S velmi kritickou situací hrozící koncem roku seznámili v pondělí 16. září na tiskové konferenci představitelé organizací sdružených v krizovém štábu nemocnic a jejich hosté – zástupci dalších asociací a sdružení nemocnic.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a mluvčí krizového štábu nemocnic Mgr. Václav Krása připomněl, že se plně naplňuje předpověď krizového štábu, že situace koncem roku bude velmi dramatická, protože nemocnice nebudou mít prostředky na svůj provoz. A týká se to všech druhů nemocnic.
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic MUDr. Eduard Sohlich, MBA, zdůraznil, že v krizi už jsou všechny nemocnice bez hledu na svého zřizovatele. Navenek se však zatím krize příliš neprojevuje, ovšem nemocnice zvyšují svůj vnitřní dluh a mnohé už jsou v platební neschopnosti. Žijí díky tomu, že jsou to velké organizace, kde je větší setrvačnost hospodaření, díky tomu, že mají dluh vůči svým zaměstnancům, že neopravují a neinvestují, prodlužují lhůty splatnosti svým dodavatelům a je jen otázkou času, kdy ti přestanou být tolerantní. Hlavním viníkem je úhradová vyhláška pro letošní rok. Nemocnice vědí, že krize bude mít dvě fáze. V první se nyní nacházejí – dostávají 90 až 95 procent úhrad proti roku 2011, respektive 2012. Přitom jedno procento úhrad v případě okresní nemocnice činí 5 milionů korun, takže se nemocnice potýkají kvůli úhradové vyhlášce s deficitem ve výši 25 až 50 milionů korun. Druhá fáze krize přijde v polovině příštího roku, až dostanou vyúčtování od zdravotních pojišťoven, kdy očekávají další regulace a srážky. Letos komplikují situaci i další problémy – při vyúčtování roku 2012 se ukázalo, že skupina nemocnic by měla vracet další finanční prostředky. Kromě toho zvedla nemocnicím náklady zvýšená DPH i letošní inflace. A je zde i problém v primární péči – praktiční lékaři i ambulantní specialisté mají také regulace, takže do nemocnic chodí pacienti, které zde musejí ošetřovat, chodí si sem nechat předepisovat léky, chodí do nemocnic nevyšetřeni. Když shrneme snížené úhrady v letošním roce, dostáváme se na 10 – 15 procent roku 2011, u okresní nemocnice je to 50 až 75 milionů roku, což je jeden její měsíční rozpočet. Přitom v těchto nemocnicích je asi 80 procent akutních pacientů, takže nějaké zastavování péče nepřichází v úvahu, nelze pacienty neošetřit, přestože je nemocnice ošetřují nadluh. Nemocnice mají snížené úhrady, ale stoprocentní výkonnost, a lze říci, že každého desátého pacienta ošetřují zdarma. Nemocnice potřebují finanční prostředky již v letošním roce. Nestačí slíbené zvýšení plateb za státní pojištěnce, protože to se projeví až v příštím roce. Řešení nemocnice vidí v novele úhradové vyhlášky, která kritickou situaci způsobila.
Předsedkyně Asociace nemocnic ČR Ing. Jaroslava Kunová doplnila, že i ve velkých nemocnicích jsou ztráty vysoké, pohybují se v miliardách, v jednotlivých nemocnicích od 100 do 400 milionů korun ročně oproti roku 2011, který už byl snížen proti roku předcházejícímu. Nemocniční sektor dostává stále menší podíl ze zdravotního pojištění – dřív to bylo 53 procent, teď je to necelých 46 procent. Za těchto podmínek, když přibývají stále nové léky, nové metody, nelze udržet výkon nemocnic. Mimo plánovaných operací, které jsou odsouvány a kde se bojuje s pojišťovnami o každého pacienta, je tu skryté obrovské riziko, že se nemocnice zadlužují, a to rychlým tempem. Dostávají se do situace, která už tu před lety jednou byla, když dodavatelé omezovali dodávky do nemocnic, a tím pádem ohrožovali péči o nemocné. Tato situace je velice kritická a je to časovaná bomba.
Předseda Sdružení soukromých nemocnic Ing. Vladimír Drvota potvrdil slova předřečníků a připomněl, že tehdejší krize znamenala snižování péče o pacienty a vytvoření dluhů vůči dodavatelům a řešení bylo poměrně problematické. Pokud nemocnicemi navrhovaná řešení nebudou přijata, problém se přesune do příštích let a jeho řešení bude komplikované a především drahé, což občané pocítí na svých daních, ale i na dostupnosti zdravotní péče atd.
Tajemník Asociace krajských nemocnic JUDr. Jaroslav Civín uvedl, že za leden až srpen letošního roku byly předběžné úhrady krajským nemocnicím, jichž je celkem 52, ve výši 93 % roku 2012 a 96 % roku 2011. Když k tomu připočteme inflaci a zvýšenou DPH, vidíme, že nemocnice dostaly podstatně méně než v předcházejících dvou letech. Z toho vyplývá, že krajské nemocnice mají za období leden až srpen letošního roku po době splatnosti závazky ve výši 1,6 miliardy korun. Kraje, které se ve většině případů snažily jako zřizovatelé nemocnicím nějakým způsobem pomoci ze svých rozpočtů, už si dále nemohou dovolit činnost nemocnice podporovat. Také krajské nemocnice proto požadují, aby ministerstvo napravilo to, co způsobilo svou nešťastnou a lze říci i nebezpečnou vyhláškou o úhradě zdravotní péče.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková připomněla, že zaměstnanci dnes ze svých platů dotují fungování nemocnic. A upozornila, že v České republice na trhu začínají operovat firmy, které skupují desetimilionové a stamilionové závazky nemocnic, což může vést k obrovským problémům, pokud se to nebude řešit. V některých krajích může dojít až k zániku nemocnic fungujících jako obchodní společnosti. Pokud je některá firma povede před soud, v krátké době by bylo rozhodnuto o insolvenci nemocnic a na nemocnice může být vyhlášen konkurs. To si vůbec nikdo nedovede představit, jaké důsledky by to na nemocnice, zaměstnance i poskytování péče mohlo mít. V žádném případě nebyl dodržen žádný ze slibů ministra Hegera, že se zaměstnancům zvýší plat o 6,25 procent. Ve většině nemocnic si o tom zaměstnanci mohli nechat jenom zdát a tam, kde k navýšení došlo, se od ledna letošního roku odbory dohodly se zaměstnavateli na tom, že skončí a když v polovině roku budou nějaké finance k dispozici, zaměstnanci dostanou odměny. Ale to se neděje, spíš opak je pravdou, snižují se počty zaměstnanců na minima, což se určitě druhotně odráží na kvalitě poskytované péče. Dostali jsme se do začarovaného kruhu, ze kterého není jiná cesta, než zvýšení objemu finančních prostředků v celém systému. Ve skutečnosti však nejde o zvýšení, jde o doplacení toho, co zdravotnictví v uplynulých letech ztratilo – v tom, že se zvyšovala daň z přidané hodnoty, která nebyla žádným způsobem nemocnicím kompenzována, že se od roku 2006 nezvyšovaly úhrady za státní pojištěnce. Krizový štáb nemocnic nechce žádné peníze navíc, chce pouze peníze, které do systému v uplynulých letech nepřiplynuly a které byly v systému očekávané.
Prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár položil otázku, co bude s pacienty. Jak mají postupovat, když jsou posíláni do jiných nemocnic, když se v nemocnicích dělají sanitární dny a maluje se kvůli tomu, že jsou vyčerpány limity. Úhradová vyhláška ministra Hegera způsobila, že se pacient opět dostává do kritické situace, že nebude moci dostat péči. Upozornil, že od listopadu vstupuje v účinnost směrnice EU o přeshraniční péči a občané budou moci využívat péči za hranicemi.
Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a mluvčí krizového štábu MUDr. Ing. Petr Fiala upozornil, že následná péče, která se týká léčeben dlouhodobě nemocných, psychiatrických oddělení, rehabilitačních oddělení, je podle úhradové vyhlášky hrazena 98 % roku 2009, čili celá následná péče se dostává někam do roku 2008 a pokles je kolem 12 %. Současná vláda tuto situaci nezavinila, ale převzala a ve zdravotnictví převzala snad největší problém, který nyní v republice je. Je nezbytně nutné za prvé navýšit ještě ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku úhrady nemocnicím, aby přežily, aby nemusely malovat a posílat pacienty jinam. Na to stačí jediné zasedání vlády, aby například schválila půjčku VZP. Za druhé při vyúčtování z loňského roku v pololetí nemocnice tratily obrovské částky, takže disponibilní prostředky mají ještě menší. Proto je třeba zmírnit nebo odstranit regulační patření s platností od října letošního roku. Za třetí by vláda neprodleně měla schválit navýšení úhrad za státní pojištěnce a předložit Senátu jako zákonné opatření do té doby, než se sejde nová sněmovna. Ministrem navrhovaná částka kolem 100 korun je relativně slušný kompromis. V příštím roce by mohlo dojít díky těmto opatřením ke zvýšení plateb a krize by mohla být zažehnána. Zvýšení plateb za státní pojištěnce je třeba do budoucna pojmout jako systémové opatření, které nebude dál záviset na libovůli ministra financí nebo politických stran, které se sejdou ve sněmovně. Je potřeba, aby to bylo zakotveno tak, aby to dávalo pacientům i poskytovatelům právní jistotu. Zcela nesystémové nyní je, že zdravotnictví stále ve zvýšené míře platí DPH, mělo by od ní být osvobozeno.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel zdůraznil, že krize, o níž se všude mluví, spočívá pro výrobce v tom, že není odbyt. Ale ve zdravotnictví je to úplně jinak. Pacienti neubývají, problém je v tom, že zde jsou limity. Jenže nemocnice není jen ekonomický podnik, má i sociální rozměr. Přece se nelze chovat jen ekonomicky a odmítat pacienty Od listopadu hrozí, že kvůli regulacím odmítnutí pacienti budou využívat péči v zahraniční, což bude nakonec dražší.
Foto Petr Kolev, Sondy
Záznam tiskové konference najdete na webu ČMKOS: http://www.cmkos.cz/uvodni-strana/3701-3
Dva materiály krizového štábu nemocnic, které byly na tiskové konferenci rozdány novinářům a v pondělí odpoledne byly předány premiérovi Rusnokovi, viz níže jako soubory ke stažení.