Zdravotnictví a návrh státního rozpočtu byly v pondělí 10. června hlavními tématy jednání 149. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity). Tento text se bude věnovat projednávání druhého zásadního bodu, a to návrhu státního rozpočtu, informace o zdravotnictví je v samostatném článku.
V navrhovaném státním rozpočtu pro rok 2020 se počítá s celkovými příjmy o částce 1558,1 mld. Kč, výdaji ve výši 1598,1 mld. Kč a saldem na úrovni -40 mld. Kč. Návrh rozpočtu si stanovil několik zásadních priorit, mezi které patří například navýšení důchodů, rodičovského příspěvku, nebo platů ve školství. Vláda také počítá s vyšší podporou výzkumu a pokračuje v soustavném navyšování investic.
Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 mld. Kč na celkových 509,4 mld. Kč, a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. Po tomto navýšení dosáhne průměrný starobní důchod 14 358 Kč.
V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020.
V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 %. Na konci roku 2021 budou učitelé vydělávat v průměru přes 45 tisíc korun, což byl i závazek ve vládním programovém prohlášení.
Co se týká navýšení platů, tak ministryně financí Alena Schillerová navrhuje jejich zvýšení o 2 %.
Zaměstnavatelé: souhlasíme s růstem platů o 2 %
Na návrh rozpočtu následně jako první reagovali zaměstnavatelé. Prezident svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák sdělil, že je velmi pozitivní, že ekonomika šlape a že jsme jednou z nejméně zadlužených zemí v rámci EU. Ale příští rok se jeví jako problematický, velmi těžce se odhadují například dopady brexitu nebo politická rozhodnutí amerického prezidenta ve vztahu k mezinárodním smlouvám.
Ideální by bylo, aby při současném hospodářském růstu byl rozpočet vyrovnaný. Za nejdůležitější považují podporu investic.
Co se týká platů, tak souhlasí s nárůstem navrhovaným ministryní financí, což znamená zvýšení o 2 %.
Podporují zvýšení platů pedagogů.
Podporují také zeštíhlení státní správy, ale nepodporují plošné snižování počtu zaměstnanců.
Na jeho vystoupení navázal za Zemědělský svaz ČR Martin Pýcha, který se zabýval dotacemi pro zemědělství a jejich snížením, se kterým zaměstnavatelé nesouhlasí. Dále připomněl nutnost nesnižovat počty zaměstnanců v klíčových institucích, jako jsou například celní správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Zástupce hospodářské komory se vyjádřil, že růst platů by měl být pouze na úrovni inflace.
Dalším vystupujícím byl ministr průmyslu Karel Havlíček, který připomněl minulá rozhodnutí, která musí rozpočet akceptovat. V současné době vrcholí podpora solárních zdrojů, která byla nesystémová. Česká republika také musí plnit své závazky a například zvýšit objem financí do armády. Rozpočet nese „zátěž a břímě“ dřívějších politických rozhodnutí, která nás dnes velmi zatěžují.
Středula: platy je třeba zvýšit minimálně o 8 %
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že odbory za pozitivní považují, že vláda návrh rozpočtu projednává se sociálními partnery a že návrh bude znovu projednán v září, kdy bude možné reagovat na aktuální ekonomickou situaci.
Odbory navrhují několik možností navýšení příjmů státního rozpočtu.
Jedná se o možnost upravit zdanění u osobních automobilů využívaných pro podnikatelské účely daní z příjmu a DPH.
Z pozice ČMKOS a jejích priorit je možno pozitivně hodnotit především přístup vlády v otázce důchodů a nárůstu platů ve školství.
Negativně ČMKOS hodnotí velmi nízký růst platů mimo školství na úrovni předpokládaných 2 %. Ten bude velmi pravděpodobně znamenat maximálně reálnou stagnaci platů ve veřejném sektoru (mimo školství).
Předseda Středula připomněl, že zvýšené platy mají prorůstový charakter a že odbory požadují zvýšit platy minimálně o 8 %.
Dále se vyjádřil ke zdravotnictví a podpořil požadavek OS na zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Nesouhlasil s plošným snižováním počtu zaměstnanců.
Žitníková: je nutné zvýšit výdaje na zdravotnictví na průměr OECD
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se znovu vrátila ke zdravotnictví (podrobně o zdravotnictví viz samostatný článek).
● Odbory opakovaně konstatují, že klesá celkový podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, což je pro ně nepřijatelné.
● V době ekonomické prosperity se podíl výdajů na zdravotnictví na HDP za posledních 5 let propadl skoro o jedno procento!
● České zdravotnictví je v porovnání se zeměmi OECD více než 2 % pod jejich průměrem.
● Odbory požadují do konce volebního období současné vlády zvýšit objem financí do zdravotnictví na průměr OECD, tedy na 9 % HDP.
● Proto odbory, stejně jako pracovní skupina OECD, konstatují, že jedním ze základních stabilizačních prvků financování českého zdravotnictví jsou platby státu za jeho pojištěnce. Opakovaně navrhují, aby platba státu za jeho pojištěnce měla shodné parametry, jako platba pojistného osob bez zdanitelných příjmů, tedy aby se odvíjela od minimální mzdy.
Vzhledem k časovému limitu odbory nechápou postoj Ministerstva financí, které je stále v neshodě s Ministerstvem zdravotnictví.
● Při přípravě státního rozpočtu odbory požadují do střednědobého výhledu zakomponovat finanční dopady zvýšení plateb za státní pojištěnce.
● Připomínají, že současný systém zdravotní péče, její rozsah a nárok pacienta je za stávajících finančních objemů neudržitelný.
● Zvýšení prostředků proto požadují do všech segmentů zdravotnictví: do nemocnic, ambulantní péče, domácí péče, zdravotnické záchranné služby, zdravotních ústavů a hygienické služby, lázeňství.
● Požadují, aby se vláda zabývala i dalšími doporučeními odborů a OECD ve vztahu k navýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění, například aby se z připravovaných daní z tabáku, alkoholu a piva část výnosů alokovala do příjmů zdravotního pojištění.
Dále se předsedkyně OS vyjádřila ke kapitole Ministerstva zdravotnictví.
● Odbory navrhují upravit příspěvek pro hygienickou službu a zdravotní ústavy tak, aby tyto instituce mohly plnit zákonem svěřené činnosti. Odbory upozorňují, že letos v souvislosti se zvýšení platů chybí v rozpočtu výše uvedených organizací zhruba 330 mil. Kč – kvantifikováno podklady z jednotlivých zařízení. Ministerstvem zdravotnictví to nebylo rozporováno. Odbory problém řešily i s ministryní financí, dodnes bohužel není vyřešeno.
Další připomínka se týkala sociálních služeb.
Předsedkyně OS sdělila, že podle názoru odborů je nutné pro příští rok do kapitoly 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli „Neinvestiční nedávkové transfery“ zakomponovat vyšší částku, než je v letošním roce, a to minimálně ve zvýšení o 5 mld. Kč.
Každoročně se z nepochopitelných důvodů opakuje složitá situace v sociálních službách, kdy částky na dotace pro poskytovatele sociálních služeb jsou podfinancované a v průběhu roku je nutné přistupovat ke zvýšení uvedeného ukazatele. Sociální služby jsou v nejistotě a jejich financování není systémové.
Zvýšení financí umožní další rozvoj sociálních služeb a realizaci navýšení platů a mezd pro zaměstnance v sociálních službách, které je zakomponováno v programovém prohlášení vlády a které vychází z volebního programu hnutí ANO.
● Pokud se mají zaměstnanci v sociálních službách v odměňování přiblížit ke zdravotnictví, tak je bezpodmínečně nutné řešit jejich platové a mzdové ohodnocení. V roce 2018 byla průměrná mzda v sociálních službách 27 391 Kč, v národním hospodářství 31 516 Kč. Rozdíl v odměňování mezi zaměstnanci v sociálních službách a v národním hospodářství je mínus 4125 Kč. Tato průměrná mzda se od průměrné mzdy ve zdravotnictví vzdaluje.
● V souvislosti s navyšováním platů předsedkyně OS upozornila také na problém nízkých platů zaměstnanců v kultuře a na opakované přísliby vlád zrušit základní tabulku – přílohu č. 1 nařízení vlády 341/2016 Sb. Stejně jako zaměstnanci v sociálních službách měli příslib navýšení platů, tak také zaměstnanci v kultuře již dlouhá léta na své zvýšení čekají. Jedná se většinou o vysokoškolsky vzdělané pracovníky a jejich platy jsou nedůstojné.
Poslední vyjádření předsedkyně OS se týkalo návrhu Ministerstva financí na snížení počtu zaměstnanců.
● Odbory zásadně nesouhlasí s plošným snižováním počtu zaměstnanců ve státní správě. Konkrétně upozorňují, že například Ministerstvo zdravotnictví není schopné kvalitě vykonávat své činnosti v určitých oblastech, které jsou velmi důležité. Jako příklad uvádějí oddělení pro kontrolu přímo řízených nemocnic, které je dlouhodobě personálně poddimenzované.
● Velmi negativní vliv by mělo snížení počtu zaměstnanců v oblasti hygienické služby. Snížení počtu zaměstnanců v oblasti hygienické služby ohrožuje ochranu veřejného zdraví, což může mít velmi negativní dopad na hygienicko-epidemiologickou situaci obyvatelstva. Česká republika se musí bránit šíření zavlečených nemocí (ptačí chřipka, prasečí chřipka, ebola), vrací se vymýcené nemoci (spalničky, TBC). Nedostatečná kontrola hygienicko-epidemiologických režimů a řešení pouze důsledků bude pro státní rozpočet v tomto případě nepochybně dražší než řádné profinancování služby.
Odbory připomínají, že oblast hygienické služby již v minulosti prošla mnoha restrukturalizacemi a pokud bychom porovnali počty zaměstnanců (odborníků) v řádu 15 let, tak zjistíme, že snížení počtu zaměstnanců je téměř padesátiprocentní, což mělo významné dopady do celkové koncepce hygienické služby, kdy část její kompetence přebraly jiné úřady nebo soukromé firmy.
● Odbory důrazně upozorňují, že na jednotlivých hygienických stanicích jsou odborní pracovníci na některé činnosti např. na epidemiologii v počtu jeden! Budeme jim snižovat úvazky? V těchto případech by stát svým postupem docílil zrušení činnosti, a to odbory považují za hazard s veřejným zdravím. Stát si stanovil rozsah činností a ty nelze vykonávat bez lidí.
● Odbory konstatují, že plošné snížení počtu zaměstnanců potenciálně ohrožuje výkon státní správy.
Jako další negativní příklad dopadů plošného snížení počtu zaměstnanců odbory uvádějí možné negativní dopady v případě Státního úřadu inspekce práce: V tomto případě se nedá předpokládat rušení míst například právníků či provozních zaměstnanců (ta byla redukována v předcházejících letech), takže největší dopad by zřejmě byl do pracovních míst inspektorů.
Snížení celkového počtu o 3 % znamená zrušení 24 pracovních míst inspektorů, počet inspektorů by se snížil o 4,4 %.
Snížení celkového počtu míst o 5 % znamená zrušení 40 pracovních míst inspektorů, počet inspektorů by se snížil o 7,3 %.
Snížení celkového počtu míst o 10 % znamená zrušení 80 pracovních míst inspektorů, počet inspektorů by se snížil o 14,6 %.
Snížení pracovních míst v oblasti SUIP by zcela jistě přineslo problémy v oblasti BOZP – například prodloužení šetření pracovních úrazů a snížení jejich prevence, déle by se nepochybně vyskytly problémy v oblasti postihování nelegálního zaměstnávání. Snížení počtu kontrol se samozřejmě také odrazí v příjmech státního rozpočtu. I v tomto případě odbory varují před negativními dopady.
Schillerová: růst platů o 2 % je objektivní
Na vystoupení předsedkyně OS reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která sdělila, že v sociálních službách připravuje změnu financování a novelu zákona. Základní parametry změn budou představené na kulatém stole MPSV.
Následně vystoupila ministryně financí Alena Schillerová, která státní rozpočet přirovnala k hospodaření v domácnosti. Doma si také nemůžeme dovolit utratit více, než máme. Každý si stanovujeme jednotlivé priority a ty byly představené.
Rozpočet je politický nástroj k prosazení priorit. Ona sama za sebe by v žádném případě nesouhlasila se zvýšením schodku rozpočtu, a to přesto, že náš deficit je jeden z nejnižších v Evropě.
Za Ministerstvo financí je rozpočet reálný, a to jak na příjmové, tak výdajové stránce. Platy ve výši růstu 2 % jsou objektivní.
K návrhu ČMKOS na zastropování odpisů cen aut a odečtům DPH Ministerstvo financí sděluje, že to není jednoduché, musela by se vyjednat výjimka v rámci směrnice EU. Připouští, že dříve toto opatření fungovalo, ale bylo zrušeno pravicovými vládami.
Premiér: nejdůležitější jsou příjmy
Závěr k bodu pronesl premiér, který sdělil, že nejdůležitější jsou příjmy a ty je třeba řešit.
Co se týká platů, tak jednání budou určitě probíhat, musí se sejít koaliční rada a následně se bude řešit s odbory.
V dalších bodech jednání se sociální partneři zabývali plněním opatření v boji proti suchu, opatřeními pro řešení kůrovcové kalamity, dalšími postupy v oblasti digitální agendy a zajištěním prioritních staveb v oblasti dopravní infrastruktury.
Další jednání tripartity bude v září a na jeho programu bude znovu návrh státního rozpočtu.
Foto www.tripartita.cz
