Odboráři z veřejných služeb regionu střední Evropy a západního Balkánu si na krátké on-line schůzi dne 30. září vyměnili informace o rizicích jejich práce. Jednání zahájil generální tajemník Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) Jan Willem Goudriaan (foto). Generální tajemník sdělil, že odbory nejsou pro povinné očkování, ale na jeho důležitost upozorňují a k očkování vyzývají. Většina současných pacientů s COVID-19 je právě skupina neočkovaných. Státy se připravují na znovuotevírání specializovaných oddělení pro nemocné s COVID-19.
Generální tajemník vyzval účastníky, aby zapojili své mladé členy do sítě mladých EPSU. Česká republika je v síti mladých pro nábor členů aktivní.
EPSU se připravuje na kongres Mezinárodní internacionály odborových svazů veřejných služeb (PSI), který by se měl konat koncem roku 2022 nebo začátkem roku 2023. EPSU je respektovanou součástí PSI, zapojuje se do tvorby akčního plánu a ovlivňuje budoucí zaměření PSI.
Richard Pond, zaměstnanec EPSU pro kolektivní vyjednávání a ekonomiku, informoval o stavu směrnice k minimální mzdě. Stále probíhá diskuse na Evropské úrovni, v Evropské radě, v Evropském parlamentu. Stanovení pravidel a limitů pro minimální mzdu je důležité. EPSU chce stanovit dolní hranici, pod kterou nesmí mzda klesnout. Návrh směrnice řeší také posílení kolektivního vyjednávání.
Nyní se čeká rozhodnutí Evropské rady, pokud se státy dohodnou, mohla by být směrnice schválena, pokud ne, bude se schvalování protahovat.
Za Českou republiku podala zprávu členka výkonného výboru EPSU Ing. Ivana Břeňková.
V České republice se stejně jako v ostatních státech stále potýkáme s průběhem a dopady pandemie COVID-19. Pandemie ukázala nezastupitelnou roli odborů. Odborové svazy řešily pracovní podmínky, nedostatek osobních ochranných prostředků a nedostatek personálu ve všech veřejných službách. V současné době probíhá kampaň na podporu očkování a začíná podávání třetí dávky. Očkovacích látek je dostatek.
V červnu tohoto roku došlo k tragédii. V Jihomoravském kraji udeřilo tornádo o síle F3, F4. Větrný vír zdevastoval několik vesnic, byla nutná demolice domů, došlo k vážným zraněním a ztrátám na životech. V České republice se zdvihla vlna solidarity a pomoci, a to i ze zahraničí. Odborové svazy pomáhaly svým členům i finanční podporou.
V době konání schůze regionu jsme byli v České republice před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Odbory se obávaly o budoucnost levicových stran, především ČSSD.
Zástupci odborových svazů jednali s premiérem Andrejem Babišem o nárůstu platů zaměstnanců ve veřejných službách. Vývoj jednání odpovídal volební kampani, od nulového nárůstu platových tarifů, ke zvýšení, které odpovídalo míře inflace 4 %. Odbory současně jednaly o nárůstu minimální mzdy, požadavek je na zvýšení o 2800 Kč, ze současné výše 15 200 Kč na 18 000 Kč, čili z 610 eur na 720 eur. Je zřejmé, že hlavní akce odborů budou po volbách, a to boj za udržení veřejných služeb a jejich financování z veřejných zdrojů.
Slovensko má 80 % zdravotnických pracovníků proočkovaných. V roce 2021 byl dojednán pouze nulový nárůst platů, ale byl poskytován zdravotnickým pracovníkům příplatek za práci v době pandemie COVID-19 ve výši 7 eur/hodinu. Nyní se jedná o nárůst platů o 13 %. Minimální mzda je 623 eur, od 1. ledna bude 640 eur.
V Madarsku nefunguje sociální dialog, je pouze takovou kouřovou clonou. Vláda vyhlašuje nouzové stavy, přijímá své zákony a ostatní právní předpisy. Proočkovanost populace je 61 %. Zavedení povinného očkování pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách se připravuje proti postoji zaměstnanců. Minimální mzdu požadují odbory navýšit z částky 450 eur na 550 eur. Od ledna 2022 by se měla vracet část daní zaměstnancům, kteří mají nezletilé děti. Připravuje se privatizace veřejných služeb, například knihoven, které budou předány nadacím.
Bosna-Hercegovina má opožděnou vakcinaci proti nemoci COVID-19, dodávky jsou zpožděné. Proočkovanost je nejnižší a nemocnost je v Evropě nejvyšší. Vláda se soustředí na vše možné, kromě zaměstnanců. Odbory jednají o minimální mzdě, vláda předložila návrh na výši 350 eur. Součástí mezd a průměrných výdělků jsou různé dotace, například cestovné, stravné, příspěvek na dovolenou. Odbory jsou proti tomu, aby součástí pro hodnocení, zda má zaměstnanec za vykonanou práci alespoň minimální mzdu, byly uvedené dotace. V odvětví obchodu pobírá většina zaměstnanců minimální mzdu. Odbory budou jednat s vládou o výši mzdy, která je osvobozena od daně.
V Chorvatsku se předpokládá, že očkování pro zaměstnance ve veřejných službách bude povinné. 64 % zdravotnických pracovníků je očkovaných, všeobecných sester je očkovaných 70 %. Vyjednává se o znění zákona o mzdách a platech.
Ve Slovinsku je dostatek vakcín, ale polovina obyvatel očkována být nechce. Řeší se, zda zaměstnanci, kteří poskytují veřejné služby, mají být očkováni dobrovolně nebo povinně. Proti povinnému očkování jsou demonstrace. Lidé se bouří proti tomu, že vláda nesmyslně utrácí finance na chod státní správy.
V Severní Makedonii mohou do restaurací a obchodních center chodit pouze lidé naočkovaní proti COVID-19. Proočkovanost je nízká, cca 50 %. Severní Makedonie zažívá nárůst inflace. Připravuje se právní předpis, kterým by se mohl snížit nárok zaměstnanců veřejných služeb na kolektivní vyjednávání. Kolektivní dohody s vládou nejsou respektovány.
V Srbsku je proočkovanou proti COVID-19 nízká, cca 55 %. Začíná se podávat třetí dávka vakcíny. Odbory očkování podporují, ale v dobrovolné formě. Existují firmy, které neočkované zaměstnance přeřazují na méně kvalifikované pozice. Minimální mzda je 320 eur a odbory požadují 400 eur.
Ing. Ivana Břeňková podala informaci o výboru EPSU pro rovné příležitosti žen a mužů. Stálou aktivitou je tlak na odstranění rozdílu výše mzdy a platu mužů a žen. Rozdíl je 14 % v neprospěch žen. V České republice je rozdíl v neprospěch žen kolem 25 %. Rozdíl se pomalu snižuje, ale stálým problémem je, že feminizovaná zaměstnání a rezorty mají nízké ocenění práce. Součástí opatření pro řešení rovného hodnocení je genderově neutrální hodnocení pracovních míst, které převážně vykonávají ženy. Genderově neutrální hodnocení a klasifikace pracovních míst jsou důležitou součástí opatření pro rovnost odměňování v připravované směrnici EU o transparentnosti odměňování. Směrnice o transparentnosti odměňování by měla také posílit úlohu kolektivního vyjednávání.
Pandemie COVID-19 měla na zaměstnance veřejných služeb obrovský dopad. Snižování mezd nejvíce postihlo ženy s nižšími příjmy ve feminizovaných sektorech. Došlo k nárůstu stresu, domácího násilí i násilí ze strany třetích osob na pracovišti. Při kolektivním vyjednávání je nutné myslet také na ty, kteří pracují na částečné úvazky a mají prekérní formy práce.
