Ve středu 7. září 2022 byla Evropskou komisí zveřejněna nová strategie pro péči v sociálních službách. Následně v pátek 9. září se uskutečnilo on-line setkání zástupců zaměstnavatelů, odborů, Evropské komise a Evropského parlamentu ke zveřejněné strategii. Všichni, kteří strategii připravovali nebo se na přípravě přímo podíleli, věří, že představená strategie pomůže v nadcházejících letech utvářet politiku sociální péče v celé Evropě.
Strategie se týká následujících oblastí:
- přístup k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči,
- dostupnost péče,
- přechod k domácí péči a komunitním službám v souladu s lidsko-právními přístupy k poskytování péče,
- přiměřené a udržitelné financování sociálních služeb,
- atraktivita práce při poskytování péče,
- zlepšení platových i pracovních podmínek,
- zajištění trvalého profesního rozvoje a kariérního postupu,
- řešení generových stereotypů,
- podpora neformálním a rodinným pečovatelům.
Setkání 259 účastníků v pátek 9. září moderoval Thomas Bignal, vedoucí týmu pro politiku Evropské asociace poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením (EASPD). Vyzdvihl důležitost zveřejněné strategie, která se snaží najít řešení mnoha výzev, jež jsou pro poskytování kvalitní péče aktuální. Nutné je zajištění lidských práv, pomáhat lidem žít samostatně, pomáhat také neformálním pečovatelům, aby jim byl umožněn aktivní život při péči o své rodinné příslušníky. Péči potřebují miliony lidí a miliony pracovníků péči poskytují.
Ředitelka pro sociální záležitosti Evropské komise Katarina Ivankovič Kneževič krátce představila Evropskou strategie péče. Uvedla, že novou Evropskou strategii v oblasti péče ohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie v roce 2021. Předsedkyně Evropské komise požádala, aby se každému muži a ženě mohlo dostat co nejlepší zdravotní péče a aby každý mohl najít co nejlepší životní rovnováhu. Evropská komise se rozhodla předložit Evropskou strategii péče, zaměřenou na pečovatele a příjemce péče. Evropská komise konzultovala přípravu strategie s EASPD, s Evropskou federací odborových svazů veřejných služeb (EPSU), s občanskými společnostmi, ve výborech Evropského parlamentu.
Katarina vysvětlila, proč je potřeba strategie. Péče se týká v různém období života nás všech. Pandemie covidu zdůraznila potřebu odolného a robustního systému formální péče.
Nutné je pracovat s několika čísly:
– 7,7 milionů žen je z důvodu poskytování péče mimo trh práce,
– 52 milionů Evropanů poskytuje neformální péči,
– téměř polovina lidí starších 65 let potřebuje dlouhodobou péči
– do roku 2050 se tento počet zvýší o 23 %,
– do roku 2050 bude třeba 1,6 milionů nových zaměstnanců,
– každý šestý inzerát je na místo poskytování dlouhodobé péče.
Katarina uvedla prvky strategie, jimiž jsou:
– strategický rámec dlouhodobé péče, revize barcelonských cílů (rozvoj zařízení péče o děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, zajistit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě),
– přístup k cenově dostupné a vysoce kvalitní dlouhodobé péči,
– rovnováha mezi osobním a pracovním životem,
-zajištění péče o pečovatele,
– rovnost odměňování,
– rozvoj dovedností zaměstnanců,
– sociální dialog,
– potřeba politických reforem.
K „barcelonským cílům“ doplnila, že podle stávajících cílů mají členské státy zapojit do předškolního vzdělávání a péče 33 % dětí mladších 3 let a 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky. Evropská komise navrhuje nové cíle, aby se do roku 2030 účastnilo předškolního vzdělávání a péče alespoň 50 % dětí mladších 3 let a alespoň 96 % dětí ve věku od 3 do věku povinné školní docházky.
Proč cenově dostupnou péči? Je jasné, že vysoké náklady jsou jednou z nejvýznamnějších bariér pro využití služeb, přitom péče posiluje aktivitu starší lidí, pomáhá jim udržet si důstojný život. Mnoho rodičů nemůže pro své děti využít poskytované služby ať již z důvodu nedostupnosti nebo nedostatku financí. Nutné je zajistit přístup k předškolnímu vzdělávání dětí, členské státy budou navrhovat v této oblasti reformy.
Změny musí být posuzovány a žádány členskými státy, spolupracovat se bude na úrovni Mezinárodní organizace práce (ILO, MOP), Světové zdravotnické organizace (WHO) a s dalšími příslušnými organizacemi.
Ve strategii jsou konkrétní prvky k podpoře sociálního dialogu. Katarina ocenila účast sociálních partnerů, kteří budou nastavovat v oblasti péče sociální dialog na evropské úrovni a budou mít příležitost zlepšit sociální dialog na národní úrovni. Současně se bude sledovat kvalita pracovních podmínek zaměstnanců, jejich bezpečnost, vzdělávání a získávání dovedností pro výkon práce.
Katarina v závěru vystoupení zdůraznila finanční udržitelnost dlouhodobé péče, zajištění péče pro děti v předškolním věku, zajištění přístupu k péči všem potřebným a péče o neformální pečovatele.
Ke strategii se vyjádřili zástupci Evropského parlamentu Sirpa Pietikäinen a Milan Brglez.
Sirpa Pietikäinen strategii označila jako přínosný materiál, současně sdělila, že COVID-19 ukázal potřebu zlepšit podmínky v sociálních službách, ale stejně jako v části akcí pro zdravotní péči se práce pozastavily. Je třeba využívat již schválený Evropský pilíř sociálních práv, barcelonské cíle. Lidé mají podle sociálního pilíře a podle ústavního práva nárok na správnou péči, a to od dětství až po různé životní fáze. Péče má být kvalitní a cenově dostupná, ale jak COVID-19 ukázal, zdroje nejsou v jednotlivých částech na adekvátní úrovni. Parlament požaduje analýzy financí a potřeb.
Nutné je zaměřit se na podporu domácí a komunitní péče. Vše, co se bude nově podporovat, bude pro komunitní péči. Samostatně se musí podporovat program neformální péče.
Občanská společnost a evropský parlament můžou strategii přijmout jako první krok, ale členské státy budou dále realizovat dané body na svých úrovních.
Milan Brglez sdělil, že se Evropská unie konečně dočkala dokumentu a strategického výhledu v oblasti dlouhodobé péče. Dokument je zvláště důležitý v době ekonomické krize, sociální krize, pandemie a války. Připomněl, že politika sociální péče je v kompetenci členských států a nemělo by docházet k jejich omezení.
V oblasti péče o děti (revize barcelonských cílů) se na evropské úrovni podle názoru poslance Milana Brgleze blížíme ke kolektivnímu uznání práva na péči a přivítal by rozšíření takového postupu i na další formy péče, především na dlouhodobou péči. Na závěr sdělil, že se začíná mluvit podobně o právu na péči a o tom, že péče je veřejným blahem, vyžaduje adekvátní investice, řešit přetrvávající genderové stereotypy a hodnocení práce pečovatelů.
Za poskytovatele sociálních služeb na evropské úrovni (Social Services Providers – SSE, EASPD), vystoupil člen představenstva, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a také prezident European Ageing Network (EAN) Jiří Horecký, který zveřejnění Evropské strategie péče a její směřování přivítal. Strategie řeší podle jeho vyjádření důležitá témata, problémy a výzvy v oblasti péče, především kvalitu služeb pro zaručení vysoké kvality života uživatelů služeb, investice do sociálních služeb a jejich financování, problémy pracovní síly a sociální dialog a postupy a opatření k posílení odolnosti sociálních služeb.
Zaměřil se na dvě otázky – migrující pracovníky a financování.
- Poskytovatelé sociálních služeb vítají, že Strategie Evropské komise uznává pozitivní spojení mezi bezpečnými a legálními kanály pracovní migrace a etickými náborovými praktikami k odstranění mezer v sektoru péče. Podle poskytovatelů je třeba udělat více jak s podpůrnými službami, tak při prosazování regulace a řešení nedostatku pečovatelského personálu v důsledku „odlivu mozků a péče“ z východoevropských zemí. Měli bychom se také vypořádat s výzvami pro pečovatele z Ukrajiny, kteří jsou v současnosti v EU.
- Pracovní migrace však musí být legální, spravedlivá a etická. Pro migrující by měl být zaručen přístup k sociální ochraně a spravedlivým a bezpečným pracovním podmínkám, měly by být sankce vůči nelegálním praktikám některých agentur a zaměstnavatelů.
- SSE také vítá, že Strategie Evropské komise obsahuje silný důraz na to, že veřejná podpora sektoru péče je sociální investicí, která přináší mnohonásobné výnosy pro jednotlivce, společnost a ekonomiku.
- Správným výchozím bodem pro tvorbu politik a rámců na evropské a národních úrovních je definice služeb dlouhodobé péče jako veřejného statku a jako služeb obecného zájmu.
- SSE postrádá důkazy o tom, že nejefektivnějším modelem financování služeb zaměřených na člověka jsou veřejné zakázky. Výběrová řízení jsou zadávána s velkým důrazem na cenu a menším na kritéria pro kvalitu služeb. Bude dobré hledat alternativní modely pro financování služeb, například schvalovací nebo licenční postupy, vyhrazené trhy, nebo modely financované a řízené uživateli služeb, tzv. osobní rozpočty.
- SSE podporuje výzvu Strategie k vyšším investicím do prevence stárnutí, invalidity a závislosti. Vítá podporu investic do integrovaných pečovatelských služeb zaměřených na člověka a založených na jeho právech.
- Fondy EU by měly být podle SSE použity na zlepšení rovného přístupu k vysoce kvalitní dlouhodobé péči, zejména komunitní a domácí péči.
Na závěr svého vystoupení Jiří Horecký nabídl za evropské poskytovatele sociálních služeb (SSE) partnerství pro splnění cílů definovaných ve Strategii, poskytování zpětné vazby k návrhům vycházející ze Strategie, ale také spolupráci na následných a souvisejících akcích. Zájmem SSE je mít dostupné pečovatelské služby pro ty, kteří je budou potřebovat.
Generální tajemník Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) Jan Willem Gourdriaan na setkání zastupoval všechny odboráře, zaměstnance sociální a zdravotní péče.
Pro odbory je důležité, že Strategie zdůrazňuje význam komunikace mezi zaměstnavateli a odbory a orgány Evropské unie a komunikace o pracovních podmínkách všech kategorií zaměstnanců a kvalitní péči pro potřebné. EPSU požaduje uznání generové dimenze sociálních služeb a k tomu nutné nastavení podmínek práce.
- Důležité bude Strategii uvést do života, vést sociální dialog, posílit kolektivy vlád, zaměstnavatelů i odborů pro jednání na národních úrovních. Vlády by měly sociální dialog podporovat, zaměstnanci posílit řady odborů a zaměstnavatelé přijmout výzvy k rozvoji péče.
- Evropa podporuje kolektivní vyjednávání a požaduje, aby 80 % zaměstnanců bylo kryto kolektivními smlouvami. V některých zemích je procento velmi nízké. Odbory a zaměstnavatelé budují strukturální sociální dialog na evropské úrovni, čeká se na schválení Evropskou komisí.
- O způsobu financování, jak zmínil Jiří Horecký, je nutné diskutovat, jde o veřejnou službu a veřejné zdroje, veřejnost musí mít jasno, jak jsou prostředky využity.
- Jan Willem Gourdriaan uvedl, že bohužel některé společnosti finance nepoužívají pro zabezpečení péče o potřebné. Přístup společností k veřejným finančním prostředkům je třeba vázat na kolektivní vyjednávání s cílem zlepšení péče a zlepšení podmínek zaměstnanců.
- Vyjádřil se také k širšímu problému migrace a nedostatku zaměstnanců. Musí se vést nábor, posílit finance, zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců. Migrujícím zaměstnancům je třeba zajistit postavení bez vykořisťování a musí se zajistit rovné postavení.
Poděkoval za společnou práci se zástupci EASPD a požádal o společný postup k náboru zaměstnanců a jejich rozvoji, zajištění bezpečné, dobře oceněné práce. Sociální dialog se zaměstnavateli bude pokračovat v zájmu zaměstnanců a uživatelů služeb.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ, vedoucí právního a sociálního oddělení OS a členka výkonného výboru EPSU
