V Lichtenštejnském paláci se v pondělí 29. května 2017 uskutečnilo čtvrté letošní zasedání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů. Následně se Rada hospodářské a sociální dohody ČR sešla na jednání se zástupci krajských tripartit. Hlavními tématy samostatného jednání tripartity bylo navýšení minimální mzdy, čerpání prostředků z evropských fondů, plán podpory malých a středních podniků i opatření na pomoc Moravskoslezskému, Karlovarskému a Ústeckému kraji.
Zvýšení minimální mzdy
V prvním bodě jednání se velmi bouřlivě diskutovalo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s návrhem na zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč.
Odbory navrhují zvýšení na 12 500 Kč.
Zaměstnavatelé navrhli 11 800 Kč.
Každá strana sdělila své argumenty.
MPSV chce docílit přiblížení ke 40 % průměrné mzdy.
Premiér Bohuslav Sobotka připomněl, že v roce v 2014, když vláda přebírala stát, byl poměr 31 %. Bývalé pravicové vlády minimální mzdy nezvyšovaly, a tak se mnoho lidí pohybovalo na hranici chudoby. Mzdová konvergence a růst minimální mzdy jsou velmi důležité.
Odbory připomněly, že opakovaně požadovaly zvýšení minimální mzdy i v dobách pravicových vlád, toto nebylo akceptováno, a to ani zaměstnavateli. Nynější zvyšování vzhledem k růstu ekonomiky není problematické. Společným zájmem všech by mělo být docílení situace, kdy se lidem žijícím z minimální mzdy nebudou muset vyplácet sociální dávky.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomněl, že na Slovensku se diskutuje o minimální mzdě ve výši 500 euro, čehož my nedosahujeme.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková sdělila, že s výší minimální mzdy roste i úroveň zaručené mzdy, což je velmi významné. Zvyšování úrovně mezd snižuje procento lidí, kteří jsou řazeni do kategorie pracující chudoby a mělo by být zájmem nás všech zvyšovat životní úroveň lidí.
Zaměstnavatelé namítali, že navrhovaný nárůst je problematický, odrazí se na existenci malých živnostníků a firem. Obávají se zániku malých obchůdků a restaurací. Navrhují růst o 800 Kč, a to jak v roce 2018, tak v roce 2019. Dále se zástupce zaměstnavatelů dotázal, zda návrh na zvýšení o 1200 Kč je návrhem vlády. Za KDU-ČSL odpověděl ministr zemědělství Marian Jurečka, že není. KDU-ČSL by chtěla zvýšit o 1000 Kč. Premiér sdělil, že o růstu minimální mzdy rozhodne vláda.
Závěrem se sociální partneři shodli na tom, že by se pro růst minimální mzdy měl vypracovat algoritmus, který bude předvídatelný a transparentní.
Čerpání prostředků z evropských fondů
Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj sdělil, že od začátku programového období 2014–2020 k 31. březnu 2017 bylo vyhlášeno za všechny programy 480 výzev s alokací 505,5 mld. Kč, což představuje 83 % hlavní alokace, která je 609,4 mld. Kč. V rámci vyhlášených výzev byla do konce března 2017 vydána rozhodnutí o poskytnutí podpory v celkové výši 149,4 mld. Kč. Příjemcům bylo do konce března 2017 proplaceno 39,7 mld. Kč.
Zaměstnavatelé a odbory opět upozornili na nutnost čerpání finančních prostředků, na zakomponování podpory podniků a firem do státního rozpočtu a také na udržitelnost projektů.
Akční plán podpory malých a středních podnikatelů představil zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu. Plán podrobně řeší problematiku podpory technického vzdělávání, otázku výzkumu, vývoje a inovací či záležitost technologie 4.0. Dále se zabývá podporou venkova a národním inovačním fondem. V neposlední řadě řeší otázku úvěrových a záručních finančních nástrojů k podpoře malých a středních podnikatelů.
Odbory i zaměstnavatelé sdělili, že plán je zpracován dobře, ale je důležité ho realizovat. Připomněli, že místo plánu opakovaně navrhovali vytvořit hospodářskou strategii ČR.
Zaměstnavatelé upozornili, že velkým problémem je nedostatek pracovníků a jejich vzdělání.
Odbory v této souvislosti znovu připomněly nutnost zaměstnance zaplatit. Nízké mzdy nejsou motivací k obsazování některých pracovních míst, takže zvýšení minimální mzdy je významnou pobídkou k práci.
Předsedkyně Dagmar Žitníková zdůraznila, že je nutné, aby plány měly konkrétní podobu, a že se můžeme formami podpory inspirovat u zahraničních sousedů. Jako příklad uvedla podporu na Slovensku: Slovenská republika má velmi dobře zpracovanou podporu firem v hotelnictví, a to prostřednictvím podpor programů pro seniory.
Opatření na pomoc Moravskoslezskému, Karlovarskému a Ústeckému kraji
Premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že vláda od začátku svého funkčního období přijímá řadu opatření na pomoc znevýhodněným krajům. Ve spolupráci byl zpracován Akční plán strategie hospodářské restrukturalizace regionů, který je souborem konkrétních kroků na restrukturalizaci Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Plán obsahuje celkem 67 opatření, 54 společných pro všechny tři kraje, 3 specifické pro Moravskoslezský kraj a 10 specifických pro Ústecký a Karlovarský kraj. Patří mezi ně například podpora modernizace technologií firem k růstu podnikání a proniknutí na nové trhy, posílení kanceláří CzechInvestu a regenerace území silně zasaženého těžební a průmyslovou činností.
Zaměstnavatelé i odbory zpracování plánu velmi ocenili. Dle obou sociálních partnerů je ovšem nezbytné, aby stát plán podpořil finančně. Dále sociální partneři upozornili na to, že by plán neměl podléhat politickým vlivům a měl by být realizován všemi politickými reprezentacemi. Podpora regionů je důležitá a není možné, aby se politici „handrkovali“ o jeho plnění.
Předseda ČMKOS Josef Středula upozornil, že je důležité, aby byly v plánu stanovené priority. V Ústeckém kraji by měl být dán důraz na těžbu lithia a k tomu by měla směřovat konkrétní opatření. Středula sdělil, že na základě negativních zkušeností, které máme s těžbou jiných nerostů z různých soukromých obchodních firem, by se měla velmi vážně zvážit možnost těžby prostřednictvím státní firmy.