Současně s často diskutovanou novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 120/2025 Sb. a v účinnost vstoupila k 1. 6. 2025, byl vyhlášen i jiný pracovněprávní předpis – novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“), a to pod č. 122/2025 Sb. Změny v definici okruhu a rozsahu jiných důležitých osobních překážek v práci vstoupily v účinnost současně se zmíněnou novelou zákoníku práce, tj. k 1. 6. 2025.
Důvodem této nové právní úpravy byla nutnost zohlednit změny, které byly provedeny v zákoníku práce od roku 2006. Nařízení vlády totiž nebylo od doby svého přijetí, tj. od roku 2006, jakkoliv novelizováno a nemohly se do něj promítnout legislativní změny zákoníku práce, respektive jiných právních předpisů, které v mezidobí nastaly. V nařízení vlády rovněž dochází k určitým legislativně-technickým změnám, které mají za cíl odstranit některé výkladové pochybnosti, které se v praxi mohly objevovat.
Zrovnoprávnění osob žijících v (registrovaném) partnerství
V souladu se zásadou zákazu diskriminace a v návaznosti na změnu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nařízení vlády rozšiřuje právo na překážky v práci i na partnery, kteří v minulosti uzavřeli registrované partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, či kteří uzavřou partnerství podle zákona č. 89/2012 Sb. Nově mají výše uvedené skupiny zaměstnanců výslovný nárok na pracovní volno (ve stanovených případech s náhradou mzdy/platu) v situacích, které mohly být dříve s ohledem na charakter jejich svazku ze strany zaměstnavatele diskutabilní. Typickými příklady jsou uzavření partnerství, doprovod partnera do zdravotnického zařízení či účast na pohřbu.
Bod 4 přílohy – Znemožnění cesty do zaměstnání
Bod 4 přílohy nově zní: „Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání osobním dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá, a to z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů, živelních událostí nebo jiných mimořádných událostí.“
Dříve byla překážka v práci na straně zaměstnance spočívající ve znemožnění cesty do zaměstnání výslovně spojena pouze s povětrnostními vlivy, což v praxi vyvolávalo nejasnosti ohledně toho, co vše lze pod tento pojem zahrnout. Nové znění danou formulaci zpřesňuje a rozšiřuje – kromě povětrnostních vlivů jsou výslovně uvedeny i „živelní události a jiné mimořádné události“. Tím tato překážka nově dopadá i na případy, kdy bude těžce zdravotně postiženému zaměstnanci znemožněna cesta do zaměstnání například z důvodu záplav, požárů, sesuvů půdy, průmyslových havárií a podobných událostí, které dosud bylo obtížné při striktním jazykovém výkladu zařadit pod pojem „povětrnostních vlivů“.
V tomto bodě dále dochází k legislativně-technické úpravě v podobě nahrazení pojmu „nehromadný dopravní prostředek“ srozumitelnějším a běžně používaným pojmem „osobní dopravní prostředek“.
Bod 5 přílohy – Uzavření manželství
Bod 5 přílohy nově zní:
„a) Pracovní volno se poskytne zaměstnanci na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den. Čerpá-li zaměstnanec pracovní volno v rozsahu 2 dnů, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu jen za den, kdy se účastnil svatebního obřadu.
b) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne zaměstnanci na 1 den k účasti na svatebním obřadu jeho dítěte a ve stejném rozsahu se zaměstnanci poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu k účasti na svatebním obřadu jeho rodiče.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům podle § 87a zákoníku práce.“
První změnou v tomto bodě nařízení vlády je změna názvu překážky v práci ze „Svatba“ na „Uzavření manželství“. Tato úprava reflektuje celkové zrovnoprávnění manželů s partnery v nařízení vlády.
Dosavadní právní úprava stanovila, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přičemž jeden z nich měl být určen k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu příslušela pouze za jeden den. Nebylo však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy nebo platu přísluší. Nově je výslovně uvedeno, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu jen za den, kdy se účastnil svatebního obřadu.
Poslední změnu v tomto bodu představuje legislativně-technická úprava v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy nebo platu přiznává i zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami.
Bod 7 přílohy – Úmrtí
Bod 7 přílohy nově zní:
„a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob.
b) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 1 den k účasti na pohřbu a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává tento pohřeb, jde-li o úmrtí
1. rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence zaměstnance,
2. rodiče, prarodiče nebo sourozence manžela zaměstnance,
3. manžela dítěte zaměstnance nebo manžela sourozence zaměstnance, nebo
4. jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti.
c) Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne až na dalších 5 dnů při úmrtí manžela, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům podle § 87a zákoníku práce.“
V bodě 7 přílohy dochází nejen ke zpřehlednění, ale i k věcným změnám, které jsou ve prospěch zaměstnanců.
Dosavadní úprava rozlišovala v závislosti na typu rodinné vazby, respektive soužití v domácnosti mezi poskytnutím jednoho dne pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu k účasti na pohřbu dané blízké osoby a poskytnutím pouze nezbytně nutné doby v rozsahu nejvýše jednoho dne. Nově se toto dělení odstraňuje a výslovně se stanoví, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro účely účasti na pohřbu vyjmenovaných blízkých osob přísluší vždy v rozsahu jednoho dne a další den náleží, pokud zaměstnanec současně obstarává pohřeb těchto osob.
Nově má zaměstnanec při úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance nárok na dalších až pět dnů pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.
Poslední změnu v tomto bodu představuje legislativně-technická úprava v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy nebo platu přiznává i zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami.
Bod 8 přílohy – Doprovod
Bod 8 přílohy nově zní:
„a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.“
V rámci této překážky v práci dochází k určitému zpřesnění, kdy se nově výslovně uvádí, že pracovní volno za účelem doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení se vztahuje i na doprovod zpět. Totéž platí i pro doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.
Tento výklad se sice v praxi již široce prosadil, nicméně při čistě formalistickém výkladu textu mohly vznikat určité pochybnosti. Jeví se však jako absurdní, aby zaměstnanec měl právo doprovodit rodinného příslušníka pouze do zdravotnického zařízení, ale tam by ho musel zanechat a zpět by se již tento rodinný příslušník musel dopravit zcela sám bez doprovodu. Novela nařízení vlády jasně zakotvuje, že nárok na pracovní volno zahrnuje nejen doprovod do zdravotnického zařízení, ale i doprovod zpět. Nové znění odstraní potenciálně sporné výklady, které mohly vést k odmítání nároku zaměstnance na rozsah nezbytného doprovodu.
Bod 10 přílohy – Přestěhování
Bod 10 přílohy nově zní:
„Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům podle § 87a zákoníku práce.“
Změnu v tomto bodu představuje legislativně-technická úprava v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy nebo platu přiznává i zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami.
Bod 11 přílohy – Vyhledání nového zaměstnání
Bod 11 přílohy nově zní:
„Před skončením pracovního poměru se zaměstnanci poskytne pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání, a to
a) s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů, má-li skončit pracovní poměr na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu,
b) bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 2 dnů, má-li skončit pracovní poměr na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu,
c) bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů, má-li skončit pracovní poměr jinak, než je uvedeno v písmenech a) a b).
Po vyčerpání pracovního volna podle věty první přísluší zaměstnanci další pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu pro účely využití poradenských služeb Úřadu práce České republiky, a to v rozsahu nejvýše 2 dnů v případech uvedených v písmenech a) a c) a nejvýše 1 dne případě uvedeném v písmenu b).
Pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu části směny, považuje se za vyčerpaný celý den pracovního volna.“
Nově bude překážka v práci diferencovat rozsah pracovního volna v závislosti na výpovědním důvodu. V případě skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má tedy zaměstnanec právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu až čtyř dní. Zatímco zaměstnanec, u něhož dochází ke skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má právo pouze na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše dvou dní. V případě překážky v práci upravené pod písm. c) tohoto bodu pak zaměstnanci, stejně jako doposud, přísluší pracovní volno zejména v situacích, kdy pracovní poměr končí jinak, než je uvedeno v písm. a) a b) tohoto bodu (například výpovědí danou zaměstnancem, uplynutím doby určité).
Odpadá také původní konstrukce poskytování pracovního volna v podobě půldnů příslušejících za každý týden výpovědní doby, která byla obtížně aplikovatelná v praxi. Nově se rozsah pracovního volna uvádí standardně ve dnech.
K dosavadnímu rozsahu pracovního volna se přidává ještě další „doplňkové“ pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu pro účely využití poradenských služeb Úřadu práce České republiky, a to v rozsahu nejvýše dvou dnů v případech uvedených v písm. a) a c) tohoto bodu a nejvýše jeden den v případě uvedeném v písm. b) tohoto bodu.
Poskytování dlouhodobé péče
V zájmu shrnutí aktuálních změn v oblasti překážek v práci na straně zaměstnance je nutné zmínit ještě jednu důležitou novinku, která sice nevyplývá z nařízení vlády, ale je součástí právě již zmiňované tzv. flexinovely zákoníku práce. Konkrétně se jedná o změnu § 191a zákoníku práce, který upravuje překážku v práci na straně zaměstnance spočívající v poskytování dlouhodobé péče.
Do 31. 5. 2025 platilo, že zaměstnavatel byl povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu poskytování dlouhodobé péče jen v případě, pokud tomu nebránily vážné provozní důvody. Tato konstrukce tak fakticky umožňovala zaměstnavateli žádost zaměstnance o poskytnutí pracovního volna z důvodu poskytování dlouhodobé péče odmítnout s odkazem na existenci těchto vážných provozních důvodů.
Tato konstrukce se od 1. 6. 2025 ruší. Nově platí, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až § 41c zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a to bez ohledu na jakékoliv provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Závěr
Výše uvedené případy pracovního volna představují minimální zákonný standard práv zaměstnanců v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci. Kolektivní smlouva může tento rámec rozšířit, a to například v podobě rozsahu pracovního volna či dojednání náhrady mzdy nebo platu. Zapojení odborové organizace v této oblasti v rámci kolektivní smlouvy může výrazně přispět k posílení práv a zabezpečení zaměstnanců.
