Jednání stálého výboru Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) pro zdravotnictví a sociální služby se konalo 23. října 2025 v Bruselu. Stálým bodem jednání výboru je otázka nedostatku zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách v jednotlivých státech Evropy.
Výboru byla předložena informace o zprávě Evropského parlamentu k plánu EU pro udržitelnost systémů zdravotní péče, zaměstnanosti a pracovních podmínek ve zdravotnictví.
Ve zprávě se konstatuje, že Evropská unie čelí závažné krizi v oblasti zdravotnického personálu. Krize ohrožuje odolnost, udržitelnost a kvalitu systémů zdravotní péče. Cílem zprávy je zajistit, aby každý občan Unie měl přístup k bezpečné, spravedlivé a vysoce kvalitní zdravotní péči. Nedostatek lékařů, zdravotních sester, pečovatelů a dalších zdravotnických pracovníků se prohlubuje a má stále více strukturální charakter. Je způsoben demografickými změnami, stárnutím obyvatelstva, rostoucí poptávkou po chronické a dlouhodobé péči a rozšířeným syndromem vyhoření, který přetrvává od pandemie COVID-19.
Do roku 2030 bude Evropská unie podle odhadů čelit nedostatku více než čtyř milionů pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči. Zpráva EU proto stanoví konkrétní opatření strukturovaná kolem šesti ústředních pilířů:
1. Zaměstnanost, pracovní podmínky a ochrana duševního zdraví
Zdravotničtí pracovníci patří k nejvíce přetíženým profesním skupinám v Unii. Zpráva zdůrazňuje potřebu zlepšit pracovní podmínky, odměňování, kariérní vyhlídky a ochranu před násilím a obtěžováním. Zdůrazňuje význam prosazování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rozvoje robustních mechanismů podpory duševního zdraví a umožnění pracovních podmínek příznivých pro rodinu.
2. Řešení regionálních nerovností v přístupu ke zdravotní péči.
Vznik „lékařských pouští“ představuje rostoucí riziko prohlubování územních a sociálních rozdílů v přístupu ke zdravotní péči. Zpráva navrhuje opatření k přilákání a udržení zdravotnických pracovníků v nedostatečně obsluhovaných regionech prostřednictvím cílených pobídek, jako jsou programy bydlení, stipendia a lepší kariérní příležitosti. Podporuje také využívání telemedicíny a posílení komunitních lékáren jako doplňkových a dostupných řešení.
3. Nábor, mobilita a odborná příprava
Profesní mobilita v rámci Unie je klíčovým prvkem jednotného trhu, musí však zůstat spravedlivá a udržitelná. Zpráva vyzývá k lepšímu provádění směrnice o odborných kvalifikacích s cílem zjednodušit postupy uznávání a podpořit vzájemnou důvěru a zároveň zabránit odlivu mozků z členských států a třetích zemí se zranitelnými zdravotními systémy. Zpráva se zasazuje o významné rozšíření vzdělávacích a školicích programů, včetně stipendií a příležitostí ke zvyšování kvalifikace, s cílem zvýšit počet zdravotnických pracovníků v Unii o nejméně jeden milion odborníků v příštích sedmi letech, umožnění financování plánu EU tím, že se povolí využití ESF+ a fondů soudržnosti pro vzdělávání mladých lidí a fondů soudržnosti na podporu vnitrostátních prováděcích plánů.
4. Digitální transformace
Pokud bude digitalizace zavedena odpovědně, může výrazně posílit pracovní sílu ve zdravotnictví. Zpráva vyzývá k zavedení bezpečných a interoperabilních řešení v oblasti telemedicíny a k průběžnému školení v oblasti digitálních, biotechnologických nástrojů podporovaných umělou inteligencí. Zdůrazňuje, že technologie musí doplňovat, nikoli nahrazovat lidskou péči, a zároveň snižovat administrativní zátěž a zvyšovat efektivitu.
5. Financování a strategické plánování.
Udržitelné financování a obezřetné řízení jsou nezbytné pro účinné reformy zdravotnického personálu. Zpráva zdůrazňuje potřebu optimalizovat využívání stávajících nástrojů Unie,
včetně EU4Health, Horizontu Evropa, Evropského sociálního fondu Plus a Nástroje pro oživení a odolnost, se zvláštním zřetelem na regiony, které trpí akutním nedostatkem. Zpráva rovněž zdůrazňuje význam prozíravého plánování a monitorování pracovní síly v úzké spolupráci s OECD a WHO (Světová zdravotnická organizace).
6. Etické a udržitelné modely práce.
Zpráva připomíná zásadní úlohu praktických lékařů a poskytovatelů primární péče v prevenci a integrované zdravotní péči. Dále trvá na tom, že všechny reformy musí respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a zároveň podporovat koordinaci a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni.
Zpráva v závěru představuje vyvážený přístup, který kombinuje naléhavá nápravná opatření s dlouhodobými strategickými reformami. Zaměřením se na udržitelnost, důstojné pracovní podmínky, duševní zdraví, územní soudržnost, digitální inovace a etický nábor pracovníků si klade za cíl zajistit, aby Unie disponovala odolnou a budoucnosti odolnou pracovní silou ve zdravotnictví.
Investice do této pracovní síly nejsou pouze morální povinností, ale také předpokladem pro udržitelné systémy zdravotní péče, sociální soudržnost a připravenost Evropy na budoucí výzvy v oblasti zdraví a bezpečnosti.
***
Výbor také projednal pracovní program EPSU a HOSPEEM (Evropská asociace zaměstnavatelů v nemocnicích a zdravotnictví) pro období 2026-2028. Program byl stranou odborů schválen a projednán na plenárním zasedání společně s HOSPEEM dne 21. listopadu 2025.
Foto autorka
