Vládu netíží, jak se lidé ze vsí dostanou do nemocnic – rozhovor Žitníkové v deníku Právo

Co odborů vadí na nařízení o dostupnosti zdravotních služeb, které schválila vláda?

Ministr zdravotnictví před rokem vyhlásil, že chce v nemocnicích zrušit 10 000 lůžek. Záhy ale zjistil, že to nepomůže, že úspory by přineslo zrušení nemocnic nebo jejich částí. Takže vláda teď ve skutečnosti schválila právní podklad pro záměr ministerstva zdravotnictví a pojišťoven začít rušit nemocnice. Řeči o tom, že se konečně lidem garantuje dostupnost péče, mají jen odvést pozornost. Jak se lidé z venkova dostanou do zbylých nemocnic, vládu netíží.

Ale jsme na tom tak dobře, že si můžeme dovolit mít současnou rozsáhlou síť nemocnic?

Mýtus, že máme moc nemocnic, rozšířilo ministerstvo zdravotnictví. A víme proč. Zhruba ve stejnou dobu, kdy s tím přišlo, se začaly prohlubovat ekonomické problémy zdravotnictví. Zvýšení DPH, jiný systém oceňování léků, stagnace plateb za státní pojištěnce, zvýšení platů lékařů – to vše potápí nemocnice. Zvýšily se náklady, nezvýšily se příjmy.

Řešení ministerstva na úkor zaměstnanců a pacientů je nejjednodušší. Část nemocnic zrušíme a ušetříme. Přitom teď jsme srovnatelní s okolními zeměmi a například Rakousko má víc nemocnic než my.

Ministerstvo tvrdí, že se nové nařízení pacientů nedotkne a že zvýší kvalitu péče.

Odbory se určitě nestaví proti zvyšování kvality péče, vždyť naši členové se v nemocnicích přímo na zvyšování kvality péče podílejí. Síť nemocnic je dnes nastavená na dostupnost okolo půl hodiny. Původní ministerský návrh byl stanoven na 45 minut, vláda schválila jednu hodinu jízdy autem.

Ptaly se odbory, v čem je delší čas dojezdu pacientů do nemocnic pro lidi výhodnější?

Samozřejmě. A ptali jsme se i proč a jak bylo stanoveno, že kardiologická oddělení mají mít mezi sebou vzdálenost tří hodin, když doporučení odborníků jsou úplně jiná?

Co ministerstvo odpovědělo?

Odpovědi jsme nedostali. Nedozvěděli jsme se zatím ani to, které nemocnice se mají zrušit. Několikrát jsme proti nařízení protestovali, na jeho negativní důsledky jsme upozornili opakovaně premiéra a poté i ombudsmana. Se zástupkyní veřejného ochránce práv jsme se sešli. Schůzka, jejíž termín premiér určil na dobu po schválení nařízení, už je bezpředmětná. Odbory si stojí za tvrzením, že zrušení nemocnic bude mít negativní dopady jak na pacienty, tak na zaměstnance.

Co budou odbory dělat nyní?

Odbory se budou starat se o své členy při rušení nemocnic, aby vše probíhalo podle zákona. Pokud se nemocnice v regionech proti rušení budou bránit, poskytneme jim všechny formy podpory a pomoci, které budou možné.

Podobné články

Aktuality 15. 7. 2024 / 19:23

Tzv. dobrovolné kompetence zdravotnických záchranářů v ČR

Časy se mění a roste poptávka po vyšších kompetencích zdravotnických záchranářů. Ovšem změny musí nejprve nastat v legislativě a teprve potom se mohou zavádět v praxi a ne opačně.

Aktuality 14. 7. 2024 / 21:04

iWorCon pro zlepšení podmínek zaměstnanců v sociálních službách

EPSU, výbor sektorového sociálního dialogu pro sociální služby (EPSU HSS) a Federace evropských sociálních partnerů (FESE) se zasadily o projekt pro zaměstnance v sociálních službách pod názvem iWorCon. 

Aktuality 12. 7. 2024 / 14:43

Změny u DPP a DPČ od 1. 7. 2024

Oblast dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ), zasáhla od konce roku 2023 řada zásadních změn.

Načíst další
 
Napište nám