Jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví (zdravotnická tripartita) se konalo 21. února 2019 v budově Ministerstva zdravotnictví. Na programu jednání byly body, které přímo ovlivní financování, a tím i kvalitu poskytované zdravotní péče. Pracovní tým se skládá ze zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se jednání osobně neúčastnil z důvodu společného setkání výborů Poslanecké sněmovny pro zdravotnictví a sociální politiku, které se konalo v Ústeckém kraji. Ministra zastoupili náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra MUDr. Alena Šteflová a náměstek pro legislativu a právo JUDr. Radek Policar. Zastoupení mělo také Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Odbory zastupovala předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková, místopředsedové odborového svazu Bc. Jana Hnyková a Mgr. Lubomír Francl, za LOK-SČL předseda MUDr. Martin Engel a místopředseda MUDr. Miloš Voleman.
Zástupce zaměstnavatelů reprezentoval prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, viceprezidentka UZS ČR a také předsedkyně zdravotní komise Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jiřina Musílková.
Informace o fakultních nemocnicích
Prvním bodem jednání je návrat k předchozímu jednání pracovního týmu a kontrole úkolů. Mezi plněné úkoly patří například zajištění dat fakultních nemocnic za roky 2016 a 2017. Pro tento úkol byla ustavena skupina odborných zástupců odborů, zaměstnavatelů a ministerstva, aby naformulovala zadání a vyhodnotila ukazatele. Skupina se sešla již 9. ledna, na jednání bylo doporučeno, aby byl připraven materiál o hospodaření státních nemocnic s informacemi z účetních výkazů nemocnic a ukazateli o výkonnosti, efektivitě, s podrobnými informacemi o personálním zajištění chodu nemocnic a odměňování zaměstnanců.
Pracovní tým doporučil jednání odborníků před tím, než bude informace předložena na jednání pracovního týmu.
Úhrada zdravotní péče v roce 2019
Při kontrole úkolů se pracovní tým soustředil na otázku úhrad pro rok 2019, včetně úhrad zdravotní péče pro poskytovatele sociálních služeb. Z předloženého materiálu vyplynulo, že se očekávají příjmy z veřejného zdravotního pojištění v roce 2019 ve výši 325 mld. Kč, což bude o 18 mld. Kč více než v roce 2018. Kromě mandatorních výdajů a výdajů na zvláštní příplatek rozdělily zdravotní pojišťovny zbývající finanční prostředky mezi jednotlivé segmenty rovným dílem, s cca 5% nárůstem úhrad proti roku 2018.
Odbory opět sdělily, že v rámci kolektivního vyjednávání dostávají v nemocnicích informace, že objem finančních prostředků, které nemocnice na úhradách za poskytovanou péči obdrží, není na navýšení platů a příplatků dostačující. Zaměstnavatelé, kteří dnes nejsou součástí týmu (asociace nemocnic) se také opakovaně vyjádřili, že byli Ministerstvem zdravotnictví donuceni k podpisu nevýhodné dohody k úhradám na rok 2019. V jednotlivých krajích a zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociální péče se proto odbory potýkají se složitým kolektivním vyjednáváním.
Současně odbory upozornily na problematické podmínky pro přiznání financí sociálním službám za poskytování zdravotní péče a opět vznesly požadavek na skokové zvýšení úhrad za zdravotní péči poskytovanou v pobytových zařízeních sociálních služeb, a to alespoň na výši, která by odpovídala nákladům na platy sester, které ošetřovatelskou péči v pobytových zařízeních poskytují. Zástupce zaměstnavatelů sdělil, že se pracuje na zmírnění stanoveného počtu sester na počet lůžek v sociálních službách.
MZ a MPSV dlouhodobě pracují na podmínkách tzv. zdravotně sociálního pomezí. Odbory žádaly o účast v pracovní skupině pro poskytování dlouhodobé péče.
Ministerstvo zdravotnictví uznalo, že skupina je delší dobu nečinná. Pracovní tým požaduje urychlené svolání a práci skupiny za účasti odborů.
Nedostatečné financování hygienické služby
Jednání pracovního týmu se z důvodu společné služební cesty s ministrem zdravotnictví neúčastnila Mgr. Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR. Informace o setkání zástupců zaměstnavatelů, ministerstva a odborů u tzv. kulatého stolu na téma hygienické služby proto podaly odbory. Seznámily pracovní tým s nedostatečným financováním a personálním zabezpečením orgánů ochrany veřejného zdraví.
Některé krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy neobdržely pro rok 2019 dostatečné finance pro vládou navýšené platové tarify. Průměrný výdělek zaměstnanců KHS i SZÚ je pod průměry ve zdravotnictví a neodpovídá personálnímu složení zaměstnanců. Není možné, aby v této době byla nucena hygienická služba pro příští rok krátit finanční prostředky a personál o částky odpovídající 10%.
Odbory vyjádřily nespokojenost s tím, jaká pozornost a zabezpečení jsou Ministerstvem zdravotnictví věnovány úseku orgánu ochrany veřejného zdraví.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví upozornil, že pokud by se krátily finance a personál pro příští rok plošně pro celý resort, nelze z těchto redukcí vyloučit jeden obor, tím by došlo k většímu krácení u ostatních oborů.
Odbory požadují, aby se nekrátily finance v oblasti ochrany veřejného zdraví, důsledky by si nesla celá společnost.
Odbory ocenily spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví při vypořádání připomínek k návrhu zákona, kterým by Ministerstvo zemědělství zasáhlo do kompetencí Ministerstva zdravotnictví, hygienické služby a i zdravotnickým pracovníkům.
Stanovisko k doporučení OECD pro zdravotnictví v ČR
Důležitými body jednání pracovního týmu byly podkladové materiály, stanoviska ČMKOS k materiálům týkající se udržitelnosti a rozvoje zdravotnictví. Jde o materiály, které budou na programu březnového jednání plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity).
Bodem jednání plenární schůze RHSD ke zdravotnictví bude stanovisko k doporučení OECD pro zdravotnictví v ČR. Lze souhlasit se závěrem OECD, že zdravotní systém ČR dosahuje dobrých výsledků ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy. Dle OECD jsou výdaje na zdravotní péči v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi OECD skutečně relativně nízké, jsou nutná opatření k udržitelnému financování českého zdravotnictví. Je nutné hledat cesty pro vyšší podíl financí na poskytování zdravotní péče k hrubému domácímu produktu.
Jsou různé pohledy na zvýšení financí.
Odbory požadují další zvýšení platby za státní pojištěnce, zhodnocení výše rezerv na straně zdravotních pojišťoven.
Zaměstnavatelé doporučují řešit příjmovou stránku mimo jiné spoluúčastí pacientů a formami připojištění.
Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě doporučuje krátit dobu hospitalizace, zvýšit efektivitu nemocnic a změnit organizaci práce. Ministerstvo nemá v úmyslu snižovat počet nemocnic.
Odbory okomentovaly materiál ke zprávě OECD a znovu zdůraznily některá doporučení, na která Ministerstvo nereagovalo, jako například možnost regulace odměn za práci v soukromém sektoru jako možný stabilizační prvek.
V tomto kontextu odbory opět i v souvislosti s výsledky navyšování mezd připomněly návrh na sjednocení odměňování. Kompletní vyjádření odborů je na webu odborového svazu (https://www.zdravotnickeodbory.cz/cz/clanky/6-11-2018-konference-ke-zprave-oecd.aspx).
Diskuse se také opět soustředila na potřebu financí a délky času pro zavedení DRG. Podrobná zpráva o závěrech bude podána po projednání na úrovni tripartity.
Novelizace zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Předložena a projednána byla informace k druhému bodu březnového jednání plenární schůze tripartity, a to k novelizaci zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Novelizací zákona by mělo dojít k transparentnímu a předvídatelnému vývoji pojistného hrazeného státem za skupinu státních pojištěnců. Vzhledem k tomu, že pro roky 2019 a 2020 je vyměřovací základ stanoven přímo zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je nutné nabytí nové právní úpravy od roku 2021. Odbory, zaměstnavatelé i Ministerstvo zdravotnictví mají představu o řešení situace o úpravě vyměřovacího základu.
Odbory v této záležitosti opakovaně sdělily, že pokud se má objem financí ve zdravotnictví přiblížit průměru OECD = 9 % HDP (stále přitom nebudeme dosahovat průměru vyspělých zemí EU), tak je nutné skokové zvýšení plateb za státní pojištěnce. Odbory navrhují použít pro výpočet vyměřovacího základu za státní pojištěnce základ z výše minimální mzdy. Předseda LOK-SČL Martin Engel vznesl zásadní požadavek, aby před nastavením valorizace byla skokově zvýšena platba za státní pojištěnce. Současný základ je velmi nízký a bez skokového zvýšení není možné nastavit valorizaci, která by tímto zakonzervovala stávající stav nízkých úhrad.
Sociální partneři se také shodli, že problém je v nečinnosti Ministerstva financí, které přestalo diskutovat o variantách navýšení platby za státní pojištěnce. Předpokládá se, že při jednání plenární schůze tripartity bude vyvinuto úsilí, aby Ministerstvo financí sdělilo, ke které variantě na zvýšení platby za státní pojištěnce se přiklání, o které je ochotno diskutovat.
Návrh skupiny senátorů k Ústavnímu soudu
Pracovní tým se zabýval podáním skupiny senátorů, kterým byl podán návrh k Ústavnímu soudu na zrušení vybraných ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Skupina senátorů například zpochybňuje ústavnost stávajícího systému smluvní a úhradové regulace veřejného zdravotního pojištění, zpochybňuje koncepci sítě tzv. specializovaných center. Skupina senátorů žádá odstranění těchto prvků regulace. Ministerstvo zdravotnictví připravuje převážně zamítavé stanovisko k návrhu senátorů. Strana odborů vyjádřila zásadní nesouhlas s podaným návrhem a vyjádřila velkou obavu o systém veřejného zdravotního pojištění v případě, že by Ústavní soud vyšel senátorům vstříc.
Sjednocení způsobu úhrad laboratorní péče
Zaměstnavatelé požádali o zařazení bodu ke sjednocení způsobu úhrad laboratorní péče u lůžkových a ambulantních poskytovatelů, a to z důvodu, aby začala diskuse a řešení rozdílných úhrad péče.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví upozornil, že jsou si rozdílných úhrad vědomi, ale pokud jdou finance do odměňování zaměstnanců, nejsou zdroje na narovnání plateb za stejnou péči. Pokud se mají úhrady sjednocovat, nebo alespoň přibližovat, je třeba postupných kroků. Odbory stejně jako Ministerstvo zdravotnictví upozornily na stávající systém úhrad a finanční problém, který by vznikl při srovnání cen.
Při diskusi se poukázalo na nutnost vyčkat zavedení DRG, platbu za diagnózu.
Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že úhrady prostřednictvím DRG je nutné zavádět postupně, a to i z důvodu finančních nákladů.
Odbory opět zdůraznily, že není možné zavést DRG bez zvýšení objemu prostředků, a znovu poukázaly na zavádění DRG v Německu, kde se úhrady skokově zvýšily.
Ministerstvo zdravotnictví důrazně upozornilo, že nebude zasahovat do dohodovacího řízení mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami.
Strana zaměstnavatelů závěrem kvitovala, že záměru zaměstnavatelů vyvolat a nastartovat diskusi k této problematice bylo dosaženo.
Personální situace ve zdravotnictví
Jako vždy byl zařazen k jednání bod týkající se řešení personální situace ve zdravotnictví.
Pro všechny zúčastněné je nábor a udržení personálu prioritou. Zopakovaly se kroky, jakým byly navýšení platových tarifů, příplatku za směny. Po vyhodnocení efektivity došlo Ministerstvo zdravotnictví k návrhu přejít od plošného navýšení platových tarifů na přiznání odměn za hodnocení konkrétního pracovníka a jeho výkonu v prostředí dané nemocnice.
Odbory se změnou systému odměňování nebudou souhlasit, platové tarify a jejich zvyšování je jedinou jistotou pro zaměstnance, kteří poskytují zdravotní péči, tedy veřejnou službu hrazenou z veřejných zdrojů.
Mezi další navržené kroky ministerstva ke stabilizaci zaměstnanců lze zahrnout poskytnutí příspěvku na bydlení a možného výsluhového příspěvku. K návrhům se očekává diskuse pracovní skupiny k personální stabilizaci zaměstnanců ve zdravotnictví.
Odbory připomněly, že za základní stabilizační prvek považují sjednocení odměňování a že Ministerstvu zdravotnictví zaslaly písemně konkrétní návrhy na stabilizaci personálu.
Úprava mezd a platů v roce 2019
Na bod k personálnímu zabezpečení resortu zdravotnictví navázal velmi aktuální bod k úpravě mezd/platů v roce 2019.
Odbory sdělily informace o skutečném navýšení mezd, platů a příplatků za směny. Neefektivita záměrů ministerstva ponechat odměňování v rukou zaměstnavatelů se plně v uplynulých 5 letech projevila. Nůžky mezi nemocnicemi příspěvkovými organizacemi a nemocnicemi obchodními společnostmi se rozevřely ještě více.
V příspěvkových organizacích došlo ke zvýšení platových tarifů, to je jasná jistota, protože se tarify zvyšují v souladu s příslušným nařízením vlády. S příplatkem za ztížené pracovní prostředí je to složitější. Často však nejsou v nemocnicích příspěvkových organizacích přiznány v dohodnuté a slíbené výši. V nemocnicích obchodních společnostech je situace při kolektivním vyjednávání nejnáročnější.
Bylo dohodnuto, že nelékařským zdravotnickým pracovníkům, kteří pracují ve směnách, bude přiznán příplatek za směny. Pokud pracují bez odborného dohledu, dojde ke zvýšení příplatku o 5000 Kč, pokud pod odborným dohledem, tak bude zvýšen o 2000 korun.
V praxi se však nezvyšuje pouze příplatek za směny, ale celkově se navyšují příplatky za ztížené pracovní prostředí. Příplatek „za směny“ je pouze tzv. zkratkou. Ke zmatení máme ještě jednu zkratku, velmi nebezpečnou při vyjednávání. Sděluje se, že příplatek náleží sestrám u lůžka. Jenomže „sestrou“ je myšlen nelékařský zdravotnický pracovník pracující bez odborného dohledu a lůžkem se rozumí lůžkové zdravotnické zařízení.
Protože v předloženém materiálu Ministerstva zdravotnictví byly všechny uvedené zkratky (sestra, směna, lůžko), požádali jsme o úpravu.
Následně nám bylo zasláno upravené sdělení k výsledku dohody mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotní pojišťovnou, ze kterého uvádíme:
U poskytovatelů akutní lůžkové péče a dalších zdravotních služeb poskytovaných v nemocnicích – v segmentu lůžkové péče dohoda počítá s adresným směřováním prostředků na navýšení příplatků za směnnost zdravotnickým pracovníkům. Nelékařským zdravotnickým pracovníkům bez odborného dohledu ve směnném provozu se příplatek za směnnost zvýší o 5 tisíc korun měsíčně, ostatní nelékařský personál dostane na příplatku za směnnost o 2 tisíce korun navíc.
V bodě různé bylo dohodnuto, že se uskuteční „Kulatý stůl k reformě psychiatrické péče“, a to za účasti zástupců sociálních partnerů.
