Zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví, personální stabilizace a hospodaření fakultních nemocnic, to byly hlavní body jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví, které se konalo 6. prosince. Jednání se konalo za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a příslušných náměstků ministra, kteří uváděli a vyjadřovali se k jednotlivým projednávaným bodům. Za odborový svaz se účastnili jako stálí členové předsedkyně Dagmar Žitníková a místopředseda Lubomír Francl. Pracovní tým bude i nadále řídit, po dohodě všech stran, vedoucí sociálně právního oddělení a specialistka pro sociální dialog Ivana Břeňková.
Spoluúčast pacientů na hrazení péče
Jednání pracovního týmu vždy začíná kontrolou úkolů z minulých jednáních. Mezi takové úkoly patří zjištění možnosti vytvoření rozboru spoluúčasti pacientů na zdravotní péči.
K tomuto zadání má vládní strana negativní stanovisko, a to z důvodu znění programového prohlášení vlády, ve kterém se se spoluúčastí nepočítá.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že by se měla vyčlenit péče, popřípadě poptávka pacientů, a spoluúčast pacientů na zdravotní péči zavést.
Sociální partneři se shodli, že tento bod již nebude dále na jednání pracovního týmu předkládán.
Pracovní tým se opětovně vrátil k bodu úhrad zdravotní péče pro rok 2019, včetně úhrad pro poskytovatele sociálních služeb.
Odbory sdělily, že je nutné finančně posílit úhrady zdravotní péče pro poskytovatele sociálních služeb.
Zaměstnavatelé doplnili, že se jedná se zdravotními pojišťovnami, ale situace se nevyvíjí pozitivně.
Ministerstvo zdravotnictví jednání mezi poskytovateli sociálních služeb a zdravotními pojišťovnami podpoří.
Pracovní skupina k personální stabilizaci
Náměstkyně Helena Rögnerová a náměstkyně Alena Šteflová informovaly o výstupech práce pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví k personální stabilizaci. Skupina hledá podněty a řešení, jak získat a udržet zaměstnance ve zdravotnictví.
Odbory nesouhlasí s nenaplněním slibu předchozí vlády na zvýšení platových tarifů a základních mezd všech zaměstnanců ve zdravotnictví o 10 %.
Ministr Adam Vojtěch zopakoval stav finančního krytí ke zvýšení tzv. příplatků za směny. Pracovní skupina se již dále nezabývá výsluhovým příplatkem, ale zabývá se možností výplaty finanční částky cca 6 tisíc Kč na úhradu bydlení.
Zaměstnavatelé se na jednání pracovní skupiny vyjádřili proti výplatě tohoto zvýhodnění jako sociální dávky.
Odbory vidí tento příplatek jako nesystémový, který vyvolá hodně nejasností a otázek.
Na jednání byly předloženy další podněty ke stabilizaci zaměstnanců, například příspěvek z FKSP na dopravu, který v souladu se zákony v současné době nelze přiznat.
Hygienická služba
Jedním ze stálých bodů jednání je problematika personálního a finančního zajištění hygienické služby. Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová a vedoucí pracovního týmu Ivana Břeňková předaly informaci o plánovaném setkání zástupců Ministerstva zdravotnictví, zaměstnavatelů z krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů, Státního zdravotního ústavu a odborů, které každoročně iniciuje sekce pracovníků hygienické služby odborového svazu. Termín bude domluven tak, aby se mohl účastnit také ministr zdravotnictví. Zásadním bodem je a bude návrh zákona, kterým se mění zákon o potravinách a tabákových výrobcích a změně souvisejících zákonů. OS se bude opět stavět proti změně kompetencí a jejich odebrání orgánům ochrany veřejného zdraví.
V souvislosti s projednávaným bodem k hygienické službě bylo sděleno, že vláda 20. listopadu schválila Kolektivní dohodu vyššího stupně a čeká se na podpis této dohody všemi zástupci za vládní a odborovou stranu. Za OS smlouvu podepíše předsedkyně Dagmar Žitníková.
Hospodářská situace fakultních nemocnic
Důležitým bodem k projednání byla hospodářská situace fakultních nemocnic. Sociální partneři předali na Ministerstvo zdravotnictví své požadavky a výčet ekonomických ukazatelů, které požadují od ministerstva předložit. Při projednání bylo poukázáno na některé nejasnosti, nesrovnalosti, proto se sociální partneři se zástupci vlády dohodli na samostatném jednání o hospodářské situaci fakultních nemocnic.
Platby státu za státní pojištěnce
Členové pracovního týmu diskutovali o zvýšení platby státu za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Zástupce Ministerstva financí nesouhlasil se skokovým navýšení platby za státní pojištěnce, Ministerstvo zdravotnictví, odbory a část zaměstnavatelů vidí tento postup jako nutný pro zachování zdravotní péče.
Legislativní činnost Ministerstva zdravotnictví
Pro informaci byl předložen přehled legislativní činnosti Ministerstva zdravotnictví za rok 2018 a plán pro rok 2019. K písemné informaci nebyly předneseny žádné připomínky, ani dotazy.
Ministerstvo zdravotnictví upravilo například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V zákoně zohlednilo požadavky Ústavního soudu, včetně zakotvení mechanismů úhradové regulace.
Ministerstvo zdravotnictví dále upravovalo zákon o léčivech, aby byla zvýšena bezpečnost pacientů tím, že se zjistí nebezpečné lékové interakce již v okamžiku preskripce.
Ministerstvo připravilo věcný záměr zákona eHealth, který bude vládě předložen v prosinci.
Doporučení OECD ke zdravotnictví
Pracovní tým podrobně projednal podkladový materiál k doporučení OECD ke zlepšení systému zdravotní péče v České republice. Materiál se zaměřil na dlouhodobou udržitelnost a nákladovou efektivitu českého zdravotnictví v kontextu stárnoucí populace, vedle současného stavu a identifikace nejzásadnějších problémů byly hlavními výstupy zejména doporučení OECD. Pozitivním výstupem je, že zdravotní systém ČR dosahuje dobrých výsledků ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy a konverguje k průměru OECD.
Hlavní výzvou je udržitelnost financování. Výdaje na zdravotní péči ČR ve výši 7,2 % HDP jsou ve srovnání s průměrem OECD 9 % nízké. ČR bude dle výstupu zprávy OECD nucena čelit jednomu z největších nárůstů výdajů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva na zdravotní a dlouhodobou péči v nadcházejících desetiletích.
Strany se vyjádřily k jednotlivým doporučením.
Mezi hlavní doporučení patří rozšíření zdrojů financování zdravotní a dlouhodobé péče, s čím odbory souhlasily.
Mají se postupně zavést úhradové mechanismy odměňování za výkonnost pro nemocnice a lékaře, které budou založeny na širokém souboru ukazatelů. Odbory s tímto opatřením nesouhlasí, předpokládají, že by finance byly směřovány z malých do velkých nemocnic.
Podle OECD je třeba snížit vliv úhradové vyhlášky tím, že se omezí její rozsah působnosti a ponechá se prostor pro jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. S tím odbory nesouhlasí.
OECD doporučuje snížení počtu nemocničních lůžek pobídkami pro regiony a obce, aby restrukturalizovaly kapacity zdravotnických služeb a zařízení. Odbory poukázaly na uváděný vliv stárnutí populace na potřeby lůžek, s doporučením nesouhlasí.
Odbory naopak souhlasí s posílením primární péče prostřednictvím gate-keepingu a dalšího posunu směrem k lepší kombinaci kapitační platby a výkonové úhrady.
Odbory také souhlasí s tím, aby se zvyšovala kapacita lékařských fakult a počet studentů prostřednictvím stipendií a zajištěním udržitelnosti financování vysokých škol, souhlasí rovněž se zvýšením daně z tabáku, alkoholu a se zavedením daní z nezdravých potravin a nápojů. Samozřejmě je nutné podpořit zdravější životní styl a rozvíjet programy v oblasti vzdělávání, prevence nemocí a screeningových programů.
Odbory se kladně vyjádřily ke sladění úhradových systémů pro dlouhodobou péči v oblasti zdravotní a sociální péče pomocí koordinace využívání spoluúčasti.
K uvedeným hlavním doporučením byly předloženy další doplňující, jako zavést nový systém DRG pro stanovení úhrad zdravotních služeb, rozvíjet e-health prostřednictvím dotací pro poskytovatele zdravotní péče, pokračovat v přechodu od lůžkové k ambulantní péči rozvojem denní péče, zlepšit možnosti dalšího vzdělávání pro lékařský i nelékařský zdravotnický personál, navyšovat odvody OSVČ, aby lépe odrážely jejich reálné příjmy, motivovat regionální orgány k zajištění dostatečných kapacit institucí dlouhodobé péče v jejich regionální působnosti, poskytnout příspěvek na sociální péči – to jsou doporučení, odbory nemají problém.
Odbory a Ministerstvo zdravotnictví zásadně nesouhlasí s doporučením na zavedení spoluúčasti s cílem omezit návštěvy u lékaře, a tím zvýšit povědomí o nákladech na zdravotní péči.
Sociální partneři se dohodli na únorovém jednání pracovního týmu, před tímto jednáním by se měla konat uvedená jednání k hygieně, k hospodaření fakultních nemocnic a personální stabilizaci.
Foto autorka
