V důsledku přijetí zákona č. 210/2017 Sb., kterým se podstatně změnil zákon č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), je nutné zkontrolovat a upravit znění mnohých kolektivních smluv.
Pokud jste využívali vzor kolektivní smlouvy zpracovaný odborovým svazem, obsahovala vaše kolektivní smlouva například ustanovení zavazující zaměstnavatele zajistit pracovníkům, kteří vykonávají zdravotnické povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu, účast na vzdělávacích akcích v rámci celoživotního vzdělávání, za jejichž absolvování získají minimálně 10 kreditů v kalendářním roce a v rámci celoživotního vzdělávání umožnit členům zdravotnických nelékařských profesních sdružení (včetně OSZSP ČR) přednostně účast na vzdělávacích akcích pořádaných těmito subjekty. Zákon č. 201/2017 Sb. povinnost sbírání kreditů bez náhrady zrušil, stejně jako pojem „profesní sdružení“.
Kredity byly zrušeny, ale povinnost prohlubovat si kvalifikaci a celoživotní vzdělávání ne. Zaměstnanec však nemá žádnou povinnost zaměstnavateli dokládat a dokazovat, že se vzdělává. On to ve skutečnosti nemusel dokládat nikdy, ale praxe si tak přizpůsobila zákon, že povinnost udržovat kvalifikaci pro výkon práce přenášela na zaměstnance. Po výše uvedené novelizaci zákona č. 96/2004 Sb. už zaměstnavatel nemá žádnou oporu pro to, aby po zaměstnanci vyžadoval nějaká potvrzení o absolvování celoživotního vzdělávání.
Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu příslušného povolání.
Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace.
Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci pravidelná proškolování ve znalostech a dovednostech potřebných pro výkon práce související s pracovním místem. Zákon dokonce opravňuje zaměstnavatele uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce – čas strávený prohlubováním kvalifikace je tedy odpracovanou dobou, zaměstnanci za něj přísluší mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel; typicky účastnický poplatek a cestovní náhrady. Výjimky z tohoto pravidla týkající se finanční participace zaměstnance jsou jen pro případ finančně náročnější formy prohloubení kvalifikace.
Od září tohoto roku proto doporučuji změnit kolektivní smlouvy v důsledku přijetí nové právní úpravy a zrušit ujednání o získávání kreditů. Je věcí a povinností zaměstnavatele vyplývající ze zákoníku práce pečovat o rozvoj zaměstnanců, proto není nutné v kolektivní smlouvě nic podobného sjednávat. Záleží pak na konkrétních podmínkách a vztazích, zda se odborová organizace nějak podílí na plánu vzdělávání zaměstnanců, zda máte zájem si dohodnout se zaměstnavatelem nějaká podrobnější pravidla, ale povinnost prokazování kreditů je už minulostí.