Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 470/2011 Sb., který novelizuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nejzásadnější věcnou změnou této novely pro odborové organizace je rozšíření okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob.
Nově vznikne účast na nemocenském a důchodovém pojištění členům kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni a jejichž příjem za činnost v těchto orgánech se podle zákona o daních z příjmů považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky. Týká se to například členů představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členů výboru společenství vlastníků jednotek, ale také členů kolektivních orgánů občanských sdružení, tedy i odborových organizací.
Podmínky účasti na nemocenském i důchodovém pojištění jsou pro uvedené osoby stejné jako pro ostatní zaměstnance, tj. nepřetržitá účast na pojištění trvá, je-li sjednán nebo stanoven měsíční příjem (odměna za výkon funkce) aspoň 2500 Kč. Pokud tyto osoby mají sjednán nižší příjem nebo není příjem sjednán vůbec, jde o tzv. „zaměstnání malého rozsahu“, kdy jsou tyto osoby pojištěny jen v těch kalendářních měsících, ve kterých dosáhnou příjmu alespoň ve výši 2500 Kč. Z příjmů výše uvedených pojištěných osob se bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení, tj. pojistné na nemocenské i důchodové pojištění.
Byly-li tyto osoby v uvedené funkci činné již v roce 2011 a v činnosti pokračují dále i v roce 2012, vzniká jim účast na pojištění při splnění stanovených podmínek od 1. 1. 2012. Zaměstnavatel (odborová organizace) je pak povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012. Pokud se jedná o „zaměstnání malého rozsahu“, zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání až v okamžiku, kdy poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění (tzn., kdy dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2500 Kč), a to do konce následujícího kalendářního měsíce. U zaměstnání malého rozsahu odvádí zaměstnavatel pojistné pouze v kalendářních měsících, v nichž účast na pojistném vznikla.
Legislativní rada ČMKOS proto na svém zasedání považovala za nezbytné upozornit odborové svazy a jejich členské odborové organizace na tyto změny, protože k okruhu pojištěných osob jednoznačně patří i členové orgánů odborových organizací – právnických osob, pokud jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni (jsou jim poskytovány funkční požitky) a mezi odborovou organizací a členem jejího kolektivního orgánu není pracovněprávní vztah. Pokud člen odborového orgánu vykonává svoji funkci v pracovněprávním vztahu (podle příslušných ustanovení stanov odborové organizace), je pojištěn z titulu tohoto pracovněprávního vztahu. Odborové organizace, pokud poskytují členům svých kolektivních orgánů odměny za výkon funkce (funkční požitky), musí postupovat od 1. 1. 2012 podle příslušných ustanovení zákona č. 470/2011 Sb. Tedy i na ně dopadají povinnosti jako na ostatní zaměstnavatele.
Od 1. 1. 2012 novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 365/2011 Sb., zavádí nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění pro osoby, které konají práci na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě dohody o pracovní činnosti, jsou od 1. 1. 2012 však účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících, ve kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť – pokud odměna zaměstnance na dohodě o pracovní činnosti v kalendářním měsíci přesáhne 10 000 Kč, je zaměstnavatel povinen za tento měsíc zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o pracovní činnosti, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na pojištění; jestliže tento zaměstnanec však uplatní nárok na výplatu dávky v této lhůtě a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku nemocenského pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Pro úplnost připomínám, že z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, účastnému nemocenského pojištění na základě dohody o pracovní činnosti, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti neplyne.
Legislativní rada upozorňuje odborové svazy a jejich členské odborové organizace rovněž na vazbu k zákonnému úrazovému pojištění. Podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, vzniká zákonné pojištění dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Protože povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance, je nezbytné, aby odborové organizace neopomněly tuto skutečnost, jestliže výjimečně, zejména na základě dohody o provedení práce, zaměstnají fyzickou osobu, například vedoucí dětských táborů. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo, a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele.
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané z výše uvedeného základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává pouze zaměstnance na dohody o pracovní činnosti a tyto nezakládají účast na nemocenském a důchodovém pojištění (měsíční příjem nižší než 10 000 Kč), je povinen platit pojistné v minimální výši, tj. 100 Kč za kalendářní čtvrtletí.
Vedle základní povinnosti zaměstnavatele platit zaměstnanci po dobu 21 prvních pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy (pozor, náhrada mzdy ovšem náleží jen v případě pracovněprávního vztahu, tj. pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) plní zaměstnavatelé v nemocenském pojištění úkoly
a) oznamovací:
Zaměstnavatel je povinen OSSZ na předepsaném tiskopisu
– oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání,
– ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.
Od 1. 1. 2012 u zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání až do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. To platí také pro zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavatel se může s okresní správou sociálního zabezpečení dohodnout na jiné lhůtě pro plnění oznamovacích povinností.
b) evidenční:
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění.
Jedná se zejména o následující údaje:
– jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění,
– výše sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,
– příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek,
– doba dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, doba karantény, doba ošetřování člena domácnosti, doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného,
– neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,
– záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,
– výše vyměřovacího základu pro pojistné,
– název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn.
Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
c) při přijímání žádostí o dávky:
Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu.
d) informace o pojistném na nemocenské pojištění:
Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod. Pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel odvádí spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.