Velmi nabitý program jednání měla v pondělí 1. prosince tripartita. Sociální partneři se v letošním roce scházeli měsíčně, mimořádně v daném měsíci i dvakrát, ovšem problémů, na které zadělala vláda Petra Nečase, je stále velmi mnoho. Tato informace ostatně na jednání tripartity zazněla několikrát a především ze strany zaměstnavatelů.
V prvním bodě tripartita projednala energetickou a surovinovou koncepci. Od odborů a zaměstnavatelů opakovaně zaznělo, že by se do plnění koncepce měly zapojit především české firmy, a tím by se především posílila česká ekonomika. Strana zaměstnavatelů připomněla např. stavbu jaderné elektrárny Dukovany, která probíhala ryze v gesci českých firem.
Dalším projednávaným bodem, který je téměř „trvalkou“, byla informace o čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Zde opakovaně zazněla kritika na nepřipravené prostředí z minulých let a informace o maximálním úsilí této vlády vyčerpat co nejvíce prostředků. Odhad je, že za letošní rok nedočerpáme 19 mld. Kč. Příští rok by tato částka měla klesnout na 4,9 mld. Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně školí lidi v regionech, poskytuje poradenské služby. Zaměstnavatelé připomněli, že fondy se v minulých letech nečerpaly hlavně z důvodu finančních bariér, Nečasova vláda zmrazila pobídky ze státního rozpočtu.
Předseda OS Stavba ČR Stanislav Antoniv připomněl kritickou situaci ve stavebnictví, kterou řešíme dodnes.
Dalším projednávaným bodem byla koncepce informačních technologií a propojení systémů IT ve státní a veřejné správě. IT technologie a jejich nákupy označil ministr financí Andrej Babiš za největší tunely. Materiál popisuje, že máme 5932 systémů, které nás stály 192 mld. korun, ale systémy vzájemně nekomunikují, data se předávají ručně. Na nápravě dnes intenzivně pracují ministerstva vnitra a obchodu, byla vytvořena zvláštní rada a sociální partneři požádali o zapojení do procesu restrukturalizace IT.
Posledním projednávaným bodem bylo úrazové pojištění a jeho další fungování. V této otázce je mezi odbory a zaměstnavateli neshoda. Odbory prosazují veřejnoprávní pojišťovnu, která by řešila i otázku bezpečné práce a prevenci, zaměstnavatelé plédují za komerční pojišťovny. O dalším směřování rozhodne vláda.
Tripartita měla dále k dispozici pro informaci materiál o situaci ve zdravotnictví. Na jednání předsednictva bylo dohodnuto, že zdravotnictví bude projednáno na první tripartitě v roce 2015. Vzhledem k informacím od zaměstnavatelů k tomuto bodu vystoupila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. V materiálu Ministerstva zdravotnictví se uvádí, že zvýšení platů a mezd je zabezpečeno, ale zaměstnavatelé tvrdí, že úhradová vyhláška (její verze aktuální ke dni jednání tripartity) neumožňuje avizované zvýšení. Odbory a zaměstnavatelé žádají o rychlé jednání o úhradové vyhlášce a naplnění slibů zvýšení platů a mezd.
Předsedkyně Žitníková dále vystoupila v bodě různé s požadavkem odborových svazů veřejných služeb, aby byla do novely zákoníku práce zahrnuta úprava, že platové tarify lze zaměstnancům přiznat minimálně ve výši, která jim náleží podle délky odpracované praxe – tedy že pásmové odměňování lze uplatnit pouze ve prospěch zaměstnance.
Po jednání tripartity jsme dostali informaci, že Ministerstvo zdravotnictví upravilo úhradovou vyhlášku pro akutní lůžkovou péči dle návrhu sociálních partnerů. V jednání je úhrada péče dlouhodobé a úhrada pro sestry v sociálních službách.
V úterý 2. prosince se konalo jednání nejprve s náměstkem ministra zdravotnictví Tomem Philippem a následně s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, na kterém bylo předsedkyni OS Dagmar Žitníkové a zástupcům Asociace českých a moravských nemocnic potvrzeno, že úhradová vyhláška pro oblast akutní lůžkové péče je zpracována podle doporučení Asociace českých a moravských nemocnic a že zvýšení úhrad je zaručeno pro všechny nemocnice ve výši 100 % úhrad roku 2014 + další 3 %, která jsou na zvýšení platů a mezd. Asociace českých a moravských nemocnic se zavázala, že vydá doporučení svým členským organizacím, aby zvýšily mzdy zaměstnanců o 5 %.
Nedořešená zůstala část úhradové vyhlášky pro následnou péči, ke které se Ministerstvo zdravotnictví a sociální partneři vrátí až po uzávěrce Bulletinu.
Podle sdělení zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví je tato část nemocnic teoreticky finančně saturována. Podle Asociace českých a moravských nemocnic záleží na tom, jak se finance dostanou k poskytovatelům a jaká bude právní garance, že poskytovatelé peníze dostanou.
Poskytování zdravotní péče v sociálních službách a jejich úhrada bude, stejně jako úhrady v dlouhodobé péči, předmětem dalších jednání, a to ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a zástupci krajů.