Členové sekce pracovníků hygienické služby se ve středu 30. září 2026 zúčastnili diskusního setkání pořádaného spolkem Občan, z. s., v budově Ekonomického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Setkání neslo příznačný název „Kde nás tlačí bota v prevenci závažných infekcí a jak vypadá návrh nového uspořádání ochrany veřejného zdraví?“
Úvodní příspěvky přednesli MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SIL ČLS JEP) a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Ing. Mgr. Robert Hejzák, M.A., předseda Národní asociace pacientských organizací, a Mgr. Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.
Diskuse ukázala, že český systém ochrany veřejného zdraví stojí před řadou problémů, ale současně také před příležitostí k významné změně. A právě to lze z pohledu zaměstnanců hygienické služby vnímat pozitivně.
Prevence musí přijít dříve než problém
MUDr. Pavel Dlouhý upozornil mimo jiné na pozdní diagnostiku některých infekčních onemocnění. Odhaduje se například, že stovky lidí v České republice žijí s HIV, aniž by o své diagnóze věděly. Pozornost věnoval také hepatitidě C, automatickému hlášení infekčních onemocnění či vysoké spotřebě antibiotik v českých nemocnicích a s ní souvisejícímu riziku antibiotické rezistence.
Ing. Mgr. Robert Hejzák následně poukázal na skutečnost, že účinná prevence není jen otázkou existence zdravotních služeb. Lidé musí vědět, že prevence existuje, rozumět svému riziku a dokázat se v systému zorientovat. Překážkou může být nízká zdravotní gramotnost, složitost systému, jazyková bariéra, ale také stigma.
Zazněla proto potřeba posunout se od pouhé kontroly infekcí k aktivní prevenci a současně lépe propojit Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice, praktické lékaře a specialisty.
Problémy známe. Nyní je potřeba změnit systém
Pro zaměstnance hygienické služby bylo velmi podstatné vystoupení Mgr. Matyáše Fošuma, který představil hlavní východiska připravované reformy ochrany veřejného zdraví.
Současný systém byl v základních rysech vybudován před více než čtvrtstoletím a řada jeho částí již neodpovídá dnešním potřebám. Přitom se mění nejen charakter zdravotních hrozeb, ale také evropské požadavky na připravenost států reagovat na biologické, chemické, fyzikální, environmentální či dosud neznámé hrozby.
Za jeden z problémů byla označena také nestabilita financování prevence. Ta je často závislá na jednoletých dotačních programech a projektech, přestože skutečně účinná prevence vyžaduje dlouhodobé plánování. Výstižně zazněl i určitý paradox prevence – pokud funguje dobře, problém nenastane a její přínos není na první pohled vidět. O to snazší pak může být prostředky na prevenci při hledání úspor omezit.
Bez lidí reforma fungovat nebude
Z pohledu sekce pracovníků hygienické služby považujeme za mimořádně důležité, že během diskuse se otevřeně mluvilo také o personální a platové situaci hygienické služby.
Dlouhodobě upozorňujeme na stárnutí odborných pracovníků, nedostatečný přísun absolventů i obtížné získávání a udržení specialistů. Pokud má stát požadovat vysoce odbornou práci, musí zároveň vytvořit takové podmínky, aby byli kvalifikovaní lidé ochotni do systému přicházet a dlouhodobě v něm zůstávat.
Proto oceňujeme, že si tuto skutečnost uvědomují i představitelé, kteří se na přípravě nového systému podílejí. Není možné budovat moderní ochranu veřejného zdraví bez odborníků a zároveň očekávat, že je hygienická služba získá a udrží bez odpovídajícího finančního ohodnocení.
Technologie, kvalitní data, nové kompetence ani nová organizační struktura samy o sobě nestačí. Základem funkční hygienické služby vždy budou lidé, kteří mají potřebné vzdělání, zkušenosti a odborné znalosti.
Národní institut veřejného zdraví
Připravovaná reforma počítá se vznikem Národního institutu veřejného zdraví, který by měl fungovat jako ústřední správní úřad s jedním ředitelem, jedním rozpočtem a jednou účetní jednotkou. Součástí nové struktury má být rovněž přímo řízená organizace umožňující mimo jiné realizovat projekty a přijímat dotační prostředky.
Důležitou součástí návrhu je také větší propojení s akademickou sférou a lékařskými fakultami. Právě zde může vzniknout prostor pro systematickou přípravu nové generace odborníků v ochraně veřejného zdraví.
Pozitivně vnímáme také deklaraci, že reforma nemá znamenat rušení odborných činností a že potřebné kompetence mají zůstat zachovány rovněž na regionální úrovni.
Po letech nejistoty snad přichází jasnější směr
Návrh novely zákona č. 258/2000 Sb. nyní prochází vnitřním připomínkovým procesem Ministerstva zdravotnictví. Následovat mají další fáze připomínkového řízení, přičemž vznik nové organizační struktury je předpokládán od 1. ledna 2028. Vzhledem k množství přechodných ustanovení bude celý proces postupný.
Dosavadní představení reformy vnímáme jako pozitivní signál. Zároveň si však uvědomujeme, že vize budoucího systému je jedna věc a její konkrétní paragrafové znění věc druhá – a z hlediska skutečných dopadů na zaměstnance věc zásadnější.
Sekce pracovníků hygienické služby proto bude připravovanou novelu v dalších fázích legislativního procesu pečlivě sledovat a v rámci připomínkového řízení se zaměří zejména na ustanovení, která se mohou dotknout nejen postavení zaměstnanců, ale i jejich kompetencí. Bude pro nás důležité, aby se pozitivně prezentované principy reformy skutečně promítly také do paragrafového znění zákona a jeho následné realizace.
Pro zaměstnance hygienické služby jsou poslední roky spojeny s opakovanými debatami o budoucnosti systému, změnách jeho struktury, personálním zabezpečení i financování. Současný návrh proto může představovat mírnou naději, že po delším období nejistoty dostane ochrana veřejného zdraví jasnější směr a její zaměstnanci větší jistotu do budoucna.
Samotná změna organizační struktury však nebude cílem. Rozhodující bude, zda se podaří vytvořit dlouhodobě stabilní systém, který bude mít dostatek finančních prostředků, moderní nástroje, kvalitní data a především dostatek dobře zaplacených odborníků.
Za sekci pracovníků hygienické služby proto vítáme, že právě personální stabilita a odpovídající finanční ohodnocení zaznívají jako jedna z podmínek úspěchu připravované reformy. Pokud se tyto principy podaří promítnout nejen do deklarovaných vizí, ale také do konkrétního znění právních předpisů a následné praxe, může připravovaná změna znamenat nejen modernizaci systému ochrany veřejného zdraví, ale také tolik potřebnou stabilizaci hygienické služby a jejích zaměstnanců.
Foto Ivana Břeňková
