Dne 2. listopadu 2020 se uskutečnilo již 155. jednání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), a to z epidemiologických důvodů opět prostřednictvím videokonference. Jednání vedl premiér Andrej Babiš. Nejdříve se sociální partneři zabývali vyhodnocením aktuálně přijímaných opatření v souvislosti s dopady koronavirové krize.
Opatření v souvislosti s epidemií COVID-19
Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček informoval o ekonomických opatřeních, kterými se vláda snaží podpořit podnikatelský sektor, ministryně financí Alena Schillerová uvedla ekonomické souvislosti a ministr zdravotnictví Jan Blatný doplnil aktuální protiepidemická opatření. Explicitně zmínil připravované testování zaměstnanců a klientů v sociálních službách a jeho informace doplnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Všechna rozhodnutí a opatření jsou uvedena na webech jednotlivých ministerstev a vládní opatření na webu vlády.
Zaměstnavatelé vznesli dotazy k možnému rozvolňování opatření a připomněli, že i oni preferují ochranu životů lidí. Dále položili dotaz na odměny zaměstnanců ve zdravotnictví.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková doplnila, že všechny nemocnice obdržely slíbené finanční prostředky na mimořádné odměny. Situace v nemocnicích je v současné chvíli vážná, a to rovněž z důvodu nedostatku personálu, přitom se ještě dá očekávat dramatický nárůst počtu pacientů vzhledem k růstu pozitivních případů v minulém týdnu. Proto nyní není na místě hovořit o uvolňování přijatých opatření. Vzhledem ke zkušenostem zejména z menších nemocnic požádala Ministerstvo zdravotnictví o vydání metodického doporučení týkajícího se používání osobních ochranných pomůcek a požádala také o dohled nad dodržováním pravidla, že pozitivně testovaný zdravotník nesmí vykonávat práci. V souvislosti se současnou situací sdělila, že by zřejmě bylo vhodné upravit vyhlášku o FKSP a závěrem požádala o prodloužení platnosti voucherů na lázeňské pobyty.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný potvrdil predikce, že i při částečném zlepšení situace se nedá předpokládat bezprostřední pokles počtu hospitalizovaných. Zatížení nemocnic a zdravotnického personálu není rovnoměrné, proto jsou přijímána opatření směřující k redistribuci lidských zdrojů. Ministerstvo zdravotnictví se staví proti výkonu práce pozitivně testovaných zdravotníků, to se však netýká osob, které jsou v pracovní karanténě z důvodu kontaktu s nakaženou osobou.
Návrh stavebního zákona
Ředitelka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Žanet Hadžić ve druhém bodě jednání informovala, že návrh stavebního zákona a doprovodného změnového zákona bude projednán v Poslanecké sněmovně dne 5. listopadu 2020. V současné době je připravován komplexní pozměňovací návrh, který se týká zejména úpravy státní stavební správy. Hlavní změna spočívá ve vrácení pravomocí kompletně do rukou státu, předpokládá se zachování vícestupňové soustavy stavebních úřadů pod vedením Nejvyššího stavebního úřadu a vytvoření specializovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval o významných stavbách včetně staveb liniových. V rámci státní stavební správy by mělo být možné sdílení úředníků k zamezení jejich možného nedostatku na některých stavebních úřadech.
Zaměstnavatelé návrh podpořili.
Odbory jsou obezřetné. Předseda ČMKOS Josef Středula opakovaně požádal o provedení zkušebního testu celého systému ještě před nabytím účinnosti nového zákona, aby bylo prověřeno, zda je možné nový systém obejít a stavební řízení opět zkomplikovat. Současně upozornil na možné problémy s přesunem zaměstnanců ze samosprávy do státní správy.
Útlum těžby uhlí a sociální opatření
Ve třetím bodě si přítomní vyslechli informace, jaká sociální opatření se připravují v souvislosti s útlumem těžby uhlí.
Ministr Karel Havlíček představil aktuální stav oblastí, v nichž dochází k útlumu těžby uhlí, tedy Sokolovska a OKD. Sdělil, že v obou uvedených lokalitách jsou implementována legislativní opatření umožňující vyplácet propouštěným horníkům kompenzační příspěvky ve výši 5300 Kč, respektive 8000 Kč v horizontu několika let. Klíčové je propouštěné zaměstnance umístit na trhu práce, přičemž aktuálně jde přibližně o 1400 osob.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že za tímto účelem vytvořil Úřad práce kontaktní místa přímo u dotčených firem a zřídil mobilní poradny Úřadu práce.
Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička poděkoval za schválení příslušných legislativních opatření i za spolupráci při umísťování zaměstnanců a upozornil, že do problémů se mohou dostat i další firmy, které jsou na těžbu uhlí svou činností navázány.
Předseda ČMKOS Josef Středula jeho sdělení doplnil a upozornil na širší kontext zasažených regionů a naléhavou potřebu investic v těchto oblastech a požádal o podávání průběžných informací o průběhu realizace opatření na jednání tripartitního pracovního týmu pro místní rozvoj a fondy EU, případně i na plenárních schůzích tripartity. Sdělil, že dle názoru odborů rozdělování prostředků z jednotlivých finančních nástrojů nesmí ve svém důsledku vést k dalším nerovnostem v rámci ČR.
Zaměstnavatelé následně požádali o průběžné informování o čerpání prostředků z programu RE:START.
Valorizace příplatků
Dalším rozsáhlým tématem, jež tripartita projednala, a to bohužel bez závěru, byla valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Dana Roučková představila předložený materiál, který rozpracovává tři varianty možného zvýšení příplatků o 25 % nebo 50 % u obou hranic, variantu diferencovaného zvýšení spodní a horní hranice a variantu paušálního zvýšení o 2000 Kč.
Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek materiál okomentoval a připomněl, že částky jsou nízké a před jejich valorizací je nezbytné zvýšit jejich úroveň na hranici, která bude odpovídat náročnosti práce. Asociace samostatných odborů navrhuje zvýšit hranice příplatků o 2000 Kč.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák upozornil, že zaměstnavatelé souhlasili s poskytnutím mimořádných odměn v resortu zdravotnictví. S předloženým materiálem, tedy plošným navýšením, však zaměstnavatelé zásadně nesouhlasí.
Ministryně financí Alena Schillerová sdělila, že návrh státního rozpočtu s úpravami v oblasti platů nepočítá, a proto nepodpořila ani navrhované zvyšování příplatků.
Předsedkyně Dagmar Žitníková připomněla, že MPSV navrhované zvýšení, a to jak o 25, tak o 50 % představuje v reálu zvýšení pouze o stokoruny. Je nutné míru rizika ocenit adekvátně.
Předseda ČMKOS Josef Středula upozornil, že předmětem jednání je příplatek pro zaměstnance s vysokou mírou neuropsychické zátěže nebo s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví. Mělo by dojít k valorizaci, aby byla tato skutečnost zohledněna v odměňování.
Zvýšení minimální mzdy
Na závěr se znovu vzrušeně diskutovalo o růstu minimální mzdy. Všechny strany zopakovaly své postoje a návrhy.
Zaměstnavatelé růst minimální mzdy a zvláště zaručené mzdy odmítají.
Odbory požadují zvýšení minimální mzdy o 1600 Kč.
Vláda čeká, že se dohodnou sociální partneři.
K dohodě nedošlo, o zvýšení minimální mzdy a úpravě zaručených mezd rozhodla vláda. Minimální mzda se od 1. ledna 2021 zvýší o 600 Kč na částku 15 200 Kč.
Odbory toto navýšení považují za nedostatečné.
Příští termín jednání tripartity je stanoven na pondělí 14. prosince.