Devastující povodeň, která se prohnala Krnovskem, zničila bydlení 52 zaměstnancům naší nemocnice, více než 250 dalších zaměstnanců nemocnice má své domovy poškozené, informuje předsedkyně odborové organizace Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, příspěvková organizace, Martina Rylková. Proto Nadační fond Pavla Novotného vyhlásil veřejnou sbírku. Výtěžek by měl pomoci zdravotníkům i dalším zaměstnancům krnovské nemocnice vrátit se do jejich domovů. Tato nadace s nemocnicí v Krnově spolupracuje řadu let na programech prevence karcinomu prostaty, nyní pomůže také zaměstnancům nemocnice, jimž povodeň zničila či poškodila domovy.
Zničené domovy mají zdravotní sestry, ošetřovatelky, kuchařky, řidiči sanitek, několik mladých lékařů a další zaměstnanci nemocnice. Někdy jde o samoživitele a jindy zase o lidi těsně před důchodem. Tím, že je Krnovsko v povodňovém pásmu, je velmi pravděpodobné, že i za pojištěné domy, které nespadly, lidé nedostanou adekvátní odškodnění a každá koruna se jim pro opravu domovů bude hodit. Číslo účtu veřejné sbírky je: 347 540 452/0300.
Sbírka potrvá do 30. listopadu 2024. Přispět mohou jak jednotlivci, tak právnické osoby. Plakát ke sbírce viz ZDE a také níže jako soubor ke stažení. Všem dárcům děkujeme.
O tom, jak povodeň zasáhla nemocnici, informuje ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA, v rozhovoru s personálním a marketingovým náměstkem SZZ Krnov Bc. Jiřím Krušinou:
- V polovině září doslova smetla Krnovsko ničivá povodeň. Jaká byla situace v nemocnici?
Letošní rok byl do poloviny září velmi úspěšný. V dubnu jsme zahájili provoz unikátního systému na přepravu malých laboratorních vzorků, který není nikde ve střední Evropě. Otevřeli jsme další zubní ordinace v regionu a díky podpoře našeho zřizovatele – Moravskoslezského kraje – začali stavět nový urgentní příjem. V první polovině září byla naše nemocnice vyhlášena vítězem celostátního projektu kvalitní a bezpečná péče. Dva dny před povodněmi naše sestřička ze Dvorců zvítězila v anketě Moravskoslezská sestra roku… S odstupem měsíce lze říci, že nikdo nepočítal s tím, že by mohlo být více vody než v roce 1997. Bohužel bylo přibližně o sedmdesát centimetrů víc. Tam, kde byl metr, byly skoro dva. S týmem jsme se na povodeň připravovali. Přesto povodně ukázaly slabiny celého dnešního systému.
- Jaké slabiny máte na mysli?
Po výpadku elektřiny a nahození generátorů jsme z preventivních důvodů nechali letecky přepravit ventilované pacienty na vyšší pracoviště. Bohužel na generátorech nelze držet speciální a mimořádně drahé zdravotnické přístroje jako je magnetická rezonance, počítačový tomograf atd. Proto byla diagnostika velmi omezená. S odpojením elektřiny samozřejmě došlo na několik dní k výpadku vody. Když vám neteče voda a máte v porodnici ženy před porodem, nebo když pacientům nemůžete spláchnout toaletu…. Těžko se to popisuje. Stejně tak se bez vody nedá dost dobře vařit strava pro pacienty a zaměstnance. Všichni si sáhli na dno svých sil a všichni dokázali, jak jsou skvělí.
- Co bylo v situaci nejhorší?
Výpadek spojení s okolním světem. A to nejen, že jsme měli zaplavenou ústřednu a nešly pevné linky. Ale ony nešly několik dní ani mobilní telefony kvůli výpadku sítě. Zaměstnanci nevěděli, jak jsou na tom jejich rodiny. Nemohli se s nimi spojit. Stejně tak blízcí pacientů se nemohli do nemocnice dovolat. Situace byla opravdu dramatická.
- Kdy se do nemocnice dostali hasiči?„
Díky pomoci pana hejtmana Bělici velmi brzy. Hasiči přivezli dva výkonné generátory, které pomohly stabilizovat chod nemocnice. Povedlo se také zajistit pitnou vodu z Kofoly a města Havířov.“
- Jak se Vám v této krizi dařilo řídit nemocnici?
Každé ráno byla porada všech zaměstnanců a primářů ve velké jídelně. Organizoval se základní provoz nemocnice. Podařilo se zprovoznit jeden RTG přístroj. Postupně jsme začali nemocnici vyklízet. Zde chci poděkovat za velikou pomoc Vězeňské službě a vězňům dobrovolníkům, kteří se u nás opravdu nezastavili. Největší díky patří všem zaměstnancům, kteří se na vyklízení nemocnice podíleli, a samozřejmě také dalším pomocníkům z řad dobrovolníků, zaměstnancům Technických služeb města Havířov, studentům z bruntálské průmyslovky.
- Jaké jsou celkové škody v nemocnici?
Na majetku a přístrojích jsme je vyčíslili na 195 milionů korun. Provozní ztráty jsou v desítkách milionů korun. Důležité je říci, že na plný provoz nemocnice najela 8 dní od povodně, což je vzhledem k rozsahu škod neskutečný úspěch. Po třech týdnech bylo z nemocnice vše vyklizeno a byly vyčištěny zasažené prostory. Pro představu čtenářů bylo vyvezeno 220 kontejnerů bahna, zničeného nábytku, přístrojů, dokumentace. Nyní vysoušíme. Přesto se budou povodňové škody odstraňovat do příštího léta.
- Jak jsou na tom zaměstnanci nemocnice?
Tím, že většina bydlí na Krnovsku, tak ne moc dobře. Dvaapadesát zaměstnanců přišlo při povodni o bydlení. Dalším 262 zaměstnancům voda majetky poškodila. Což je téměř třetina. Nejhůře postiženým kolegům jsme nabídli bydlení na naší ubytovně. Nadační fond Pavla Novotného navíc připravil na naše zaměstnance veřejnou sbírku, jelikož se jim hodí každá koruna při opravě jejich domů a bytů.
***
Manželé Bártkovi jsou oba zaměstnanci SZZ Krnov. On pracuje jako ošetřovatel na operačním sále, jeho paní jako sestra na urologii. Bydlí ve Městě Albrechticích v domě na břehu řeky Opavice. Povodeň jejich dům změnila v ostrov.
