Tisková konference Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů na téma připravovaného rozšíření přesčasové práce ve zdravotnictví se konala se čtvrtek 13. července v budově odborového svazu.
Celý její záznam lze vidět na: https://www.youtube.com/watch?v=HcamZhH52YY
Předseda LOK-SČL Martin Engel uvedl, že návrh poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) na zvýšení limitu přesčasové práce ve zdravotnictví je odůvodňován chystanými změnami u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, které by údajně ohrozily provoz malých nemocnic. Toto zdůvodnění odmítl a zdůraznil, že více přesčasů naopak povede k psychickému a fyzickému přetížení zdravotníků, tedy i k jejich možným odchodům a zhoršení personální situace v nemocnicích. Důsledkem by bylo zhoršení kvality a dostupnosti péče.
Zpochybnil dobrovolnost, která se má zvýšených přesčasů týkat, zvláště v případě mladých lékařů, kteří se připravují na atestace a kteří potřebují souhlas zaměstnavatele s uvolněním na praxi na pracovišti vyššího typu.
Navíc místo vděku za to, jak v uplynulých dvou, třech letech čelili covidové pandemii a jak pomohli snížit její následky, když pracovali na hraně svých psychických a fyzických sil, se nyní zdravotníci dočkali další diskriminace.
Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková připomněla, že zdravotnické odbory dlouhodobě upozorňují vládu i veřejnost na nedostatek zdravotníků všech profesí, což mohou další přesčasy ještě zhoršit. Nedostatek zdravotníků způsobuje problémy pacientům, prodlužuje se čekání na vyšetření a na operace. Další zvýšení přesčasů proto považuje za velice nezodpovědné.
U zdravotnických záchranných služeb by navržená změna znamenala, že by jejich zaměstnanci odpracovali navíc až 1040 hodin, tedy polovinu ročního pracovního fondu, takže teoreticky by záchranáři v jednom roce mohli odpracovat až jeden a půl roku, a to naprosto legálně! To je samozřejmě pro odbory nepřijatelné.
Připomněla, že existuje spousta studií a materiálů, které jednoznačně prokazují, že unavení lidé dělají chyby. Asi by nikdo nechtěl, aby ho v pondělí operoval lékař, který má za sebou již tři dny práce.
Zdůraznila, že bude-li po zdravotnících vyžadována další přesčasová práce navíc, může to být pro některé z nich důvodem k odchodu z nemocnice, možná i ze zdravotnictví a k hledání klidnější práce. Navíc nejde jen o samotné zdravotníky, ale i o to, že neúměrná zátěž se přenáší také na jejich rodiny. Mnozí z těch, kteří pracují v nemocnicích, nemají skoro žádný soukromý život.
Místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková uvedla, že poslanci uvažovali o rozšíření limitů přesčasové práce také v sociálních službách. Přitom v sociálních službách také chybějí zaměstnanci, je zde velká fluktuace, platy a mzdy zde patří k nejnižším a nyní klesají, takže další zaměstnanci se poohlížejí po lépe placené práci. Připomněla, že vláda ve svém úsporném balíčku původně chtěla také snížit platové tarify zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy o 5 %.
Zdravotnické odbory se kvůli přesčasům ve zdravotnictví ještě obrátí na prezidenta republiky. Pokud by bylo rozšíření přesčasů uzákoněno, obrátí se odbory na Evropskou komisi s tím, že touto právní úpravou došlo k porušení směrnic o přesčasové práci.
Tiskovou zprávu a dopis, který byl zaslán již 22. června poslankyním a poslancům, najdete níže jako soubory ke stažení.
