Jednání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro zdravotnictví (zdravotnické tripartity) v pondělí 21. září 2026 se mimořádně organizovalo bez účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, a to z důvodu jednání vlády a nutné změny původního termínu. Kvůli rychlé změně termínu se musel omluvit větší počet členů týmu. Odborový svaz zastupovaly předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková a vedoucí právního a sociálního oddělení Ing. Ivana Břeňková, která je vedoucí pracovního týmu.
Program jednání zůstal beze změny. Diskuse s odbornými zástupci Miisterstva zdravotnictví, předkladateli materiálů, byla konstruktivní, ale zároveň byla ovlivněna tím, že současně zasedala vláda a jednala o státním rozpočtu pro rok 2027.
Úkoly z předchozího jednání týmu byly splněny, tým má odpovídající zastoupení, po delší době byl do týmu nominován zástupce Asociace českých a moravských nemocnic, požadavky na zastoupení zaměstnavatelů a odborů v pracovních skupinách ministerstva se řeší, zástupce krajů bude přizván na následující jednání týmu dne 18. listopadu 2026.
Ekonomická situace nemocnic a zdravotních pojišťoven
Vrchní ředitel pro zdravotní pojištění a evropské fondy Mgr. Jan Zapletal předložil informace o aktuální a předpokládaná ekonomické situaci v nemocnicích a zdravotních pojišťovnách, o dohodovacím řízení a návrhu úhradové vyhlášky na rok 2027. Výběr pojistného se vyvíjí příznivěji, než se očekávalo, přes to ministerstvo předpokládá deficit systému přesahující 10 mld. Kč.
Předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková sdělila, že údaje Ministerstva zdravotnictví potvrzují napjaté hospodaření některých zdravotních pojišťoven, ale nevede ke kolapsu systému. K 31. červenci 2026 měly pojišťovny na účtech celkem 44,3 mld. Kč, očekává se zvýšení příjmů až o 4,2 mld. Kč. Zeptala se, zda ministerstvo připravuje analýzy a kroky ve vztahu k Vojenské zdravotní pojišťovně a Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR. Připomněla slova premiéra Andreje Babiše na jednání tripartity dne 17. září, že je nutné slučovat zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, a tím stabilizovat systém.
1. náměstek ministra JUDr. Ladislav Švec nebyl konkrétně o slučování informován, posuzuje se více neupřesněných možností, ke kterým by měla následovat odborná, meziresortní a legislativní diskuse.
Zástupci odborů zdůraznili, že vybrané finanční prostředky mají sloužit pacientům, zdravotnickým zařízením a zaměstnancům, nikoliv zůstávat bezdůvodně na účtech zdravotních pojišťoven. Současně je nutné cíleně řešit situaci těch pojišťoven, které se dostávají do problémů se splatností svých závazků. Odbory slučování pojišťoven podporují.
Dohodovací řízení a úhradová vyhláška
Ředitel odboru regulace cen a úhrad Mgr. Tomáš Troch informoval o dohodovacím řízení a návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2027. Dohodovací řízení pro rok 2027 mělo oproti minulým letům silnější důraz na uzavírání dohod mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Výsledkem bylo 11 dohod a jedna parciální dohoda, v dohodnutých segmentech šlo zpravidla o kontinuitu úhrad a růst jednotkových úhrad přibližně o 2 až 4 %. Ministerstvo se zavázalo při přípravě vyhlášky dohody respektovat a zasahovalo do nich jen technicky nebo legislativně tam, kde to bylo nezbytné.
U následné lůžkové péče byla při nedohodě pilotně využita forma rozhodčího panelu. Panel posuzoval návrhy poskytovatelů a zdravotních pojišťoven a přiklonil se k návrhu zdravotních pojišťoven jako méně nákladnému a lépe odpovídajícímu disponibilním zdrojům systému. Ministerstvo výsledky dohod převážně respektovalo.
U akutní lůžkové péče nebylo dosaženo celkové dohody. Ministerstvo proto nastavilo úhrady samo, přičemž zohlednilo průběh dohodovacího řízení, zejména požadavek části poskytovatelů a pojišťoven na vyšší podporu regionálních nemocnic, navýšení paušální úhrady a postupné navyšování minimálních základních sazeb.
- Pro akutní lůžkovou péči byl stanoven průměrný růst úhrad 3,5 %, rozdělený nerovnoměrně ve prospěch menších a podfinancovaných poskytovatelů.
- Pro fakultní nemocnice je navržen nárůst úhrad za poskytnutou péči proti roku 2026 o 1,55 %.
- Pro regionální nemocnice s urgentem je navržen nárůst úhrad o 6,86 %
- Pro psychiatrické nemocnice je ale navržen pokles úhrad proti roku 2026 o 6 %.
Makrobilance návrhu úhradové vyhlášky vychází z příjmů a výdajů systému na úrovni přibližně 605 mld. Kč a z požadavku vyrovnanosti systému veřejného zdravotního pojištění. V diskusi byly vyjasňovány rozdíly mezi částkou navýšení platby za státní pojištěnce, dopadem pečujících osob, očekávaným výběrem pojistného a celkovým objemem zdrojů, jako rozhodující parametr byla potvrzena celková bilance 605 mld. Kč.
Mezi hlavní věcné změny návrhu patří
- centralizace vysoce specializované péče,
- decentralizace jednodušších výkonů,
- podpora regionálních interních oddělení,
- vyšší úhrady urgentních příjmů,
- posílení odpovědnosti zdravotních pojišťoven u totálních endoprotéz.
Návrh vyhlášky již nestanovuje výši úhrad totálních endoprotéz a nechává ji ke smluvnímu nastavení mezi pojišťovnou a poskytovatelem, toto ustanovení existovalo před 20 lety.
- U centralizace má být finanční tok navázán na pacienta.
- U výkonů určených k centralizaci budou nastaveny koeficienty zohledňující zvýšenou náročnost péče.
Návrh úhradové vyhlášky byl v době jednání týmu ve vnitřním, vnějším a meziresortním připomínkovým řízení.
Zástupce zaměstnavatelů Ing. Michal Čarvaš, MBA, sdělil, že návrh je v některých částech lepší než v minulosti, zejména ve sbližování základních sazeb a v reakci na dlouhodobé výhrady regionálních nemocnic. Současně upozornil na dvě hlavní rizika: nový smluvní režim totálních endoprotéz, který považuje za ambiciózní a nedostatečně připravený pro účinnost od roku 2027, a nejasný dopad vyžádané péče v následné lůžkové péči, zejména v oblasti laboratorních, zobrazovacích a dalších vyšetření.
Předsedkyně Dagmar Žitníková uvedla, že odbory kompletní připomínky odešlou v řádném termínu, závažnou nejasnost vidí odlišné informace o nárůstu platby za státní pojištěnce. Mediálně byla uváděna částka 21 mld., v návrhu státního rozpočtu je částka 18 mld. a ministerstvo v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce počítá s částkou 13 mld. Výsledné disponibilní zdroje se pak významně liší.
Z předloženého materiálu pro jednání týmu a vnitřního připomínkového řízení vyplývá, že příjmy veřejného zdravotního pojištění mají v roce 2027 meziročně vzrůst o 44,4 mld. Kč, zatímco náklady na zdravotní služby mají vzrůst pouze o 27,1 mld. Kč. Rozdíl činí 17,3 mld. Kč a touto částkou zřejmě ministerstvo plánuje posílit zdravotní pojišťovny.
K 31. červenci 2026 byly na bankovních účtech jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven konečné zůstatky v celkové výši 44,270 mld. Kč. Koncem roku lze předpokládat zůstatky přibližně ve výši 31 mld. Kč. Tento objem zůstatků je z pohledu odborů považován za dostatečný a nelze souhlasit s vytvářením dalších rezerv.
Omezení výdajů na zdravotní služby je neomluvitelné, zejména s ohledem na růst cen, personální situaci a potřebu zachovat dostupnost a kvalitu poskytované péče.
Odbory požadují vyšší nárůst úhrad, a to i k zajištění růstu osobních nákladů.
Úhradová vyhláška na rok 2027 musí zajistit všem poskytovatelům zdravotních služeb napojeným na veřejné zdravotní pojištění prostředky na zvýšení platů a mezd zaměstnanců o 6 %.
Tento návrh na zvýšení platů je v souladu s návrhem státního rozpočtu na rok 2027, který vychází z předpokládaného růstu průměrného platu o 6,2 %.
Odbory považují propad úhrad péče psychiatrických nemocnic za riziko pro poskytování péče, požadují nápravu a zajištění nárůstu úhrad.
Bylo sděleno, že stát bude muset propad hospodaření svých příspěvkových organizací řešit stejně jako v minulosti, kdy se nemocnice oddlužovaly, nebo jim byly poskytnuty bezúročné půjčky, které splácejí.
Odbory považují, stejně jako zaměstnavatelé, za problematický navržený způsob úhrad endoprotéz. Navrhují do vyhlášky vrátit původní ustanovení a částku za výkon valorizovat.
Ředitel odboru tegulace cen a úhrad Mgr. Tomáš Troch informoval, že pokles úhrad péče pro psychiatrické nemocnice vychází z nákladových dat a relativních vah v systému DRG, přičemž celkově má segment psychiatrických nemocnic při součtu akutní a následné péče meziročně růst přibližně o 200 mil. Kč. Sdělil, že ministerstvo je připraveno připomínky k tomuto segmentu posoudit v rámci vypořádání připomínek.
Zástupci zaměstnavatelů i odborů upozornili na rizika nedostatečné diskuse o centralizaci specializované péče, její provedení musí být citlivé, nesmí mechanicky znevýhodnit regionální pracoviště s odborníky schopnými danou péči bezpečně poskytovat a nesmí u pacientů vyvolat dojem, že běžná péče má být automaticky přesouvána do center.
Ministerstvo vzalo tyto podněty na vědomí, sociální partneři se otázkou centralizace specializované péče budou zabývat.
Zástupci odborů a zaměstnavatelů uplatní zásadní konkrétní připomínky v řádném připomínkovém řízení a budou je projednávat s ministerstvem.
Odbory budou požadovat, aby byly prostředky určené na zvýšení platů a mezd v úhradové vyhlášce pro rok 2027 vyčleněny jako samostatná účelově určená složka úhrady za poskytnutou péči.
Personální situace, kompetence, odměňování
Náměstek Ladislav Švec předložil materiál týkající se personální situace, stabilizace a náboru zaměstnanců, kompetencí pro výkon zdravotnických povolání a úpravy platů a mezd v roce 2027.
- Členům týmu byla předběžně zaslána informace z jednání Strategické skupiny pro personální stabilizaci, které se konalo 15. září 2026 a je vedeno náměstkyní ministra Karlou Maříkovou. Jednání skupiny se zaměřilo na rozvoj kompetencí zdravotníků, vzdělávání zdravotnických pracovníků a hledání nástrojů pro dlouhodobou personální stabilizaci. Diskutovalo se zejména o dalším rozvoji kompetencí jednotlivých zdravotnických profesí a o nastavení legislativních podmínek pro jejich efektivnější využití v praxi.
Mezi navrhovaná opatření pro zvýšení počtu studentů lékařských fakult patří zejména navýšení příspěvků státu fakultám, větší zapojení regionálních nemocnic do výuky a zvýšení prostupnosti mezi jednotlivými obory.
- Byla podána informace o nové podpoře návštěv sester praktických lékařů u registrovaných pacientů v domácím prostředí, která má pomoci zejména seniorům a imobilním pacientům. Terénní sestra má navazovat na péči praktického lékaře a nenahrazovat systém domácí péče.
- Byly předneseny informace o preferencích a duševním zdraví mediků a lékařů, ze kterých vyplynula jejich závažnost a nutnost tuto problematiku nadále řešit.
- Byla předložena informace z Ministerstva práce a sociálních věcí o plánovaných změnách odměňování a s tím souvisejících změnách v zákoníku práce. Jednalo se o známých záměrech vlády pro odměňování v příspěvkových organizacích od 1. ledna 2027. Navrhuje se pro výši platového 1. platové třídy a 1. platového stupně platový tarif ve výši aktuální minimální mzdy, ostatní platové tarify by se navyšovaly minimálně o 4 %, počet platových stupňů by se upravil z 12 na 8 a prodloužila by se délka praxe nad 35 let. Konkrétní výše platových tarifů uvedena nebyla. V zákoníku práce by se měla upravit možnost jednorázového odejmutí osobního příplatku ve výši zvýšení platového tarifu. S tímto odbory nesouhlasily.
Předsedkyně Dagmar Žitníková doplnila k požadavku na zajištění financí pro zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví v úhradové vyhlášce informaci o růstu průměrných mezd v národním hospodářství. Kromě lékařů je nárůst podobný jako v národním hospodářství.
Zdůraznila, že odbory navrhují neslučovat systémovou změnu tarifů (1. třída/1. stupeň s platovým tarifem ve výši minimální mzdy) s jejich navýšením, odbory budou požadovat oddělená jednání o systémové změně a o zvýšení tarifů.
Předseda LOK-SČL MUDr. Martin Engel doplnil, že do výdělků lékařů jsou započteny výdělky za neúměrné počty přesčasové práce a na druhou stranu skokové navyšování platů politiků nikdo neřeší.
Vedoucí týmu Ing. Ivana Břeňková vznesla dotaz na zachování systemizovaných míst a krytí financí pro nárůst platů z prostředků státního rozpočtu, konkrétně pro zaměstnance Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic (KHS).
Zástupce Ministerstva financů k financování platů zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic uvedl, že konečný objem prostředků bude znám až po rozpisu závazných parametrů státního rozpočtu.
Náměstek Ladislav Švec v souvislosti s kompetencemi pro výkon zdravotnických povolání informoval o pilotním projektu age managementu ve Fakultní nemocnici Brno. Projekt má ověřit nástroje pro udržení zaměstnanců, práci s jejich potřebami, vhodné profesní zařazení a podporu dlouhodobé personální stability jinými prostředky než pouze růstem odměňování.
Cílem má být, aby personální požadavky lépe odpovídaly skutečnému provozu a potřebám pracovišť, nikoli pouze formálnímu počtu standardizovaných lůžek.
Předsedkyně Dagmar Žitníková připomněla, že se nedostatek lůžek, lékařů, sester a dalších zdravotníků a pracovníků ve zdravotnictví plně projevil za covidu. Zdravotnictví je v každé době veřejnou službou, to je bezpodmínečně nutné zohlednit i v diskusi o kapacitách nemocnic.
Zástupce zaměstnavatelů Michal Čarvaš doplnil, že je důležité mít dostupné a kvalitní zdravotnictví, a to i v souvislosti s bezpečnostní situací v Evropě.
Zástupci zaměstnavatelů i odborů vzali předložené informace na vědomí. K projektům personální stabilizace a k legislativním změnám kompetencí se budou průběžně vracet. Při hodnocení efektivity bude zohledněna dostupnost, kvalita, bezpečnost a připravenost zdravotnictví jako veřejné služby.
Legislativní plán ministerstva pro rok 2026
Vedoucí oddělení legislativy Mgr. Jan Knytl se vyjádřil k legislativnímu plánu ministerstva pro rok 2026. Informoval o předložených a připravovaných materiálech z oblasti veřejného zdraví. Předloženy byly implementační novela zákona o ochraně veřejného zdraví týkající se požadavků na výrobky přicházející do styku s pitnou vodou a novela zákona o návykových látkách, jejíž úkoly byly zapracovány do tzv. lex kratom.
V nejbližších týdnech budou vládě předloženy novely zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o specifických zdravotních službách. Do konce roku 2026 ministerstvo předpokládá předložení novely zákona o ochraně veřejného zdraví reagující na mezinárodní zdravotnické předpisy a mezinárodní zdravotní hrozby.
K velké novele zákona o ochraně veřejného zdraví ministerstvo uvedlo, že v říjnu se očekává nejprve interní projednání v rámci ministerstva a do konce roku rozšířené vnitřní připomínkové řízení se zapojením sociálních partnerů. Cílem novely má být vytvoření Národního institutu ochrany veřejného zdraví a efektivnější uspořádání ochrany veřejného zdraví.
Vedoucí týmu Ivana Břeňková požádala, aby budoucí přehled legislativních prací obsahoval u každého materiálu předpokládaný termín předložení vládě, a současně připomněla dohodu, že relevantní návrhy mají být členům pracovního týmu zasílány již ve fázi rozšířeného vnitřního připomínkového řízení, nikoli až ve vnějším připomínkovém řízení.
Další jednání pracovního týmu je naplánováno za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na 18. listopadu 2026. Program bude připraven s ohledem na aktuální stav úhradové vyhlášky, odměňování a plnění stanovených úkolů.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ, vedoucí tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví a vedoucí právního a sociálního oddělení OS
Foto autorka
