje částku 492 Kč a pokud se přijme návrh odborů, který podporují zaměstnavatelé, tak se zvýší o částku 2250 Kč. Výsledná částka je však stále velmi nízká: 11 900 Kč. Předsedkyně zdůraznila, že když se v současné chvíli všichni shodují, že je potřeba platy a mzdy navýšit, tak ať se tak stane. Odbory nezajímá, zda to půjde z rozpočtu MPSV, Ministerstva financí nebo obsluhy vládního dluhu, to ať řeší vláda, MPSV, Ministerstvo financí. Pro odbory je nejdůležitější, aby se hanebné platy a mzdy zaměstnanců v sociálních službách zvedly.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký potvrdil názory svých předřečníků. Situace v sociálních službách je kritická a nikdo adekvátně nereaguje. Připomněl, že spolu s předsedkyní Žitníkovou chodí půl roku „od čerta k ďáblu“. Resorty si problém přehazují jako horký brambor. Politici je přeposílají od jednoho k druhému. MPSV tvrdí, že resort peníze nemá, z Ministerstva financí dostali informaci, že v rozpočtu MPSV je 4,5 mld. nespotřebovaných nároků na úřadech práce a ty lze rozpočtovým opatřením převést. Požádal MPSV, ať tedy koná a zvýší platy a mzdy pro pracovníky ve variantách navrhovaných odbory.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová informovala, kolikrát se platy a mzdy navyšovaly a že jí peníze odmítá dát a převést Ministerstvo financí.
Premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že navýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách bude realizováno podle objemu financí, které se vyčlení na dotace.
Zástupce Ministerstva financí uvedl, že ministerstvo je připraveno uvolnit 500 milionů.
Návrh zvýšit platy a mzdy v sociálních službách podpořila také nová hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.
Foto Úřad vlády