Jak jistě všichni víme, informace v současném informačním věku je tím nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o kvalitě našeho života. Informacemi jsme nyní obklopeni více než kdykoli v minulosti. Dostupných informací o všem možném je tolik, že není v možnostech nikoho, aby věděl všechno. Informací je tolik, že jsme ve fázi, kdy není problém informace získat, ale zpracovat je, pochopit a využít ve svůj prospěch. A přesně v této fázi jsme nyní, kdy naše vláda navrhla, projednala a schválila penzijní reformu. Média na nás hrnou množství informací, které někteří respondenti nejsou schopni vstřebat, a tak se může lehce stát, že opominou některou skutečnost, která bude mít zásadní vliv na jejich penzijní připojištění.
Z průzkumu, který byl uskutečněn na začátku května 2012 pro společnost Partners, vyplývá, že důchodové reformě rozumí jen 18 % občanů, pro více než dvě třetiny občanů (70 %) je vládou navržená důchodová reforma nesrozumitelná. Výsledky průzkumu naznačují, že komunikace důchodové reformy směrem k veřejnosti není bohužel dobře provedená. Ještě hůře je na tom reforma z pohledu důvěry v její dlouhodobé fungování: 22 % nevěří v její dlouhodobou udržitelnost a 49 % si myslí, že nepřežije ani další parlamentní volby. Skepse vůči reformě roste s věkem, v regionálním porovnání jsou pak nejvíce nedůvěřiví Moravané.
Důchodová reforma se dotkne každého z nás
Nyní je důchodový systém rozdělen na dva pilíře: základní pilíř státního systému důchodového zabezpečení a penzijní připojištění. Od 1. 1. 2013 budou zavedeny tři pilíře důchodového systému. Každý lze chápat jako samostatný zdroj příjmů v důchodovém věku.
V systému penzijního připojištění v tzv. průběžném systému, který je také označován jako první pilíř, je nyní zapojeno 4,6 milionu lidí, kteří mají naspořeno téměř 220 miliard korun. Každý občan ČR dnes odvádí na sociální zabezpečení 28 % ze svého hrubého příjmu, přičemž všechny tyto peníze jsou příjmem průběžného systému financování důchodů.
Ovšem od 1. ledna 2013 se penzijní reforma stane realitou – všichni klienti penzijních fondů budou převedeni do transformovaných fondů penzijních společností. Co je to transformovaný fond? Je to vlastně stávající penzijní fond, ve kterém jsou zvlášť vyčleněny veškeré naspořené prostředky účastníků a zvlášť majetek toho, kdo prostředky klientů spravuje, což bude tzv. penzijní společnost, vytvořená k l. lednu 2013. Penzijní připojištění totiž nyní prochází transformací a mnozí mohou být nemile překvapeni tím, že aniž něco udělali, přišli o státní příspěvek. Státní příspěvek totiž od 1. ledna 2013 bude stát vyplácet pouze těm klientům, kteří měsíčně spoří alespoň 300 Kč. Proto klienti stávajících penzijních fondů, kteří nebudou chtít přejít do druhého pilíře, by měli včas prohlédnout své smlouvy o penzijním připojištění, zda jejich příspěvek není pod zmíněnou 300 Kč částkou.
Nyní náš důchodový systém spočívá celou svou vahou na průběžném systému vyplácení důchodů. Vládní garnitura se pře s opozicí a potažmo i se občany ČR, zda je nezbytný krok k reformě systému. Reformním krokem je tedy zavedení druhého pilíře, který naše vláda a její ekonomičtí poradci považují za lepší a který by tomu prvnímu měl odlehčit, a dostat tak snáze pod kontrolu penzijní deficit, který byl generován prvním pilířem. V roce 2009 činil schodek důchodového systému 30,5 miliardy korun, v roce 2010 byl schodek 29,9 miliardy korun a v roce 2011 to bylo 39,5 miliardy korun. Pokud by vše zůstalo beze změny, tak podle vládní prognózy od roku 2055 by v důchodovém systému chybělo každý rok 150 miliard korun. Tento druhý pilíř je systémem fondovým, který bude naplněn zčásti penězi vyvedenými z plateb do prvního pilíře a zčásti povinnými dodatečnými vlastními vklady.
Neméně důležitým druhým reformním krokem je úprava současného penzijního připojištění. Oblast penzijního připojištění, tedy v podstatě kolektivního investování s podporou státu, je označován jako třetí pilíř.
Podle vyjádření ekonomických poradců vlády důchodová reforma podpoří penzijní systém tím, že odlehčí průběžnému systému vyplácení důchodů ve prospěch nově vytvořeného, resp. více podporovaného fondového systému. Od 1. ledna 2013, tedy od data spuštění penzijní reformy, se každý z nás bude moci rozhodnout, zda ze svého odvodu 28 % z hrubého příjmu na sociální zabezpečení vyvede 3 %, která půjdou na jeho účet u penzijní společnosti. Nutnou podmínkou ovšem je, aby k těmto 3 % přidal další 2 % ze svého hrubého příjmu. Tyto prostředky pak bude penzijní společnost zhodnocovat v některém ze čtyř povinně nabízených penzijních fondů. Do druhého pilíře může vstoupit člověk nejpozději ve svých 35 letech, tedy tento pilíř je vhodný pro ty budoucí důchodce, kterým do důchodu zbývá ještě několik desítek let. Pro občany nad 35 let však existuje přechodné období až do 30. 6. 2013. V těchto šesti měsících bude mít možnost zapojit se do druhého pilíře každý. Při rozhodování, zda je pro nás toto nabízené řešení vhodné, je nutné připomenout, že druhý pilíř není vhodný pro dnešní padesátníky či šedesátníky, jimž se příliš nevyplatí. Je také třeba vzít v úvahu, že vstup je naprosto nevratný a ze systému lze vystoupit pouze jediným způsobem – odchodem do důchodu. To může být pro někoho třeba až za 30 let. Dále je potřebné zvážit, zda prostředky, které bude střadatel poukazovat na svůj penzijní účet, bude schopen v budoucnu zabezpečit, zda bude po celou dobu patřit k pracujícím, či bude dlouhodobě nezaměstnán. Pro občany s vyšším než průměrným příjmem má mít podle prognózy druhý pilíř větší finanční smysl než pro ostatní střadatele. Druhý pilíř má i další úskalí: např. problematické dědění, nulový nebo záporný výnos, státem negarantovaný důchod, politické riziko, nemožnost jednorázového výběru uspořených finančních prostředků a další aspekty, které vláda uvádí jen vágně a kterým se nebude snadné vyhnout.
Pro občany, kteří nebudou chtít vstoupit do druhého pilíře nebo např. jejich měsíční výdělek bude nižší než statisticky vykazovaný průměrný výdělek nebo budou chtít zůstat u původních pravidel, bude výhodnější vstoupit do tzv. transformačního fondu, tedy třetího pilíře důchodové reformy. Vznikne tak doplňkové penzijní spoření, což v podstatě bude upravené stávající dobrovolné pojištění se státním příspěvkem. V něm bude tento transformační fond hrát hlavní roli. Občan bude moci nadále získávat státní příspěvky (90-230 Kč) a daňové úlevy, typy penzí a čerpání dávek se zde i nadále budou řídit příslušnými penzijními plány. Nárok na jednorázové vyrovnání, odbytné, dědické nároky a nároky oprávněných osob zůstávají nedotčeny. Penzijní společnost bude finanční prostředky občanů velmi konzervativně investovat, takže nelze očekávat velké výnosy, ale toto investování znamená záruku nezáporného zhodnocení, kdy případnou ztrátu z investování hradí penzijní společnost. Za penzijní spoření budeme platit jak ve druhém, tak ve třetím pilíři poplatky.
Jak se mám rozhodnout, zda je pro mě penzijní plán vhodný? Porovnávat byste měli vždy výnos, riziko a likviditu. Tyto tři parametry jsou samozřejmě závislé na sobě. Pokud tedy budete chtít maximalizovat výnos, půjde to na úkor likvidity a rizika. Nejvhodnější penzijní plán je takový, kdy maximalizujete výnos a přitom dokážete stále v klidu spát.
Otázkou zůstává, zda cesta penzijní reformy, tedy cesta soukromého spoření, je cestou správnou a potřebnou, zda nástroje, které nám vláda nabízí, jsou ty nejvhodnější, a zda nezhodnocovat stejnou sumu měsíčních příspěvků pomocí jiných, na státu nezávislých investičních nástrojů.