Tripartita jednala o rozšíření tzv. programu Antivirus a o zvýšení zvláštních příplatků

V pondělí 25. května se formou videokonference uskutečnila 152. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity). Obsahem jednání byly dva hlavní body. V prvním sociální partneři hodnotili aktuálně přijímaná opatření v souvislosti s dopady koronavirové krize. Základem byl podkladový materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, ve kterém bylo navrženo rozšíření tzv. programu Antivirus. Návrh předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a je předmětem jednání vlády a následně Poslanecké sněmovny.

Citace z materiálu z důvodové zprávy:

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla realizována řada omezujících opatření, která mají a nadále budou mít negativní dopad na velký počet podnikatelských subjektů, zejména došlo k omezení nebo zastavení provozu a obchodní činnosti velkého počtu těchto subjektů. Došlo také k velkým změnám v chování spotřebitelů a ani po obnovení činnosti se ekonomická situace mnoha podnikatelských subjektů dostatečně nezlepšuje.

U mnoha zaměstnavatelů došlo k tak výraznému propadu tržeb, že se dostávají se do problémů nejen s likviditou, ale i s pokrytím svých nákladů. Doposud již bylo schváleno několik vládních opatření, jejichž cílem je likviditu a ekonomickou situaci postižených subjektů podpořit. Jako první účinný nástroj byl aplikován program refundace náhrad mezd vyplácených zaměstnavateli za zaměstnance zaměstnancům v pracovním poměru, u kterých byla uplatněna překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 ZP zákoníku práce nebo z důvodu karantény podle § 192 téhož zákona. Ne pro všechny zaměstnavatele je však program úhrady nákladů v souvislosti s překážkou v práci vhodný. Pro menší zaměstnavatele je obtížné při využití institutu překážky v práci zajistit zastupitelnost ve specializovaných činnostech.

Pro opětovný rozjezd činností zaměstnavatelů je zpravidla také potřebná stálá přítomnost zaměstnanců na pracovišti. Současná ekonomická situace bude mít negativní vliv na zaměstnanost. Aby byl tento vliv co nejmenší, je proto nutné přijmout i opatření na podporu udržení zaměstnanců v pracovní aktivitě a tím maximálně omezit potřebu propouštění zaměstnanců.

Z důvodu výše uvedené situace zaměstnavatelů se navrhuje podpořit zaměstnavatele univerzálním nástrojem, kterým je prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v pracovním poměru. V období obnovování činnosti podnikatelských subjektů je vhodnější, aby opatření podpory nebylo plošně vázáno na podmínky, že zaměstnanci nevykonávali či nemohli vykonávat práci. Předloženým zákonem se navrhuje zaměstnavateli jako poplatníkovi prominout placení pojistného za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Podmínky nároku na toto prominutí jsou nastaveny tak, aby se zaměstnavatelé snažili zachovat zaměstnanost u svých zaměstnanců.

Z důvodu co nejrychlejšího efektu podpory i z důvodu právní jistoty nároku na ně se podmínky nároku na prominutí pojistného v daném kalendářním měsíci budou posuzovat v každém měsíci zvlášť. Základní podmínkou pro tuto pomoc zaměstnavatelům je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil v tomto ekonomicky nepříznivém období zaměstnanost a zároveň nesnížil objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům (ne o více než 10 % oproti stavu v únoru 2020). Podporuje se tím zachování zaměstnanosti na začátku období po uvolnění striktních opatření proti šíření nákazy novým koronavirem“.

Materiál uvedl premiér Andrej Babiš, který vyzval přítomné k diskuzi.  Nutno sdělit, že debata byla obsáhlá a sociální partneři nebyli spokojení ani na jedné straně.

Zaměstnavatelé požadovali materiál rozšířit o možnost čerpání pro velké firmy.

Odbory poukázaly na nesystémovost opatření, kdy pomoc bude plošná a neplacení pojistného ohrozí důchodový systém.

Na objemu pomoci se neshodli ani vládní ministři. Ministryně Jana Maláčová upřesňovala důvody podpory, ministryně financí Alena Schillerová návrh posuzovala jako nesystémový. Premiér v nadsázce sdělil, že strany si vyměnily role. Zaměstnavatelé a ČSSD prosazují levicová řešení a odbory se spolu s ANO staví na stranu liberálnějšího postupu.

Závěr je ten, že materiál projedná vláda a na základě dalších analýz, které má připravené MPSV, rozhodne.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková ocenila přístup vlády k podpoře firem a dalších pandemií postižených subjektů a osob. Poděkovala vládě také za podporu poskytovatelů sociálních služeb a za zvýšení plateb za státní pojištěnce. Dodala, že finance za zvýšené platby státu za jeho pojištěnce je ovšem potřeba dostat k poskytovatelům zdravotní péče. Sdělila, že je nezbytně nutné přes kompenzační vyhlášku podpořit jednotlivé segmenty, kdy výpadky příjmů za odloženou zdravotní péči ohrožují například fungování lázní, léčeben pro dlouhodobě nemocné a část nemocnic. Je třeba řešit také zvýšené náklady domácí péče a hospiců, které se v domácím prostředí postaraly o část pacientů.

Připomněla, že základem zvládnutí pandemie byla obětavá práce zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. V kontextu toho ocenila přístup vlády, zvláště ministryně Jany Maláčové, k zaměstnancům sociálních služeb. Ocenila také rozhodnutí vlády finančně odměnit zdravotnické pracovníky zdravotnických záchranných služeb.

Ve druhém bodě se sociální partneři zabývali návrhem Asociace samostatných odborů ČR na zvýšení zvláštních příplatků, který zpracovalo MPSV.

Návrh uvedl náměstek ministryně Petr Hůrka, který sdělil, že MPSV souhlasí s názorem, že zvláštní příplatek je potřeba valorizovat a navrhuje valorizaci ve dvou variantách: zvýšení o 25 %, nebo zvýšení o 50 % jednotlivých příplatků a rozpětí.

Na vystoupení reagoval předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který sdělil, že návrh je neakceptovatelný a navýšení v přepočtu na hodiny představuje haléřové položky.

Ministryně Jana Maláčová uvedla, že by také chtěla vyšší nárůsty, ale v procentech se jedná o nejvyšší zvýšení za dobu fungování příplatků.

Předseda ČMKOS Josef Středula navrhl, aby se sociální partneři ke zvláštním příplatkům vrátili na příštím jednání. 

Premiér Andrej Babiš bod přerušil do příštího jednání pléna tripartity.

Ke slovu se posléze dostala také předsedkyně OS Dagmar Žitníková, která se vrátila k návrhu na zvláštní příplatky / odměny pro zaměstnance nemocnic, jak je předložily odbory. Sdělila, že příplatky je nutné řešit systémově a že v současné době systémové řešení chybí. U zvláštních odměn nepostupovaly systémově ani fakultní nemocnice, každá za stejnou práci ohodnotila zaměstnance jinak, jinou výší. Odbory zaslaly do nemocnic dotazníky a ty prokázaly, že v polovině nemocnic žádné odměny nikdo neobdržel.

Předsedkyně Žitníková proto apelovala na premiéra, aby hledal koncepční řešení. 

Podobné články

Aktuality 22. 2. 2024 / 15:25

Práva odborových organizací

Práva odborových organizací upravuje zákoník práce, a to v paragrafech 276 až 299 zákoníku práce. Jde o právo na informace, projednání, spolurozhodování, kontroly, na kolektivní vyjednávání a kontroly nad stavem BOZP.

Aktuality 21. 2. 2024 / 19:40

Výpověď bez udání důvodu? Pro odbory NEPŘIJATELNÉ!

Naše vláda má „výborné“ poradce. Jejich návrhy na nás denně vypadávají z médií. Leckoho překvapí a zaskočí. Ovšem pro odboráře, kteří mají paměť, se nejedná o nic nového.

Aktuality 21. 2. 2024 / 19:29

Petice proti vyhazovu z práce bez udání důvodu

Vláda dostala doporučení od svých „odborníků“, jak zpružnit český trh práce. Neoliberální ekonomové ohánějící se demokracií nás chtějí vrátit víc než o sto let zpátky. Doporučují uzákonit výpověď bez udání důvodů.

Načíst další
 
Napište nám