Celorepublikový nedostatek personálu v nemocnicích – zdravotních sester, lékařů i jiných pracovních pozic ve zdravotnictví – je vážným problémem a panuje i ve Zlínském kraji. V některých nemocnicích je situace ještě únosná, jinde na pokraji zhroucení systému poskytování zdravotních služeb. Je kladen důraz na výkon, vzdělávání zaměstnanců jde stranou. I přes vážnost situace odpovědné osoby ve Zlínském kraji činí a plánují kroky, které místo aby zdravotnictví stabilizovaly, vedou k prohlubování krize, odchodu dalších zaměstnanců z nemocnic.
K nezodpovědným krokům patří například odvolání ředitelky Kroměřížské nemocnice a. s. Lenky Mergenthalové. Ředitelky, která ekonomicky i personálně nemocnici stabilizovala, vedla fungující nemocnici. Toto odvolání proběhlo i přes obrovskou vlnu odporu veřejnosti, odborné veřejnosti, samotných zaměstnanců nemocnice, politiků. Účast zástupců odborářů a dalších zaměstnanců na jednání Zastupitelstva Zlínského kraje s argumenty proti odvolání ředitelky nevedla ke zvratu. Že by bylo dopředu rozhodnuto?
Ostatní, kteří se nemohli jednání Zastupitelstva o Kroměřížské nemocnici osobně zúčastnit a měli zájem být o jeho vývoji aktuálně informováni, se snažili toto jednání sledovat on-line na krajském webu. Ale měli smůlu, neboť technika zrovna v čase, kdy bylo projednáváno zdravotnictví, „stávkovala“. To ale byla náhoda.
I přes četné výzvy, dopisy, jednání, petici – ředitelka ODVOLÁNA!
Další kapitolou je kolektivní vyjednávání v Krajské nemocnici T. Bati, kde do současné doby není uzavřena kolektivní smlouva, a to i přes podporu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a vytrvalost zástupců základní organizace působící v nemocnici. Místo slibovaných 10 % došlo k navýšení základních tarifů jen o 6 %, a to ne plošně, ale základní mzdy určují vedoucí pracovníci a vedením nemocnice byl vydán mzdový řád, který odebral všechny dosud přiznané příplatky.
A co teprve megalomanský projekt nové krajské nemocnice. Nová nemocnice s 800 lůžky by měla stát 7 – 8 mld. Kč a výstavba by měla být uskutečněna v horizontu šesti let. Do dnešního dne není známo financování projektu, dopad na ostatní nemocnice, na pacienty, zaměstnance. Na všech jednáních jsou prezentovány jen obecné teze, včetně zasedání tripartity, kde sociálním partnerům nebyla doposud předložena konkrétní data. I přesto výkup pozemků pro výstavbu nemocnice začal. Kraj chválí ty, kteří prodali, mlčí o klíčových pozemcích, jejichž vlastníci zatím neprodali.
A tak se ptám: Kam kráčí zdravotnictví ve Zlínském kraji? Opravdu si můžeme dovolit mrhat potenciálem personálu, který nám v nemocnicích zůstal? Potenciálem těch zaměstnanců, kterým i přes přepracování a vyčerpání, obcházení předpisů a neúnosné pracovní podmínky nejsou pacienti lhostejní? Mají občané Zlínského kraje jistotu v dostupnosti zdravotních služeb ve Zlínském kraji a v zajištění kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb?
Mgr. Marcela Holčáková – vizitka
Jsem zaměstnancem Sociálních služeb Vsetín, příspěvková organizace, a pracuji jako sociální pracovnice v Domově se zvláštním režimem Pržno. Od roku 1990 jsem členkou základní odborové organizace a řadu let pracuji v jejím výboru. Byla jsem členkou krajské rady Zlínského kraje, nyní jsem její předsedkyní. Jsem členkou RROS ČMKOS a stálé delegace tripartity Zlínského kraje.
Pracuji ve výboru sekce sociál odborového svazu, zastupuji odborový svaz v odborných pracovních skupinách Ministerstva práce a sociálních věcí a účastním se jednání Sociálního výboru Zastupitelstva Zlínského kraje. Od roku 2014 jsem členkou výkonné rady.
K mým zálibám patří cyklistika, lyžování a cestování