Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil svou verzi návrhu důchodové reformy. Jednu z klíčových změn představuje rozšíření seznamu tzv. náročných profesí, u nichž má dojít ke snížení důchodového věku. Navzdory očekáváním se však k záchranářům, kteří toto zvýhodnění získali už v roce 2022, dle stávajícího návrhu žádní další zdravotníci ani zaměstnanci sociálních služeb nepřipojí. Zdravotnické odbory však zásadně nesouhlasí a požadují, aby na seznam byli zařazeni všichni zaměstnanci v rizikové skupině III. Proč by toto zvýhodnění nemělo být zdravotníkům upřeno? A jak se odbory vypořádají s argumenty vlády? Na to nám odpovídala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Ministr Jurečka představil dlouho očekávanou reformu důchodového systému. Změny se týkají i náročných profesí. Zdá se, že další zdravotníci se dle návrhu k záchranářům v této kategorii již nepřipojí. Co na to říkáte?
Se zúžením nároku na dřívější odchod do důchodu pro pracovníky, kteří pracuji ve třetí kategorii rizika, zásadně nesouhlasíme. Před týdnem proběhlo jednání tripartity. Zde jsme od pana ministra vyslechli jen rámcové informace ke stanovení nároku. Už přímo na jednání jsem upozornila, že nesouhlasíme s vypuštěním rizik, jako jsou chemické látky, biologičtí činitelé, záření, fyzická a psychická zátěž. Pan ministr z mnou citovaných rizik, která jsem požadovala doplnit, podle mediálních informací zřejmě přidal do třetí kategorie nadměrnou fyzickou zátěž. Nicméně teď je nutné počkat na konkrétní návrhy. Ještě bych podotkla, že nepovažuji za seriózní vést sociální dialog přes média. Stav, kdy odbory nedostanou informace a možnost vyjádřit se k návrhům, které jsou pro zaměstnance a jejich život zásadní, není v Evropě standardní.
Podle ministra však nemusí být seznam náročných profesí definitivní a prý existuje prostor pro jejich budoucí rozšíření. Budete dále usilovat o revizi seznamu a zařazení ostatních zdravotníků ještě ve volebním období této vlády?
Odbory budou určitě usilovat o rozšíření počtu zaměstnanců a konkretizaci dalších rizikových faktorů. Chci podotknout, že mnoho pracovníků si neumí vůbec představit, že budou pracovat v rizikových podmínkách minimálně čtyřicet let a bůhví do jakého věku. Spousta zaměstnanců, kteří pracují na rizikových pracovištích, se nyní cítí podvedená. Obracejí se na nás například laboranti z patologie, sestry z onkologických oddělení, z oddělení ARO a JIP a další. Samozřejmě je nutné zmínit také pracovníky ze sociálních služeb.
Měly by se dřívější odchody do důchodu týkat všech zdravotníků, nebo jen některých?
Za nás by se podmínky pro možnost dřívějšího odchodu do penze stran rizik měly rozšířit. Jsem přesvědčena, že riziko vysoké neuropsychické zátěže v kombinaci s noční prací vede k poškození zdraví zdravotníků. V Evropě již existují studie, které to prokazují. V některých zemích, právě na základě studií, byla uznána některá nádorová onemocnění jako nemoci z povolání. Například karcinom prsu.
Jaké argumenty tedy považujte za nejzásadnější pro zařazení těchto zdravotníků mezi náročné profese. Mám na mysli zejména zdravotní aspekty této práce. A proč by právě zdravotníci měli být zařazeni mezi náročné profese?
Vysoká míra fyzické a psychické zátěže je ve zdravotnictví nezpochybnitelná. Není možné, aby se stresy a vysoké objemy přesčasové práce na zdraví lidí, kteří se denně na úkor sebe samých starají o jiné, nepodepsaly. Určitá rizika se eliminovat nedají a je nutné, aby je zdravotníci měli kompenzována jinak.
Přesčasová práce je kapitolou sama o sobě a měl by ji řešit zákoník práce. Speciální paragraf pro další dohodnutou přesčasovou práci ve zdravotnictví byl už ostatně také odstraněn. Stran fyzické zátěže existují různé pomůcky, jako jsou zvedáky apod. Jaká rizika se tedy z práce zdravotníků eliminovat nedají?
Určitě nelze eliminovat rizika psychické zátěže, biologické a chemické vlivy a nelze zcela vyloučit ani fyzickou zátěž. Při urgentních stavech pacientů nemůže zdravotník ve většině případů použít ani různé zvedáky a další pomůcky. Tam, kde se jedná o vteřiny nebo minuty, lidskou práci nenahradíte. Fyzická zátěž a její překračování se dá změřit. V minulém období jsme při jednáních o personálních standardech její měření opakovaně navrhovali. Podle posledních informací se k měření fyzické zátěže všeobecných sester nyní připravuje na Ministerstvu zdravotnictví projekt. Za objektivizaci fyzického zatížení sester budeme velmi rádi a projekt určitě podporujeme.
Dřívější zařazení záchranářů na tento seznam dalo ostatním zdravotníkům naději, že by i oni mohli získat právo na beztrestné dřívější odchody do důchodu. Jakou roli v tom, že to tak nedopadlo, sehrála personální situace ve zdravotnictví a případné obavy o stabilitu systému?
Obavy z personální situace jsou na jedné straně namístě. Demografická křivka sester je největším problémem ve zdravotnictví. Odbory na tento tristní stav, kdy nám do pěti let může ze zdravotnictví odejít až 15 procent sester, dlouhodobě upozorňují. Zatím ovšem bez větších a konkrétních výsledků. Navrhovali jsme mnoho opatření ke stabilizaci aktivních zdravotníků a další opatření ke zvýšení počtu studentů na všech typech zdravotnických škol. Nicméně k jejich prosazení je potřeba politická vůle a ta dlouhodobě chybí. Ohledně možnosti dřívějšího odchodu do důchodu znovu připomínám, že jde o možnost, ne o povinnost. U záchranářů se prokázalo, že řada zdravotníků i po dosažení dřívějšího důchodového věku na záchrankách zůstane. Ten, kdo může a chce pracovat, pokračuje. Ten, kdo má zdravotní obtíže a stejně by musel skončit, má možnost důstojného odchodu do penze. Mimo to mají zaměstnanci také pocit, že jim společnost aspoň částečně vrací, co jí dali. A i o tom to celé je.
Dokázala byste tedy odhadnout, kolik zdravotníků by v případě budoucího prosazení dřívějších odchodů do důchodů využilo této možnosti?
Propočty nemám, ale myslím, že pokud by byla zakázka, tak data má k dispozici ÚZIS. Podstatné také samozřejmě bude, od kdy se práce v riziku zohlední a kolik let se bude započítávat.
A máte vlastní představu? Kolik let by to mělo být? Jinými slovy, za jak dlouho může práce člověka ve zdravotnictví fyzicky a psychicky „odrovnat“? A není to spíše otázka organizace práce?
Odborový svaz souhlasil s limity, které upravují dřívější odchody do penze pro „záchranáře“. Osobně si myslím, že systém počítání doby podle odpracovaných směn je vůči zaměstnancům férový. Směny zohledňují skutečnou zátěž každého zdravotníka a počítají také s prací přesčas. A co se týká organizace práce, tak to by bylo na úplně jiný článek. Odbory léta prosazují zvýšení počtů zdravotníků ve směnách a diferencovaný ošetřovatelský proces. Nabízeli jsme jednotlivým ministrům i konkrétní řešení, bohužel bez většího efektu.
Jaký dopad by tedy mohly mít dřívější odchody do důchodu na personální zajištění a stabilitu systému, když už nyní ÚZIS varoval před blížícím se katastrofálním nedostatkem nelékařů, a naopak se řeší, jak do zdravotnictví dostat významně vyšší počet zdravotníků?
Neřekla bych, že jsme se nějak významně posunuli v dohodě, jak dostat do zdravotnictví více nelékařů. Finální dohody Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství a Ministerstva financí zvýšit finanční prostředky pro vysoké zdravotnické školy stále nejsou uzavřené. Jen podotýkám, že z hlediska státního rozpočtu se jedná o částku, která není zvláště významná – jde asi o půl miliardy pro příští rok. Posun není ani na pracovní skupině, která se zabývá personální stabilizací zdravotníků. Jednání jsou sporadická, konkrétními návrhy odborů a dalších institucí jako LOK-SČL nebo Česká asociace sester se zatím Ministerstvo zdravotnictví nezabývá.
Co tedy v této věci konkrétně navrhujete a ministerstvo se tím nezabývá? Dokážete odhadnout, které ze stávajících návrhů jsou nejvýznamnější s nejvyšším potenciálem napomoci personální stabilizaci ve zdravotnictví?
Dlouhodobě jsme navrhovali sjednotit odměňování v nemocnicích a skokové zvýšení tarifů. Jsme přesvědčeni, že jistota odměn za práci je základní stabilizační prvek. Opakovaně jsme navrhovali zvláštní příplatky k platům a mzdám, které budou nastavené podle délky praxe. Chtěli jsme, aby zdravotníci měli nárok na lázeňské pobyty nebo rehabilitační péči. Navrhovali jsme vytvořit speciální programy pro nová pracovní místa sanitářů v nemocnicích přes úřady práce a následně s bonifikací ze zdravotního pojištění. A samozřejmě jsme také chtěli možnost dřívějšího odchodu do penze bez krácení. Abych nebyla ovšem nespravedlivá, na některé návrhy odborů Ministerstvo zdravotnictví reagovalo. V minulosti jsme například navrhovali rozšíření dětských skupin s prodlouženou dobou péče o děti a také jsme řešili kompetence zdravotníků včetně jejich prostupnosti jednotlivými obory. V jednání je také ukotvení systému psychosociální intervenční služby.
Na závěr se vraťme ještě k důchodům. Váš nesouhlas s představeným návrhem je zřejmý. Samotný nesouhlas odborů však zřejmě ke změně názoru vlády nepostačí. Jaké kroky v této věci nyní hodláte podniknout?
Odbory pracují týmově. Naše předsednictvo se po seznámení se s konkrétní podobou materiálu poradí a řekneme si, co podnikneme dál. Naše další kroky budeme určitě koordinovat jak s odborovými svazy v ČMKOS, tak s lékařskými odbory.
Rozhovor byl publikovaný 4. března 2024 na www.tribune.cz
